V MOÚ získávají obrysy dva dopředné projekty

Dva významné projekty, které mají potenciál zřetelně posunout českou onkologii, byly oficiálně zahájeny v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Miliardová investice dává předpoklady pro rozvoj péče, jež (nejen) v tuzemském kontextu jen těžko hledá srovnání.

Na dvou místech v bezprostřední blízkosti stávajících budov Masarykova onkologického ústavu dnes pracuje těžká výkopová technika. Připravuje prostory pro dvě nové rozsáhlé infrastruktury. Ta první je plánována pro Centrum inovativní a podpůrnou péči, druhá pro komplexní Centrum prevence. Celkové náklady na tyto nové prostory a jejich vybavení představují miliardu korun a jsou dominantně alokovány z prostředků Národního plánu obnovy (ze státního rozpočtu je hrazena pouze DPH, která by se měla vrátit).

Práce spojené s touto investicí probíhají mimořádně rychle. „Oceňuji, že je v tuto chvíli připraven hotový projekt, který respektuje rozpočet a všechny požadavky na takovou stavbu. Mohlo by nám to přijít samozřejmé, ale samozřejmé to není,“ uvedl ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek na slavnostním poklepání na základní kámen – a čas je v tomto případě zásadní parametr. Podle podmínek financování z fondů EU vše musí být hotovo v první polovině roku 2026.

Akce se zúčastnil i premiér prof. Petr Fiala. „Sám mám zkušenost v okruhu mých blízkých s péčí MOÚ a vím, že se tu pacientům dostává nejen špičkové léčby, ale i všestranné podpory a lidského přístupu. Věřím, že pracoviště, která zde vzniknou, mnoha lidem zachrání život, a to opravdu není nadsázka,“ řekl při této příležitosti.

Ze zahraničních hostů byl přítomen předseda akreditační komise Organizace evropských onkologických ústavů (OECI) Simon Oberst. „Troufám si tvrdit, že jsem viděl více onkologických pracovišť než kdokoli jiný. Podílel jsem se i na mezinárodní akreditaci MOÚ. Ten dnes patří do úzké společnosti 35 evropských center se statutem Comprehensive Cancer Center, což znamená nejvyšší hodnocení nejen z hlediska kvality péče, ale i vzdělávání a výzkumu. Ve všech těchto dimenzích MOÚ zřetelně roste v čase a současné projekty jsou zcela v souladu s tímto vývojem. Především jsou výrazem proaktivního přístupu ke snižování zátěže, kterou onkologická onemocnění znamenají pro pacienty, rodiny i společnost.“

Co vše během následujících dvou let na volných plochách vznikne, popsal Medical Tribune ředitel MOÚ prof. Marek Svoboda. Prvním počinem je plánované Centrum inovativní a podpůrné péče. „Zde by mělo vzniknou dobře zorganizované a pro pacienty vlídné místo prvního kontaktu. Bude tu probíhat strukturovaný odběr všech informací či anamnézy včetně parametrických záznamů o stavu výživy, o psychologických funkcích či o duševním stavu daného člověka. Každý náš nový pacient by tady měl projít screeningovými vyšetřeními, která nám pomohou vytipovat jeho potřeby v oblastí podpůrné péče. Kromě toho bude v přízemí nové přístavby ještě vzdělávací centrum, které bude sloužit výhradně pro onkologické pacienty a jejich příbuzné. Měli by zde dostat vizuálně prezentované informace o svém onemocnění, jak se léčí, jaké může léčba přinést nežádoucí účinky. Pomocí modelů by tu měl nemocný získat představu, co jej čeká. Počítáme se samostatnými prostory pro pacientské organizace, aby mohly být v co nejbližším kontaktu s novými pacienty. Budou zde soustředěny programy, které již nyní rozvíjíme v různých, často roztříštěných prostorách – psychoonkologie, péče o nutrici, sociální poradenství, onkokosmetika, služby klinického farmaceuta, péče o rány, péče o stomie a další,“ popisuje prof. Svoboda s tím, že zároveň tu nalezne vlastní odpovídající zázemí stále rostoucí oddělení klinického hodnocení, kde budou pacienti zařazení do studií komunikovat s koordinátory, sestrami i lékaři. Kromě toho v této budově vznikne pracoviště precizní medicíny, připravené na  pacienty indikované pro molekulární tumor board. 

Druhou velkou investicí je Centrum prevence v místě bývalé transfuzní stanice. V něm se soustředí preventivní programy, včetně těch zaměřených na primární  prevenci. „Projekt by měl zvýšit kapacitu preventivních prohlídek přibližně o 20 procent. Na screeningovou mamografii se nyní u nás čeká dva až čtyři týdny, na screeningovou kolonoskopii kolem tří měsíců. Termín na preventivní vyšetření nízkodávkovaným CT v rámci sekundární prevence u karcinomu plic je kolem šesti týdnů, v řádu několika týdnů nemocný čeká, pokud má podstoupit vyšetření v souvislosti s hereditární zátěží danou genetickými mutacemi. Tyto čekací doby jsou v normě, ale určitě by pro všechny bylo lepší, kdyby se zkrátily,“ říká prof. Svoboda.

Tím, že prevence pro nádorová onemocnění je zčásti stejná jako prevence pro jiné civilizační nemoci, předpokládá se silné zapojení odborníků – nelékařů. „Budou zde specialisté na adiktologii, kteří budou pomáhat pacientům s léčbou závislosti na tabáku, bude zde specialista na pohybovou aktivitu, na výživu a metabolomiku, chceme mít psychology, kteří by mohli lidem poradit právě v oblasti primární onkologické prevence.“

Své místo zde najde také centrum genetického poradenství. „Genetická zátěž může zhruba za deset procent všech nádorových onemocnění, takže tato problematika je velice důležitou součástí preventivní péče. Přesuneme tedy do nových prostor naše pracoviště klinické genetiky, které potřebuje rozšířit,“ uvádí prof. Svoboda.