Vitamin D a jeho význam pro zdraví populace v ČR

Vitamin D a jeho význam pro zdraví populace v ČR - tak zní název konference, kterou v říjnu minulého roku uspořádala Osteologická Akademie Zlín ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. Čestnými předsedajícími byli prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., a prof. MUDr. Jaroslav Rybka, DrSc.

Po úvodních přednáškách o metabolismu vitaminu D a problémech s diagnostikou dospěl program konference ke svému hlavnímu bodu, tj. k diskusi o stavu poznání a reflexe tohoto poznání v jednotlivých klinických disciplínách.

Diskutovalo se o významu vitaminu D u kostního onemocnění, v gynekologii, v medicíně novorozenců a dětských pacientů. Zvažovány byly jak skeletální, tak neskeletální účinky vitaminu D. Závažná debata se rozvinula k několika přednáškám z oblasti onkologických onemocnění, další se týkala vztahu vitaminu D a štítné žlázy a jeho vyhodnocení u bariatrických operací. Velmi zajímavá byla přednáška pana prof. MUDr. Juraje Payera, CSc., (hosta ze Slovenské republiky) o stavu léčby alfakalcidolem na Slovensku. Závěrečná přednáška, jaká v naší zemi není často slyšet, měla velký význam pro všechny zúčastněné. Proslovil ji doc. Ing. František Buňka, Ph.D., z Fakulty technologické UTB Zlín, na téma možností fortifikace stravy vitaminem D. Bylo konstatováno, že fortifikace je v této zemi možná a její případné provedení není v rozporu se žádným zákonem a ustanovením ČR ani EU.

SOUHRNY VYBRANÝCH PŘENÁŠEK

Základní metabolismus vitaminu D

MUDr. Pavel Hrdý, Osteocentrum, Mediekos Ambulance, s.r.o.

Vitamin D je jednou z nejstarších molekul hrajících roli ve vývoji skeletu živých organismů. Označení „vitamin D“ spíše určuje skupinu látek podobného složení a metabolického významu. Rozlišujeme dva typy vitaminu D – ergokalciferol (vitamin D2) a cholekalciferol (vitamin D3). Biologická aktivita cholekalciferolu je několikanásobně vyšší, proto je v humánní medicíně zkoumána právě tato látka. Cholekalciferol vzniká metabolickými pochody z 7‑dehydrocholesterolu (provitamin D3, přítomný v kůži), je konvertován působením UV záření o vlnové délce 230–313 nm na 7‑dehydrocholekalciferol (previtamin D3) a následně termickou reakcí vzniká samotný cholekalciferol. Ten se dále cestou hydroxyláz přeměňuje postupně v játrech a ledvinách na biologicky účinný kalcitriol. Celý systém je zpětnovazebně regulován parathormonem, samotným kalcitriolem a koncentrací vápníku a fosforu. Pro transport vitaminu D v krvi je zásadní vitamin D vázající protein (vitamin D‑binding protein, DBP). Cílové receptory pro kalcitriol se nacházejí v klasických tkáních (kost, střevo, ledvina, příštítné tělísko), ale jsou přítomny i v dalších tělesných systémech (hemopoetický, imunitní, nervový systém atd.), takže biologická účinnost vitaminu D v lidském organismu je velmi komplexní.

Základní metabolismus a genetika receptoru pro vitamin D

RNDr. Radmila Richterová, Laboratoře AGEL, Nový Jičín

Vitamin D byl dlouhou dobu znám jen pro svou roli v kalciumfosfátovém metabolismu. Většina biologických aktivit vitaminu D je zprostředkována jaderným receptorem pro vitamin D (VDR, kalcitriol receptor, receptor pro vitamin D), který působí jako transkripční faktor aktivovaný ligandem a strukturou je podobný receptorům hormonů štítné žlázy. Receptor pro vitamin D reguluje expresi více než 500 genů. Za regulaci (aktivaci/represi) jsou zodpovědné sekvence VDRE nacházející se v promotorové oblasti regulovaného genu, na které se váže komplex VDR‑RXR‑vitamin D. V genu VDR byla nalezena řada polymorfismů. Některé z nich významně ovlivňují imunologické, proliferační, kardiovaskulární a jiné funkce. Stanovit, do jaké míry jednotlivé polymorfismy ovlivňují zdravotní stav (jakou roli hraje koincidence s polymorfismy jiných genů), bude vyžadovat další zkoumání.

