Většině pacientů zjistí covid až v nemocnici

Jedním z klíčových ukazatelů výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES byl dosud podíl pozitivních testů PCR na virus SARS-CoV-2. To se mění. Místo toho bude započítáván podíl hospitalizovaných, kteří mají teprve v nemocnici první pozitivní test.

Důvodem aktualizace výpočtu byly změny v testování. K PCR testům v posledním měsíci přibylo výrazné množství hrazených preventivních antigenních testů, které stáhly část samoplátců a očekávaná míra pozitivity PCR testů se tím změnila. Aktuálně se provádí srovnatelné množství antigenních preventivních testů a PCR testů, které se obvykle provádějí v indikovaných případech. Zatímco u PCR testů je v posledních sedmi dnech více než 40 procent pozitivních, u antigenních necelých šest procent. „U testů PCR se posouvá spektrum testovaných, ubývá samoplátců, roste šance, že zachytí onemocnění,“ vysvětluje prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Proto se podíl pozitivních testů z výpočtu, který má ukazovat vývoj v dalších až 30 dnech, vypouští. Nově je do výpočtu místo podílu pozitivních testů PCR zařazen podíl hospitalizovaných s COVID-19, kterým nebylo onemocnění zjištěno před přijetím do nemocnice. A to za posledních 14 dnů. Stejně jako vysoký podíl pozitivních testů, tak i podíl nediagnostikovaných hospitalizovaných s COVID-19 ukazuje na to, že počty skutečně nakažených ve společnosti jsou ve skutečnosti významně vyšší, než data o nemocných zařazená do výpočtu. Oba ukazatele tedy odpovídají na otázku, jestli se daří nakažené účinně a včas zachytit.

„Index, jak byl nyní představený, má stejnou koncepci. Původní index predikoval zátěž na lůžkách do třiceti dnů, tento dělá totéž,“ uvádí Dušek.

Pokud bude 45 procentům nebo více hospitalizovaných diagnostikováno onemocnění COVID-19 až v nemocnici, připočte se do indexu maximální hodnota 30 bodů. Za růst podílu náleží ještě další dva body navíc.

Aktuálně nepřináší nový ukazatel příjemnější zprávy o efektivitě trasování než ten předchozí. Ke 4. lednu byl podíl hospitalizovaných s COVID-19 nezachycených před přijetím do nemocnice 54,6 procenta a rostl. Vzhledem k tomu byl index rizika podle nového výpočtu k 4. lednu na hodnotě 88, podle starého výpočtu činil 85 bodů. K 5. lednu byl nový i starý index na stejné hodnotě, a to 89 bodů.

„Informační systém je postavený tak, že když přijde člověk do nemocnice, vidíme, jestli prošel testováním. Dlouhodobě se podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě drží na úrovni kolem 45 až 50 procent. To je samo o sobě signál poměrně velkého komunitního šíření. Protáhli jsme tento parametr co nejdál do minulosti, a viděli jsme, že když stoupne ke 20 nebo 30 procentům, velmi silně predikuje, že dojde za 14 až 30 dní k závažnému zhoršení. To znamená, že má velmi podobnou výpovědní hodnotu jako relativní pozitivita testů,“ tvrdí prof. Dušek.

Od středy 6. ledna bude zveřejňovaný index rizika podle nového výpočtu. Přestane být zároveň vyhlašován index pro každý kraj, a to až do té doby, než se pohotovost nesníží na stupeň tři.

Jan Kulveit, expert na modelování globálních rizik z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji původního indexu rizika, je změna indikátoru korektní. Pozitivita testů je podle něj lepší indikátor v takové situaci, kdy se testuje hodně a včas. „To bohužel není situace ČR, kde se testuje málo a spíš pozdě,“ říká Kulveit. Nový ukazatel vychází ze stavu pacienta při hospitalizaci. Proti předchozímu ukazateli, který se vztahoval na stav při testování, přesto nemusí mít podle něj významné zpoždění. „V situaci, kdy většina pozitivních PCR testů nezachycuje dotrasované kontakty na začátku nemoci, ale spíš jen potvrzuje klinicky indikované případy, se zpoždění mezi pozitivitou z testů a pozitivitou z hospitalizací vytrácí. Rozhodně to teď nejsou týdny,“ tvrdí.

Zdroj: MT