Vyšší příjem snižuje riziko úmrtí na mrtvici o třetinu, ukazuje nová studie
Nový výzkum představený na 10. evropské konferenci ESO 2024 (European Stroke Organisation), která se konala v květnu ve švýcarské Basileji, odhalil, že jedinci s vysokými příjmy mají riziko úmrtnosti po cévní mozkové příhodě (CMP) o 32 procent nižší a lidé s vyšším vzděláním je mají nižší o 26 procent. To podle autorů práce poukazuje na výrazné rozdíly v přežití po CMP na základě klíčových sociálních determinant zdraví (SDoH).
Studie založená na registru analyzovala data od 6 901 pacientů s CMP ve švédském Göteborgu v období od listopadu 2014 do prosince 2019, aby prozkoumala dopad faktorů SDoH na riziko úmrtnosti po cévní mozkové příhodě. Studie se zaměřila na čtyři faktory SDoH: oblast bydlení, zemi narození, vzdělání a příjem.
Kromě identifikace významné souvislosti mezi příjmem, úrovní vzdělání a rizikem mortality po CMP studie odhalila znepokojivý trend týkající se kumulativního dopadu faktorů SDoH. Pacienti s jedním nepříznivým faktorem SDoH čelili o 18 procent vyššímu riziku mortality ve srovnání s pacienty bez jakýchkoli nepříznivých faktorů SDoH. Toto riziko se zvýšilo na 24 procent u pacientů se dvěma až čtyřmi SDoH faktory.
„Naše zjištění podtrhují tvrdou realitu – socioekonomický status jednotlivce může být v souvislosti s cévní mozkovou příhodou otázkou života nebo smrti, zvláště je-li konfrontován s mnoha nepříznivými faktory SDoH. I když byla naše studie provedena v Göteborgu, věříme, že tyto poznatky rezonují v celé Evropě, kde existují podobné struktury zdravotní péče a úrovně sociální zranitelnosti, což zdůrazňuje všudypřítomný problém na celém kontinentu,“ je přesvědčena vedoucí autorka studie prof. Katharina Stibrant Sunnerhagenová, University of Gothenburg, Clinical Neuroscience, Švédsko, která se specializuje na rehabilitační medicínu a je známa především svým výzkumem v oblasti rehabilitace po CMP.
Jak připomněla, studie také potvrdila souvislost mezi zvýšeným rizikem úmrtnosti a dalšími rizikovými faktory, jako je fyzická nečinnost, diabetes, abúzus alkoholu a fibrilace síní.
Za důležité výzkumníci považují i další poznatky týkající se genderových rozdílů a potenciálního dopadu rizikových faktorů při zkoumání charakteristik pacientů v rámci studijní kohorty. Podíl pacientek rostl s počtem nepříznivých faktorů SDoH. Skupinu bez nepříznivých faktorů SDoH tvořily ženy ze 41 procent, zatímco ve skupině se dvěma až čtyřmi nepříznivými faktory SDoH jich bylo 59 procent. Kromě toho kouření, ať už současné, nebo v minulém roce, bylo ve skupině se dvěma až čtyřmi nepříznivými faktory SDoH častější ve srovnání s těmi, kteří neměli nepříznivé faktory žádné (19 % oproti 12 %).
„Podle odhadů se počet lidí postižených cévní mozkovou příhodou v Evropě mezi roky 2017 a 2047 zvýší o 27 procent. Proto je potřeba účinných intervencí naléhavější než kdy předtím. Ve světle zjištění naší studie jsou cílené strategie zásadní. Tvůrci politik musejí například přizpůsobit legislativu a přístupy tak, aby zohledňovaly specifické okolnosti a potřeby různých komunit, zatímco kliničtí lékaři by měli zvážit identifikaci pacientů s nepříznivými faktory SDoH, aby zabránili mortalitě po mozkové příhodě. Řešením těchto rozdílů nejenže podpoříme principy rovnosti ve zdraví, ale máme také potenciál výrazně zlepšit výsledky veřejného zdraví,“ vysvětlila v komentáři k opatřením potřebným ke snížení budoucího rizika CMP prof. Stibrant Sunnerhagenová.
ESO je celoevropská společnost výzkumníků a lékařů iktu, národních a regionálních iktových společností a laických organizací, která byla založena v prosinci 2007. Jejím cílem je snížit zátěž způsobenou CMP a změnit způsob, jakým je toto onemocnění vnímáno a léčeno. Toho lze dosáhnout pouze odborným a veřejným vzděláváním a institucionálními změnami.