Základní metabolismus vitaminu D vázajícího protein (DBP)

Mgr. Michal Zemánek, Ph.D., Imalab Zlín

Vitamin D vázající protein (vitamin D‑binding protein, DBP) je polymorfní protein o velikosti 52–59 kDa, který je syntetizován v játrech. Gen pro DBP je lokalizován na 4. chromozomu a byly identifikovány dvě sekvenční varianty DNA (polymorfismy) – DBP rs7041 a rs4855. Přibližně za 80 % variability v koncentraci sérového DBP zodpovídají polymorfismy rs7041 (alela G = vyšší koncentrace DBP) a rs4588 (alela A = vyšší koncentrace DBP). Zároveň však doposud není zřejmé, zda genotyp DBP ovlivňuje riziko vzniku fraktur. Výsledky studie nasvědčují tomu, že pacienti se sníženou hodnotou 25(OH)D a s genotypem GG v polymorfismu rs7041 jsou v porovnání s kontrolní skupinou ohroženi vyšším rizikem zlomenin. Molekulárně biologická analýza výše uvedených polymorfních oblastí tak v kombinaci s dalšími metodickými přístupy napomáhá odhadnout individuální míru rizika vzniku osteoporózy u daného jedince.

Epidemiologická data vitaminu 25(OH)D3, 1,25(OH)2D3, polymorfismů VDR a polymorfismů DBP

MUDr. Pavel Novosad, Osteologická Akademie Zlín

V přednášce jsou uvedeny výsledky měření hodnoty vitaminu 25(OH)D3 od roku 2007. Celkově bylo provedeno 130 485 měření, jejichž průměrná hodnota byla 70,3 nmol/l. Některé roky jsou významně odlišné. Rozdílné jsou také výsledky měření v zimním a letním období. Celkový počet měření hodnot 1,25(OH)2D3 provedených za poslední dva roky je 14 084. Průměrná hodnota je 119,60 pmol/l. Změny v jednotlivých ročních obdobích nejsou uvedeny. Z polymorfismů receptoru VDR byly stanoveny Fok 1, Apa 1, Tag 1, Bsm 1, a to celkem u 2 127 pacientů. Nejčetnější mutace byly doloženy u polymorfismu Bsm 1–45,1 %. Tento polymorfismus má dle literatury nejvýznamnější úlohu u onkologických onemocnění zažívacího traktu. U proteinu DBP byly stanoveny varianty DBP2 rs4588 (mutace 12,0 %) a DBP1 rs7041 (mutace 21,6 %) u 489 pacientů. Celková průměrná hodnota DBP u těchto pacientů byla 343,3 mg/l, což odpovídá literárním údajům. V přednášce byly tyto hodnoty diskutovány se snahou vysvětlit odchylky u jednotlivých stanovení.

Rutinní diagnostika vitaminu D v ČR, možnosti a realita sjednocení diagnostiky v ČR

Ing. Jaroslava Vávrová, Ph.D., Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN Hradec Králové

Téma stávajícího stavu diagnostiky vitaminu D v České republice připomíná nejednotnost interpretace výsledků měření ve vztahu k vlastní měřené molekule. Je třeba mít na paměti, že můžeme získat odlišné výsledky při měření hodnoty 25(OH) vitaminu D (celkový), 25(OH) vitaminu D3 (cholekalciferol), 25(OH) vitaminu D2 (ergokalciferol) nebo řádově nižší hodnoty aktivní formy 1,25(OH)2 vitaminu D (kalcitriol). Zatímco 25‑hydroxyvitamin D2/D3 představuje zásobní formu vitaminu D, 1,25‑dihydroxyvitamin D2/D3 je aktivní formou vitaminu D, jehož koncentrace v krvi je 1 000× menší než koncentrace 25‑hydroxyvitaminu D.

