V USA poprvé transplantovali dělohu neplodné pacientce

Transplantace bude pouze dočasná: uterus bude opět odoperován po porodu jednoho nebo dvou dětí, aby pacientka mohla přestat užívat imunosupresivní léky. Jen ve Spojených státech nemá dělohu až 50 tisíc žen.

Jejich těhotenství budou považována za vysoce riziková, protože plody budou vystaveny účinkům imunosupresivních léčiv.

V současné době se podrobuje na klinice v Clevelandu osm žen screeningovým vyšetřením v naději, že budou vybrány pro tuto „operaci číslo 1“. U první z nich již byla koncem února operace, jež trvala zhruba devět hodin, úspěšně provedena. Nyní 26-letá žena, jež už dvě děti adoptovala, by chtěla mít šanci otěhotnět a porodit vlastní dítě.
 
Cestovala na vyšetření na kliniku více než 1000 mil, ubytování a jídlo si sama platila. Velká část nákladů na transplantaci bude zaplacena z výzkumného fondu nemocnice a ze zdravotního pojištění. Bylo jí 16 let, když jí kvůli absenci menstruaci vyšetřil lékař a sdělil jí, že sice má vaječníky v pořádku, ale chybí jí děloha – jde o syndrom, který v USA postihuje jednu dívku z 4500 novorozených.

Šéfem projektu je Dr. Andreas G. Tzakis, který je ředitelem oddělení transplantaci orgánů v nemocnici Cleveland Clinic ve městě  Weston, Florida. Nemocnice plánuje provést experimentálně celkem 10 těchto průlomových operací a pak je vyhodnotit a rozhodnout se, zda v nich pokračovat.

Jedinou zemí, kde do té doby byla transplantace uteru úspěšně provedena, je Švédsko - na univerzitní klinice v Göteborgu, kde byly transplantovány dělohy od žijících dárkyň. Byly provedeny devíti ženám,  z nich čtyři porodily, první v září 2014. Jejich děti se narodily předčasně, ale jsou zdravé. Dvě transplantace selhaly, dělohy musely být odebrány, v jednom případě kvůli krevním sraženinám a v druhém z důvodu infekce.

Dva dřívější pokusy - jeden v Saúdské Arábii a jeden v Turecku - se nezdařily. Ostatní nemocnice, ve Spojených státech a ve Velké Británii, se rovněž připravují na tuto komplikovanou operaci, ale nejsou k cíli tak blízko, jako tým v Cleveland Clinic.

Podle Dr. Tzakise jsou již současné imunosupresivní léky bezpečné. Upozorňuje, že tisíce žen s transplantovanými ledvinami nebo játry,  které musely pokračovat v užívání antirejekčních léků během těhotenství, porodily zdravé děti. U těchto žen se ale častěji objevila preeklampsie a další těhotenské komplikace včetně hypertenze. Výška jejich děti byla menší než je průměr.   

Švédský tým, který k transplantacím uteru využíval žijících dárkyň, ukázal, že i děloha od ženy s proběhlou menopauzou může po transplantaci do mladé příjemkyně znovu být schopna nést plod. V pěti případech dárkyní byla matka příjemkyně, což znamená, že pokud příjemkyně porodí, dítě vzejde ze stejného lůna, jako rodička.

Clevelandští lékaři budou využívat zemřelých dárkyň, aby zbytečně nezvyšovali rizika příjemkyň. „V případě žijícící dárkyně je operace mnohem komplikovanější než standardní hysterektomie a trvá mnohem déle - sedm až 11 hodin,“ řekl Dr. Tzakis a dodal: "Musíte pracovat v blízkosti životně důležitých orgánů."

Chirurgové totiž musí také odstranit část vagíny dárkyně a jiné tkáně potřebné k fixaci uteru v organismu příjemkyně. Únavnou prací je také separace děložních cév, které jsou navinuty kolem močovodů. U zemřelých dárců není třeba se obávat poškození dárkyně. Orgán může být odstraněn rychleji a může v chladu přežít mimo tělo po dobu aspoň šesti až osmi hodin.

Pro potenciální příjemkyně uteru je screeningový proces dlouhý a komplikovaný. Aby byla uchazečka uznána způsobilou, musí mít trvalý vztah, protože bude potřebovat pomoc a podporu. Musí mít také ovaria. Počáteční fáze zahrnuje screening psychických poruch či vztahových problémů, které by mohly narušit schopnost kandidáta vyrovnat se s transplantací a být součástí studie.

Vzhledem k tomu, že vejcovody nebudou připojeny k transplantované děloze, nebude přirozené otěhotnění možné.
Namísto toho budou příjemkyně muset projít cykly umělého oplodnění. Před transplantací jí bude odebráno 10 vajíček, ty budou oplodněny spermiemi partnera a zmrazeny. Teprve pak bude žena zařazena na čekací listinu pro transplantaci.

Samotný transplantačná výkon bude trvat asi pět hodin. Asi rok po úspěšné transplantaci a vyladění antirejekční léčby lékaři mohou přistoupit k implantaci jednoho embrya. Implantace budou opakovat, dokud žena neotěhotní. Dítě se porodí císařským řezem před termínem, aby transplantovaná děloha byla ochráněna před přílišnou námahou v průběhu přirozeného porodu.

Po porodu se matka může rozhodnout buď ponechat dělohu a pokusit se ještě o jedno dítě (dvě děti je limit z bezpečnostních důvodů), nebo ji nechat odebrat, aby mohla přestat užívat imunosupresiva. Pokud však nebude chtít hysterektomii podstoupit, podle lékařů je i tak možné antirejekční léky vysadit a ponechat imunitní systém odmítnout dělohu, které by pak měla postupně odumřít.

převzato z New York Times a Washington Post

cin, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz