Vliv pandemie COVID‑19 na sexuální aktivitu
Zahraniční výzkumy z oblasti sexuality poukazují zejména na snížení frekvence sexuálních aktivit, snížení sexuální touhy, snížení sexuální spokojenosti, nárůst partnerských konfliktů a sexuálního násilí. Situaci v Česku zkoumali vědci z Národního ústavu duševního zdraví.
Tým Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatologie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) se v březnu 2020 rozhodl reagovat na nastalou situaci realizací online výzkumu „Láska a sex za časů koronaviru“, který se zabýval širokou škálou témat, od otázek týkajících se frekvence sexuálních aktivit, míry sexuální touhy, partnerské komunikace, konfliktů či sexuálního násilí až např. po užívání antikoncepčních prostředků. „Výzkum byl spuštěn ve třech vlnách, a to vždy s měsíčním rozestupem. Získaná data tedy pokrývají období od dubna do července, a poskytují tak náhled na proměny zkoumaných oblastí v čase, protože účastníci byli při prvním vyplňování dotazováni i na jejich vnímání zkoumaných oblastí před samotným začátkem pandemie. Do první vlny výzkumu se zapojilo více než 2 500 účastníků, do druhé vlny 1 400 účastníků a do třetí vlny 800 účastníků,“ popisuje Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., z NUDZ.
Jinak situaci vnímají zadaní a nezadaní
Výsledky poukázaly na odlišné prožívání koronavirové krize u zadaných a nezadaných účastníků. U lidí, kteří trávili dobu pandemie po boku partnera, docházelo k nižším poklesům životní spokojenosti oproti nezadaným účastníkům. U nezadaných se zvýšila motivace najít si partnera ve srovnání s dobou před pandemií. To se však nepromítlo do návštěvnosti seznamek – zde nebyl zaznamenán žádný nárůst, podobně jako u konzumace pornografie, kde u nezadaných účastníků došlo pouze k mírnému zvýšení. Jak zadaní, tak nezadaní účastníci tohoto výzkumu vykazovali zvýšenou sexuální touhu, což se liší od výsledků výzkumů publikovaných v zahraničí. Zvýšená sexuální touha se však nepromítala do zvýšené frekvence sexuálních aktivit.
Větší emocionální blízkost – větší spokojenost
Jako významný stresor, který vstupoval do vnímané sexuální spokojenosti v párech během pandemie, se ukázal stres z času společně stráveného s partnerem. „Účastníci s vyšším skóre zmíněného stresu častěji vykazovali pokles partnerské spokojenosti a naopak. Dalším silným stresorem pak byla péče o děti. Jiné zkoumané stresory (např. strach z nákazy nebo obavy o zdraví) neměly na sexuální spokojenost významný vliv,“ říká dr. Klapilová.
A jak pandemie ovlivnila partnerské vztahy celkově? „Celých 30 procent párů uvedlo negativní dopad pandemie na jejich vztah, 33 procent uvedlo dopad neutrální a 37 procent naopak pozitivní dopad. U zadaných účastníků výzkumu se také během pandemie zvýšila vnímaná emocionální blízkost s partnerem. Ta byla důležitá pro udržení spokojenosti ve vztahu – čím větší emocionální blízkost s partnerem účastníci pociťovali, tím méně často u nich docházelo k poklesu spokojenosti ve vztahu. Naopak lidé, kteří označili emocionální blízkost s partnerem za nižší, vykazovali během pandemie častěji pokles spokojenosti ve vztahu,“ vysvětluje dr. Klapilová.
Za jeden z nejvíce alarmujících dopadů pandemie COVID‑19 v oblasti sexuality je považován nárůst sexuálního násilí a problematického sexuálního chování v online prostředí. Tým projektu Parafilik z NUDZ se proto rozhodl na současnou situaci reagovat dočasnou nabídkou telefonických a online konzultací pro osoby s problematickým sexuálním nastavením a osoby jim blízké, které se v současné době ocitly ve stavu akutní krize a uvítaly by podporu při zvládání své sexuality. Informace o službě a kontaktech naleznete v nejbližší době na webových stránkách www.parafilik.cz.
Mezinárodní výzkum zkoumal sexuální touhu v partnerství
Tým výzkumníků z Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatologie NUDZ se také spolu s vědci z Chorvatska, Německa, Francie, Nizozemska, Portugalska, Švédska a Turecka zapojil do mezinárodní studie „Změny v sexuální touze lidí žijících v partnerství“. Ta proběhla formou online dotazníku v období května až července 2020 a byla zaměřena na účastníky žijící v partnerství, kteří v době pandemie žili ve společné domácnosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 4 813 účastníků, za Česko jich bylo 507. Jak ukázaly výsledky, žádné změny v sexuální touze nepociťovalo 53 procent účastníků, 19 procent pociťovalo snížení (častěji ženy) a 28 procent pociťovalo zvýšení sexuální touhy (častěji muži). Procenta účastníků pociťujících stabilitu či změny sexuální touhy byla napříč zeměmi poměrně srovnatelná, studie se však snažila vysvětlit také to, u jakých typů párů zůstává sexuální touha pod vlivem krize stabilní a u jakých se mění pozitivním či negativním směrem.
Faktory, které během pandemie napomáhaly udržení stabilní sexuální touhy, byly zejména spokojenost ve vztahu, emoční blízkost a dobré psychické mechanismy pro vypořádání se s pandemií. Velmi důležitým faktorem byla také obecná motivace k sexuálním aktivitám, tedy to, zda lidé v partnerství přistupují k sexuálním aktivitám primárně s cílem zaměřit se na vlastní potěšení, nebo spíše na potěšení partnerovo. U osob, které jsou v sexu primárně zaměřené na potěšení partnera či se sexu v partnerství spíše vyhýbají, docházelo k poklesu sexuální touhy. V rámci studie je dále plánována hlubší analýza interkulturních rozdílů a také kvalitativní analýza odpovědí.
„Rádi bychom nyní pozvali veřejnost k účasti na poslední z námi plánovaných studií. Jde o mezinárodní výzkum konsorcia I‑SHARE, který realizujeme společně s výzkumnými týmy z 33 dalších zemí. Výzkum je připraven ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a zaměřuje se na sexuální a reprodukční zdraví a dostupnost zdravotní péče v souvislosti s pandemií COVID‑19. V tuto chvíli je velmi důležité, abychom data z první a druhé vlny pandemie za ČR zařadili do celosvětových statistik,“ uzavírá Kateřina Klapilová. Anonymní dotazník najdete zde: https://enketo. lshtm.ac.uk/DXzJOukQ, případně na www.sexlabnudz.cz.
Zdroj: MT