Tvorba mezinárodního referenčního systému, kalibrace diagnostických souprav referenční metodou, kontrola kvality a harmonizace výsledků měření jsou hlavními cíli mezinárodně organizovaného Programu standardizace vitaminu D (VDSP). Po pěti letech intenzivní práce jsou k dispozici dvě referenční metody (LC MS/MS) a certifikovaný referenční materiál NIST SRM 972a, VDSCP (Vitamin D standardizační certifikační program) certifikuje metody LC MS/MS ve 13 laboratořích a také jsou vydány jednoroční certifikáty pro imunochemické automatizované metody šesti výrobců.

Při dlouhodobém sledování hodnot vitaminu D doporučujeme získávat data pokud možno stejnou metodou. Metoda LC MS/MS představuje nejvyšší možnou úroveň instrumentace pomáhající řešit sporné otázky případných interferencí imunochemických postupů.

Význam vitaminu D v gynekologii

MUDr. Svatava Žalmanová, Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, vedoucí lékař MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.

Studií na téma vitamin D a ženské reprodukční zdraví je velké množství a poukazují na nedostatek vitaminu D od adolescence do menopauzy. S lítostí musím konstatovat, že celkové povědomí gynekologů o populačně výrazně rozšířeném nedostatku vitaminu D je velmi nízké. Neexistují žádná doporučení České gynekologicko‑porodnické společnosti ČLS JEP pro podávání vitaminu D alespoň v období gravidity, laktace či menopauzy. Mezioborová diskuse prakticky chybí. Většina ambulantních gynekologů je v postgraduálním vzdělávání aktivní a lze očekávat pozitivní odezvu na cílenou odbornou informační kampaň.

Prvním krokem musí být edukace na lékařské úrovni spolu s informovaností středního zdravotnického personálu. I pacientky samotné by se mohly například formou odkazu na recenzované webové stránky seznámit s rolí vitaminu D ve svém osobním životě, dozvědět se o významu vitaminu D pro své děti a ostatní rodinné příslušníky. V tomto směru nás čeká velký kus práce.

Vitamin D od novorozenců k dospělosti

MUDr. Petra Čamborová, Ph.D., Osteologická Akademie Zlín

Přednáška byla zaměřena na připomenutí významu vitaminu D pro zdraví napříč dětským věkem od prenatálního období, kdy je suficience vitaminu D u matky důležitá pro normální vývoj plodu a pro tzv. fetální imprinting, jehož porucha v důsledku deficitu může vést k zvýšenému riziku chronických onemocnění (včetně diabetes mellitus 1. typu, asthma bronchiale, imunodeficiencí atd.) v pozdějším věku. Nejvíc ohroženou skupinou jsou předčasně narozené děti, jejichž počet se v posledních letech zvyšuje díky rozvoji moderní perinatologie. Je tu snaha zavést preventivní programy vedoucí k minimalizaci následků deficitu vitaminu D. Způsob života a stravovacích návyků vedl u dětí a adolescentů ke zvýšení rizika vzniku kostních i mimokostních patologických stavů v důsledku nedostatečné sérové koncentrace 25(OH) vitaminu D či jeho úplného deficitu. U skupiny 941 dětí ze Zlínského kraje ve věku 5 až 18 let bylo zjištěno, že 25–30 % dětí má koncentraci sérového 25(OH)D nižší než 75 nmol/l a z toho až 10 % se nachází v pásmu těžkého deficitu (tj. 25(OH)D < 30 nmol/l). Z mezinárodního konsenzu z roku 2016¹ vyplývají doporučení pro suplementaci vitaminu D podávaného v dávce minimálně 600 IU/den u všech dětí ve věku do jednoho roku, starší děti by měly mít denní přísun vitaminu D minimálně 600 IU; pokud jej nelze zajistit stravou, měl by být dostatečný příjem vitaminu D zabezpečen suplementací. Zvláštní skupinu tvoří děti se zvýšeným rizikem deficitu.

1 Craig F, et al. Global Consensus Recommendations on Prevention and Management of Nutritional Rickets. J Clin Endocrinol Metab 2016;101:394–415.

