Vakcína proti pásovému oparu může chránit proti demenci

Důkazů, že by vakcína proti pásovému oparu mohla chránit před demencí, přibývá. Stávající data však byla omezená a vztahovala se pouze na živou vakcínu, která je od roku 2017 nahrazována vakcínou rekombinantní. Zda i ta chrání před demencí, zůstávalo otázkou, na kterou přinesla odpověď rozsáhlá britská práce, jejíž výsledky byly publikovány v červencovém vydání Natural Medicine, i nová studie prezentovaná na červencovém mezinárodním kongresu Alzheimerovské asociace.

Virus varicella zoster je herpesvirus, který způsobuje plané neštovice (varicella) a pásový opar (herpes zoster). Primární manifestací infekce je varicella, reaktivací viru v senzitivních gangliích vzniká herpes zoster. Jde o virové onemocnění spojené s možnými dlouhodobými a závažnými zdravotními komplikacemi. Virus varicella zoster patří k virům, které po prodělané primoinfekci organismus neopouštějí a přežívají v něm trvale. Riziku rozvoje pásového oparu je tedy vystaven každý, kdo (většinou v dětství) prodělal plané neštovice. Promořenost tímto virem dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 procent, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 procent. V roce 2022 bylo v ČR hlášeno 3 344 případů pásového oparu, reálný výskyt tohoto infekčního onemocnění v populaci je ale značně vyšší. Data z USA ukazují, že k reaktivaci viru varicella zoster a rozvoji pásového oparu může v průběhu života dojít až u jednoho ze tří lidí.

Jak se ukazuje, vakcína proti pásovému oparu, která je doporučována lidem starším 50 let k boji proti bolestivé virové infekci, může podle řady nových studií snížit i riziko rozvoje demence. Jedna z předchozích prací, která byla publikována v loňském roce vědci ze Stanfordovy univerzity, zahrnovala přes 296 000 obyvatel Walesu. Ukázalo se, že ti, kteří dostali vakcínu proti pásovému oparu, měli ve srovnání s těmi, kteří vakcínu nedostali, o 20 procent nižší riziko, že jim bude diagnostikována demence během sedmi let po očkování.

Důkazů o snížení rizika demence přibývá

„Objevují se důkazy, že živá vakcína proti herpes zoster může chránit před demencí. Stávající údaje jsou však omezené a týkají se pouze živé vakcíny, kterou nyní ve Spojených státech a mnoha dalších zemích nahradila vakcína rekombinantní. Zda i tato vakcína chrání před demencí, zůstávalo otázkou. Proto jsme využili přirozené experimentální příležitosti vytvořené rychlým přechodem od používání živých vakcín k rekombinantním vakcínám k porovnání rizika demence mezi těmito dvěma očkovacími látkami,“ píše v úvodu svého výzkumu zveřejněného v červenci 2024 v Nature Medicine tým odborníků pod vedením Maxima Taqueta z Oxfordské univerzity. Pro svoji práci použili elektronická data EHR z TriNetX US Collaborative Network pokrývající 62 zdravotnických organizací (nemocnice, primární péče a specializovaní poskytovatelé) zahrnující data od více než 100 milionů pacientů. Zároveň využili přirozenou příležitost experimentu vytvořenou ve Spojených státech rychlým přijetím rekombinantní vakcíny, která od října 2017 nahradila do té doby používanou živou vakcínu.

Do výzkumu zahrnuli kohortu 103 837 lidí očkovaných mezi říjnem 2014 a zářím 2017 živou vakcínou Zostavax a stejný počet lidí, kteří byli od listopadu 2017 do října 2020 očkováni rekombinantní vakcínou Shingrix. Výsledky následně porovnali s vakcínou proti chřipce a kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli.

Ukázalo se, že rekombinantní vakcína je spojena s významně nižším rizikem demence během šesti let po vakcinaci. Konkrétně je její podání spojeno se 17procentním prodloužením doby bez diagnózy oproti živé vakcíně, což se promítá do dalších 164 dnů života bez demence u těch, kteří jí byli následně postiženi.

Vědci také zjistili, že u kohorty očkovaných rekombinantní vakcínou proti pásovému oparu byla o 23–27 procent nižší pravděpodobnost rozvoje demence ve srovnání s lidmi očkovanými jinými vakcínami běžně používanými u starší populace: vakcínou proti chřipce a kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Popsaný vliv byl patrný u obou pohlaví, přičemž výraznější byl u žen, které jsou podle předchozích výzkumů k rozvoji demence náchylnější.

„Tato studie je observační a kauzalitu nelze prokázat. Rychlý přechod od živé vakcíny k vakcíně rekombinantní však nabídl příležitost k odhadu souvislostí s demencí bez hlavních zdrojů selektivního zkreslení. Tyto výsledky jsou důvodem pro provedení randomizované kontrolované studie, jejímž cílem je potvrdit zjištění a poskytnout informace pro budoucí analýzu nákladové efektivity rekombinantní vakcíny,“ uvádí se ve studii.

