Velká krize jako ozdravná kúra
Vědci z University of Michigan hodnotili délku života a úmrtnost v USA v období od roku 1920 do roku 1940. Během čtyř let velké hospodářské krize a také během hospodářské recese v letech 1921 a 1938 se podle sledovaných ukazatelů výrazně zlepšil zdravotní stav populace. Naopak v obdobích hospodářského růstu v letech 1923, 1926, 1929, 1936 a 1937 se délka života zkrátila a úmrtnost stoupla.
Vědci se soustředili na úmrtnost v jednotlivých věkových kategoriích a hlavní příčiny úmrtí, jimiž v té době byly kardiovaskulární choroby, onemocnění ledvin, nádorové onemocnění, chřipka a pneumonie, tuberkulóza, následky dopravních nehod a sebevraždy. Z těchto příčin umíraly dvě třetiny Američanů. Zlepšení zdravotního stavu během ekonomické krize či recese indikoval pokles úmrtí ve všech věkových skupinách a ze všech sledovaných příčin s výjimkou sebevražd.
Autoři studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences nabízejí pro zlepšení zdravotního stavu během hospodářské krize několik vysvětlení. S nástupem krize se dramaticky mění pracovní podmínky. Během hospodářského růstu mají firmy hodně zakázek a nutí pracovníky k vysokému pracovnímu nasazení a k práci přesčas, což s sebou nese stres, který zaměstnanci kompenzují zvýšenou konzumací alkoholu a tabáku. Do práce jsou přijímáni noví nezkušení zaměstnanci a roste riziko pracovních úrazů. Zaměstnancům zbývá méně času na spánek a odpočinek, což má další negativní vliv na jejich zdraví. Během recese je méně práce přesčas, pracovní tempo klesá a zaměstnanci mohou více odpočívat. Protože se snižují příjmy, klesá spotřeba alkoholu a tabáku. Mění se i stravování. Svou roli mohlo sehrát i snížení průmyslového znečištění životního prostředí během ekonomického poklesu.
Autoři studie připouštějí, že na individuální úrovni nemívá nárůst nezaměstnanosti na zdraví a délku života vždy pozitivní efekt. Z hlediska celé populace je však pozitivní vliv ekonomické krize na zdravotní stav průkazný. Negativní dopad ekonomické prosperity na zdraví zaměstnanců dokládá i fenomén karoshi - náhlé smrti z přepracování - popsaný v Japonsku.
Současná hospodářská krize tak nemusí mít podle autorů studie na zdraví obyvatel ekonomicky vyspělých zemí výrazně negativní dopad. Výjimkou zřejmě bude nárůst počtu sebevražd. Mnohé studie ale naznačují, že vztahy mezi ekonomickými cykly a zdravím populace od dob velké hospodářské krize výrazně zeslábly.
Zdroj: Medical Tribune