Polymorfismy VDR a onkologické onemocnění kolon a rekta

MUDr. Petr Fojtík, Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava

V posledních letech se sledují biologické a chemopreventivní účinky vitaminu D u mnoha onemocnění, zvláště onkologických. Byl prokázán pozitivní vztah ke snížení rizika u karcinomu prsu, kolorekta, prostaty, melanomu, ledvin, ovarií a močového měchýře. Receptor vitaminu D (VDR) je nukleární hormonální receptor exprimovaný ve velkém množství tkání. Je prokázáno, že vyšší koncentrace vitaminu D jsou spojeny s nižší incidencí kolorektálního karcinomu (KRK), s nižší mortalitou v důsledku tohoto onemocnění a také s lepším přežíváním. Pacienti s koncentracemi vitaminu D převyšujícími 100 nmol/l mají také výrazně nižší riziko vzniku KRK. Vitamin D působí ve tkáních cestou vazby na VDR. Polymorfismus VDR ovlivňuje úroveň aktivity vitaminu D; VDR má přímý vliv na genovou expresi a stabilitu RNA. Ve studiích se prokázal jasný vliv polymorfismu Bsm 1 s genotypem BB jako protektivní, který snižuje riziko vzniku KRK až o 50 %, a naopak genotyp BB zvyšuje riziko KRK až 1,8krát. Ostatní polymorfismy VDR jako Fok 1, Apa 1, Taq 1, Poly A jsou intenzivně zkoumány a jejich role u KRK má spíše podpůrný význam, hlavně v kombinaci s polymorfismem Bsm 1. Další studie ukáží důležitost polymorfismu VDR v porovnání s ostatními rizikovými faktory, jako je vliv životního prostředí, životní styl s pohybovou aktivitou, obezita a potraviny, o kterých víme, že hrají důležitou roli v rozvoji onkologických onemocnění.

Význam monitorace cirkulujících koncentrací 25(OH)D v průběhu onkologické léčby

MUDr. Radka Obermannová, doc. MUDr. Dalibor Valík, Ph.D., doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., MOÚ a IBA, Brno

Nedostatek vitaminu D je jev, který se s vysokou sezonní prevalencí vyskytuje i u zcela zdravých osob. Vztah koncentrace vitaminu D k riziku vzniku nádoru nebo k horší prognóze je popsán u diagnóz s vysokou incidencí, jako je karcinom prsu, tračníku, pankreatu, prostaty, plic, ale také u agresivních lymfomů a nádoru žaludku. Nejkonzistentnější data dokladující souvislost mezi vitaminem D a vyšším výskytem, horším klinickým průběhem a rizikem úmrtí byla publikována u nádoru tračníku. Dosud však chybí randomizovaná studie, která by zhodnotila význam suplementace vitaminu D u kolorektálního karcinomu (KRK) a vliv dosažení „optimálních hladin“ na celkové přežití pacientů s lokálně pokročilým či metastatickým onemocněním. Měření pre‑ a postdiagnostických koncentrací u metastatického KRK (mKRK) naznačuje vztah mezi vyšší koncentrací a delším přežitím pacientů s diseminovaným onemocněním.

Analýza epidemiologické situace byla provedena na základě dat získaných z Národního onkologického registru (NOR), kde byl hodnocen výskyt KRK v závislosti na ročním období. Sezonní vliv koncentrací 25(OH)D byl popsán u referenční populace. Primárním cílem naší analýzy u diagnózy metastatického kolorektálního karcinomu byla doba bez příznaků onemocnění (progression‑free survival, PFS) a celkové přežití (overall survival, OS). Do souboru pacientů s mKRK bylo zařazeno celkem 84 nemocných léčených od května 2010 do prosince 2013 první linií paliativní chemoterapie v případné kombinaci s bioterapií.