Další data přinesla i nedávná mezinárodní konference AAIC

Na Mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace (AAIC), která se konala od 28. 7. do 1. 8. ve Filadelfii, byly prezentovány výsledky observační retrospektivní kontrolované studie ZOSTER-122 u dospělých ve věku 50 let a více, která zkoumá potenciální souvislost mezi očkováním Shingrix (rekombinantní vakcína Zoster – RZV) a sníženým rizikem demence ve srovnání se dvěma dalšími vakcínami. ZOSTER-122 využíval datovou sadu Optum de-identified Electronic Health Record (Optum EHR), která pokrývá více než 115 milionů jedinců, 2 000 nemocnic a 5 000 klinik ve zdravotním systému Spojených států. Studie využívala deidentifikované záznamy shromážděné v období od 1. října 2007 do 30. září 2023 a seskupené kohorty definované expozicí vakcíny, u kterých bylo zaznamenáno očkování RZV, ZVL a/nebo PPSV23.

Hlavní údaje ukazují, že očkování buď RZV, nebo Zostavax (Zoster Vaccine Live – ZVL) bylo spojeno se statisticky významným snížením rizika demence ve srovnání s kontrolní kohortou očkovanou Pneumovaxem 23 (PPSV23), další volitelnou vakcínou pro dospělé doporučenou pro podobné věkové skupiny:

• po třech letech byla RZV spojena s 24procentním sníženým rizikem demence ve srovnání s PPSV23 a ZVL byla spojena s 14procentním sníženým rizikem ve srovnání s PPSV23,
• po pěti letech byla RZV spojena s 20procentním sníženým rizikem demence ve srovnání s PPSV23 a ZVL byla spojena s osmiprocentním sníženým rizikem ve srovnání s PPSV23.

Studie také ukazuje, že RZV byla spojena se statisticky významným snížením rizika demence ve srovnání se ZVL:

• po třech letech byla RZV spojena s 27procentním sníženým rizikem demence ve srovnání se ZVL,
• po pěti letech byla RZV spojena s 23procentním snížením rizika demence ve srovnání se ZVL.

Jak zároveň autoři studie uvádějí, dosud žádná práce neprokázala příčinnou souvislost mezi očkováním rekombinantní vakcínou a sníženým rizikem demence a RZV není schválena žádným regulačním úřadem pro prevenci demence.

Proč může vakcína proti pásovému oparu chránit před demencí

Mechanismy, kterými by vakcína proti pásovému oparu mohla chránit před demencí, zůstávají nejasné. Nicméně vakcinologové tvrdí, že možnost spojení mezi očkovací látkou proti pásovému oparu a sníženým rizikem demence dává smysl a že je potřeba ještě provést definitivnější studie, které by potvrdily, zda infekční agens mohou hrát roli ve vývoji některých typů demence. Domnívají se, že zřejmě nejde o přímou ochranu, ale spíše nepřímý mechanismus. Virové i bakteriální infekce kromě dotyčného onemocnění také nepříznivě ovlivňují imunitní systém a s tím zřejmě také rozvoj demence. Potlačení patogenů očkováním oslabí takové procesy, což má za následek zvýšení ochrany očkovaného před demencí.

Jedním z vysvětlení je, že vakcína chrání před herpetickou infekcí, která sama o sobě způsobuje demenci. Souvislost mezi herpetickými infekcemi a demencí se předpokládá již desítky let. Ačkoli se o této hypotéze stále diskutuje, vysvětlovala by, proč jsou obě vakcíny proti pásovému oparu spojeny s nižším rizikem demence, proč rekombinantní vakcína nabízí větší ochranu (lépe chrání proti pásovému oparu) a proč se zdá, že ochranný účinek proti demenci slábne v pozdějších letech sledování (stejně jako ochranný účinek proti infekcím herpes zoster). Rekombinantní vakcína navíc obsahuje imunostimulanty. To by mohlo přispět k ochrannému účinku proti demenci. Poznatky také naznačují, že vakcína nástup demence spíše zpomaluje, než aby mu předcházela. Zde je však potřeba dalších výzkumů.

To potvrzuje např. i prof. Paul Offit z University of Pennsylvania, podle něhož existují dva možné důvody, proč by vakcína proti pásovému oparu mohla chránit před demencí. Za prvé, již předchozí výzkum naznačuje, že herpetická infekce může hrát roli ve vývoji demence. Za druhé účinnost rekombinantní vakcíny proti herpes viru dosahuje podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) u lidí ve věku 50 až 69 let se zdravým imunitním systémem 97 procent. Vědci také předpokládají, že by mohlo být něco na konkrétním způsobu, jakým tato vakcína stimuluje imunitní systém těla proti pásovému oparu. „Pokud více studií ukáže, že rekombinantní vakcína proti pásovému oparu chrání před demencí, mohl by to být další lákavý důvod, jak přimět lidi, aby se nechali očkovat," uvedl prof. Peter Hotez z Texas Children’s Hospital Center for Vaccine Development.

Aktuálně probíhá další studie zkoumající, zda skutečně existuje vztah mezi vakcínou proti pásovému oparu a prevencí demence. Pokud se hypotézy vědců potvrdí, půjde o zásadní zjištění, protože v tuto chvíli existují jen velmi omezené prostředky k tomu, aby bylo možné zabránit vzniku Alzheimerovy choroby nebo zasáhnout ve prospěch lidí, kteří ji mají.