Vydržte, prosí ministr Prymula zdravotníky

„Epidemiologie je neúprosná, nelze očekávat, že by hospitalizace v blízké budoucnosti klesaly. I při relativně optimistickém scénáři můžeme na lůžku očekávat až 5000 pacientů na konci října,“ prohlásil prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky na tiskové konferenci k epidemiologické situaci. Dne 16. října bylo hospitalizováno 3120 pacientů s Covid-19. „I kdybychom předpokládali reprodukční číslo 1,1, bude optimistický scénář, když se udržíme v nárůstu dennodenně několik tisíc pozitivně diagnostikovaných. Další scénáře varují před eskalací dalšího vývoje,“ řekl Dušek.

Nejvíce pacientů s Covid-19 aktuálně leží ve FN Motol, a to 126, dále v Uherskohradišťské nemocnici, FN Brno, FN Plzeň a Thomayerově nemocnici.

Nemocnice navyšují svou kapacitu zastavením odložitelné péče. Plánovaná péče je už v tuto chvíli omezená. Aktuálně je cílem vyhradit v nemocnicích nově pět tisíc lůžek. Zároveň se chystají nouzové kapacity mimo nemocnice.

„Jsme v etapě, kdy omezujeme vše, co omezit lze, abychom navýšili kapacitu pro očekávanou zátěž systému. Zásadní je, aby byl systém schopen absorbovat počet pacientů vyžadujících nemocniční a intenzivní péči,“ sdělil vedoucí klinické skupiny Covid prof. Vladimír Černý. Od pondělka bude lůžkovou péči ve všech krajích koordinovat centrální dispečink pro plynulejší předávání pacientů z přetížených nemocnic do volných.

Odhad nárůstu počtu pacientů ke 31. 10. se odvíjí od předpokládané hodnoty R. Na lůžko se pacienti dostanou zhruba 15 dní od diagnózy, období do konce října tedy je ovlivněno aktuálními počty nakažených. Pokud se počítá s R 1,14, bude 31. 10. aktuálně potřebovat hospitalizaci na běžných lůžkách osm tisíc pacientů s Covid-19 najednou, a na intenzivní péči 1700 pacientů. Pokud budeme počítat s R 1,5, pak na běžných lůžkách bude 31. 10. hospitalizováno 10700 pacientů a 2200 na intenzivní péči. „Z toho jasně vyplývá, že musíme zásadním způsobem navýšit kapacitu lůžkové péče v republice,“ uvádí prof. Černý. „Je evidentní, že v tuto chvíli jsme schopni kapacitu navýšit zásadním způsobem. Nejbližší cíl je navýšení o 5000 lůžek a 800 až 1000 lůžek intenzivních lůžek s možností umělé plicní ventilace. Cenou za toto navýšení je zastavení toho, co zastavit lze, ponechat jen neodkladnou péči a urgentní péči. To je cena, bez které bychom navýšení nebyli schopni v našich podmínkách realizovat,“ uvedl prof. Černý. Kolaps lůžkové péče podle něj v nehrozí. „Nejbližších několik týdnů bude hodně těžkých. Jsme v situaci, na kterou tento systém nebyl nastaven a které nikdy nebyl vystaven. Jistě nás čekají potíže rozhodnout, co ještě je, a co není neodkladná péče, včetně zvýšení rizika komplikací,“ uvádí prof. Černý.

Například v pražských Letňanech v halách výstaviště se chystá polní nemocnice pro 500 pacientů, z toho deset lůžek s umělou plicní ventilací. Personálně pokryje 200 lůžek armáda, na zbývající by se personál hledal z jiných zdrojů.

Podle ministra zdravotnictví se nouzové kapacity v polních nemocnicích připravují takříkajíc pro jistotu. „Jsme na počátku doby, která bude nesmírně složitá, minimálně deset dnů až dva týdny bude narůstat počet nemocných, musíme systém připravit kapacitně na to, abychom zvládli nápor, který nás čeká. Už teď jsou zdravotníci v řadě případů přetíženi, nemají vůbec volný čas, moc bych je chtěl moc poprosit, aby vydrželi nápor, který nás čeká, abychom to zvládli. Potřebujeme maximální kapacitu. Kapacitu jsme prakticky zdvojnásobili, nicméně více už rezervních příliš není,“ řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví prof. Roman Prymula. „Musíme z bezpečnostních důvodů aktivovat další prvky jako polní nemocnice, ale neznamená to, že programově předpokládáme, že je využijeme. Máme je jako záložní. Věříme, že navýšenou kapacitou nemocnic, kterou nyní budujeme, bude schopni situaci zvládnout,“ řekl ministr. Polní nemocnice tu jsou tedy spíše pro případ, že by nastal v určitý den mimořádný nárůst pacientů skokově.