Vitamin D u dětí a dospívajících

MUDr. Božena Kalvachová, CSc., Endokrinologický ústav, Praha

Působení aktivního vitaminu D (kalcitriolu) na vyvíjející se dětský organismus můžeme rozdělit do pěti okruhů. V tom prioritním, kalciumfosfátovém okruhu je vitamin D významný především v oblasti kostní modelace, v epifyzární chrupavce podporuje fázi mineralizace a diferenciace rostoucí kosti, neméně důležitý je i pro vývoj a kvalitu svalového systému. Významnou roli hraje v imunitním okruhu, kde se angažuje v kaskádě přirozených obranných aktivit, v antimikrobiálních reakcích a brání přesmyku do autoimunity. V okruhu metabolickém přispívá ke správné funkci betabuněk pankreatu a brání rozvoji inzulinové rezistence, což je aktuální především u obézních dětí. Pomáhá také k udržení normálního krevního tlaku i morfologické a funkční kvality cévní stěny. Objevy posledních let zdůrazňují význam kalcitriolu pro bezchybnou embryogenezi centrálního nervového systému v intrauterinním a časně postnatálním období a v CNS okruhu deklarují jeho celoživotní neuroprotektivní působení. Zatím nepotvrzenou zůstává hypotéza o možném dopadu nedostatku vitaminu D na metabolický imprinting plodu, což může v dospělosti vést k řadě tzv. civilizačních chorob (neuropsychických, neurodegenerativních, metabolických, nádorových). Ve fetálním okruhu je dostatek vitaminu D u těhotných důležitý jak pro matku, tak pro plod, a to z více aspektů. Mladý jedinec má dostatek kožního 7‑dehydrocholesterolu, takže při přiměřené expozici slunci je schopen si prohormon cholekalciferol vytvořit dostatečně. V období od října do dubna je u nás dostupnost UVB spektra slunečního záření nízká, takže to je období, kdy bychom měli pomyslet u rizikových dětí a dospívajících na suplementaci. Dávka 500–1 000 IU cholekalciferolu denně, nebo kumulovaná do podání jednou týdně, je bezpečná.

Vitamin D a nemoci štítné žlázy

MUDr. Zdenek Málek, Zlín

Vliv vitaminu D na štítnou žlázu je přímý a nepřímý. Přímý vliv je realizován expresí genů v buněčném jádře. Studie in vitro svědčí pro antiproliferační efekt vitaminu D v tkáňových kulturách karcinomu štítné žlázy, klinické studie ale neprokázaly vztah mezi koncentrací s‑kalcidiolu a výskytem nebo pokročilostí karcinomu. Nepřímý vliv předpokládá, že vitamin D by svým působením proti autoimunitním mechanismům v organismu mohl snížit riziko výskytu autoimunních tyreopatií. Výsledky klinických studií jsou v hodnocení tohoto efektu nejednoznačné, což může být dáno především metodickými nedostatky studií. Navíc jsou folikulární buňky štítné žlázy schopny autokrinní produkce a degradace vitaminu D a tyto procesy nelze monitorovat laboratorní metodikou, kterou běžně využíváme v diagnostice kalciumfosfátového metabolismu. Nakolik zlepšení saturace organismu vitaminem D ovlivní riziko autoimunního zánětu nebo neoplazie štítné žlázy, prokáží teprve další studie.

Suplementace vitaminu D: účinky na muskuloskeletální systém

MUDr. Vít Zikán, Ph.D., III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Nedostatek vitaminu D má závažné důsledky pro kostní i svalovou hmotu. Těžký nedostatek vitaminu D společně s nedostatkem kalcia vede k rozvoji osteomalacie a ke ztrátě svalové síly s vyšším rizikem pádů. Na základě současných poznatků je suplementace vitaminu D a vápníku doporučena zejména u osob s nedostatkem vitaminu D vyjádřeným jako 25(OH)D < 50 nmol/l; < 75 nmol/l). Obvyklá doporučovaná denní dávka cholekalciferolu se pohybuje v rozmezí 800–2 000 IU (horní limit 4 000 IU denně). Nižší denní dávky cholekalciferolu (~ 400 IU) nejsou dostačující pro snížení rizika zlomenin a pádů ani při současné substituci kalcia. Klinické studie svědčí pro snížení rizika vzniku neobratlových zlomenin nebo zlomenin kyčle (snížení RR o 15–30 %) při užívání dávky 700–1 000 IU cholekalciferolu denně, zejména u osob s nedostatkem vitaminu D. Cílová koncentrace 25(OH)D pro prevenci zlomenin kyčle je alespoň 75 nmol/l. Je doporučeno podávat vitamin D3 v denních nebo týdenních dávkách. Vysoké dávky vitaminu D (např. roční podání 500 000 IU vitaminu D3 p.o.) byly spojeny s vyšším rizikem zlomenin a pádů, koncentrace 25(OH)D v séru zde přechodně dosahovaly hodnot až 120 nmol/l.

Technologické možnosti fortifikace stravy vitaminem D

Doc. Ing. František Buňka, Ph.D., Ústav technologie potravin, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Problematika fortifikace potraviny je legislativně upravena zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. Všechny tyto předpisy připouštějí fortifikaci ergokalciferolem (vitaminem D2) i cholekalciferolem (vitaminem D3). Kromě doplňků stravy a potravin určených pro kojence a malé děti nejsou v potravinách pro zvláštní lékařské účely limity koncentrací prozatím stanoveny. Vitamin D je relativně stabilní sloučeninou, která nepodléhá významným ztrátám při zpracování potravin. Hmotnostní i nutriční ztráty během výroby potravin a při kulinářském opracování se obvykle pohybují do 20 %.

PŘEDBĚŽNÉ ZÁVĚRY Z PŘEDNÁŠEK TÝKAJÍCÍ SE VITAMINU D

• Vitamin D byl doposud většinově vnímán jen v souvislosti s udržením homeostázy vápníku a v léčbě osteoporózy. Ukazuje se jeho daleko širší vliv na celý organismus a jeho chemopreventivní účinky, jako je antiproliferační působení, indukce diferenciace buněk, ovlivnění apoptózy, inhibice růstových faktorů a syntézy cytokináz, indukce hyperkalcemie, protizánětlivé účinky, inhibice angiogeneze nádorových buněk, indukce mitogenní aktivované kaskády proteinových kináz a inhibice stresem aktivované signalizace kináz.

• V České republice se plně respektují klasifikace hodnot, které jsou udávány světovou literaturou: deficit vitaminu D – hodnoty nižší než 25 nmol/l (10 ng/ml), insuficience – hodnoty mezi 25–75 nmol/l (10–30 ng/ml), normální hodnoty – 75–200 nmol/l (30–80 ng/ml), toxické hodnoty – více než 80 ng/ml (200 nmol/l).

• V ČR není sjednocena metodika pro stanovení hodnot vitaminu D3. Různé diagnostické sety v současné době udávají výsledky s rozptylem až 30 %. Na standardizaci se usilovně pracuje. Měření hodnot vitaminu D3 – 25(OH)D – je nyní v ČR běžně dostupné pro většinu lékařů.

• Jako běžné dávkování vitaminu D3 na den se v literatuře přijímá dávka s rozptylem 600–2000 IU, nejsou ale kontraindikovány dávky vyšší (při bedlivém sledování pacienta). Pro dlouhodobou suplementaci vitaminu D3 je doporučováno denní nebo týdenní dávkování, vysoké dávky v delších časových intervalech mohou být škodlivé (dokumentované vyšší riziko zlomenin a pádů). Tato data jsou pouze informativní, nepředstavují závazná doporučení.

• Pro předpokládanou větší variabilitu v dávkování vitaminu D se doporučuje hodnotu 25(OH)D monitorovat. V této době ale není k dispozici jasné doporučení pro monitoring.

• Pro zdravou běžnou populaci jsou výše uvedené terapeutické hodnoty pokládány za preventivní. Pro nemocné s autoimunitními a onkologickými onemocněními se ukazuje potřeba vyšší terapeutické koncentrace, která je zatím zkoumána experimentálně. Nejsou doposud známy optimální hodnoty ani optimální dávkování vitaminu D u pacientů s onkologickými onemocněními. Stejně tak je nutné co nejdříve doporučit minimální dávky vitaminu D u dětí a novorozenců při různých klinických jednotkách. Odpovědi na tyto otázky je potřeba dále doplňovat a zpřesňovat klinickými studiemi.

• V České republice nejsou známa epidemiologická data vitaminu D3. Přesto lze na základě výsledků lokálních měření usoudit, že hodnoty vitaminu D3 jsou u většiny populace nedostatečné, deficitní.

• V některých zemích již započala fortifikace stravy vitaminem D, což se ukazuje jako nejjednodušší možnost celoplošného zlepšení příjmu vitaminu D z dlouhodobého hlediska.

Podrobnější závěry ve smyslu doporučení monitoringu a stanovení preventivních, resp. terapeutických dávek pro jednotlivé obory by pak měly být přijaty na další schůzce, která se má dle předběžného plánu uskutečnit v Hradci Králové.

Zdroj: MT