Senioři zasažení SARS-CoV-2 nad míru

Velmi špatná zpráva pro lůžkovou péči je to, že aktuálně dochází k šíření nemoci mezi seniory. Při stejném počtu nakažených tedy více pacientů skončí v nemocnici, než na jaký podíl jsme byli zvyklí na jaře. To se počítalo, že hospitalizaci potřebují zhruba čtyři procenta nakažených. Dnes ale vychytáváme do statistik nakažených méně skutečných případů, a navíc je mezi nimi vyšší podíl seniorů. Tím je nynější počet nakažených a rychlost šíření viru v populaci ještě více alarmující. „Pozorujeme problém, že roste zásah zranitelných obyvatel. To jsme na jaře neměli,“ uvedl prof. Dušek. V posledním týdnu byl v některých regionech identifikován velký nárůst seniorních pacientů z velkých sociálních a sociálně zdravotních zařízení. „Aktuálně je zaznamenáno 115 nových klastrů v sociálních zařízení, ty přinesly přes 2000 pozitivních seniorů. To je záruka budoucího tlaku na zdravotní systém,“ uvedl Dušek.

Kromě těchto klastrů ze sociálních zařízení se nakazili další senioři z běžných domácností. V září tvořili lidé od 65 let věku desetinu nakažených, v první polovině října ale 14 procent. Celkový počet pacientů byl za polovinu října 1,5 násobek celkového počtu nakažených v září, ale počet nakažených lidí ve věku 75 + byl více než dvojnásobný. „Tito Covid pozitivní mají významně vyšší pravděpodobnost potřeby nemocniční zdravotní péče, také v důsledku toho pozorujeme nárůstu počtu hospitalizovaných,“ uvádí prof. Dušek.

Prymula volá posily a apeluje na občany

Ministerstvo zdravotnictví začíná koordinovat dobrovolnickou pomoc a posily nemocnicím. „Bude tu jeden pracovník, který bude shromažďovat nabídky od dobrovolníků a o poptávce, abychom to byli schopni propojit,“ popsal ministr Prymula.

„Chtěl bych apelovat na nás na všechny, abychom pomohli zdravotníkům, kteří budou maximálně vytíženi, možná budeme muset pozvat i ambulantní specialisty ve vybraných odbornostech, chtěl bych požádat o pomoc. Jsme vděční za každou ruku, která přijde a pomůže. Snažíme se oslovovat profesionály, kteří mají vystudovanou zdravotnickou profesi, ale pracují nyní v jiném oboru, aby přišli na omezenou dobu pomoci. Jsou jednotky a desítky dobrovolníků, kteří už přichází,“ uvedl prof. Prymula.

Zpomalení nárůstu dnes vzhledem k vysokému počtu nakažených jako cíl nestačí. „I relativně malá hodnota R nad jedna znamená velké riziko. I R v hodnotě 1,1 nebo 1,2 by vedlo k významnému nárůstu. Proto cílem musí být snížení hodnoty R pod jedna, aby se začal snižovat tlak na nemocniční systém. Stávající hodnota R není optimistická, je 1,4. Ještě o víkendu byla tato hodnota 1,5, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál,“ uvedl prof. Dušek. Podle ministra jsou opatření, která byla naposledy přijatá, odpovídající, a věří, že uvidíme jejich efekt. Nad rámec opatření doporučuje ostatním co nejvíce omezit počet kontaktů a setkávat se s dalšími lidmi jen v nezbytných případech. „Musíme začít sami u sebe, snažit se zůstat doma, co to půjde,“ uvedl Prymula.

Ovšem i v optimistických scénářích je výrazné zlepšení situace ještě daleko. „I když bude reprodukční číslo 0,8, bude na stávajících hodnotách chvíli trvat, než zátěž na naše zdravotníky poklesne,“ upozorňuje ministr.

I při výrazném navýšení počtu testů je vysoký podíl z nich pozitivní. To značí, že se nestíhá včas najít a izolovat dost přenašečů. „Z rostoucího podílu pozitivních záchytů na objem testů usuzujeme, že se v řadě regionů šíření vymyká kontrole. Ještě na začátku září jsme byli v relativní pozitivitě záchytu kolem pěti procent, to lze považovat za bezpečnou hranici. Od té doby trend stoupá až k vysoce rizikovým hodnotám až 30 procent,“ uvedl prof. Dušek.

Proč v prvních říjnových dnech nabral trend tak nepříjemný směr, za tím může podle ministra Prymuly být nedodržování doporučení a mírnějších opatření, která platila. „Když si vyhodnotíte průzkum a zjistíte, že deset procent populace odmítá dodržovat jakákoli opatření, tak je to problém. Když se nenaplní některé předpoklady, že compliance bude vyšší, musíte logicky přijmout opatření, která jsou výrazně tvrdší, než se původně uvažovalo,“ uvedl prof. Prymula.

Zdroj: MT