Úroveň ATB profylaxe je u dětí nevyrovnaná, chybí guidelines

Výzkumníci analyzovali data z 31 dětských nemocnic ve Spojených státech, jež se týkala 603 734 dětí, které se podrobily 671,255 operacím. Kromě analýz antibiotické profylaxe (AP), sledovali také podání adrenalinu v léčbě alergické reakce a výskyt infekce Clostridium difficile jako měřítka negativních konsekvencí AP. Zhruba u 1 až 4 % dětí, které podstoupí v USA chirurgický zákrok, dojde k rozvoji infekce v operační ráně.

Analýzy AP ukázaly velkou variabilitu mezi terapeutickými postupy, a to i v rámci téže nemocnice. „Mezi nemocnicemi se variabilita v AP v závislosti na typu zákroku pohybovala v rozmezí od 11,5 % do 100 % (medián 78,1%), s 11,5 % pro zákroky na hrtanu a se 100 % u ventrikulostomie, ventrikuloperitoneálního shuntu a spinálních operací,“ uvedl Thomas J. Sandora z Division of Infectious Diseases, Department of Medicine, Boston Children’s Hospital, Boston, Massachusetts.

Parametr vhodného využití AP v nemocnici kolísal od 47,3 % k 84,4 %. Zákroky, při nichž byla největší variabilita v tomto parametru mezi nemocnicemi, zahrnovaly spinální operace, meatoplastiku a cirkumcizi.

U zákroků, kde guidelines indikují AP, byl median vhodného využití v nemocnici 93,8 %. Naproti tomu u výkonů, u nichž AP nebyla indikována, median vhodného využití činil 52,0 %.

K výskytu infekce C difficile a k podání adrenalinu signifikantně častěji docházelo u dětí s aplikovanou AP (OR 3,34 [95% CI, 1,66 – 6,73] a OR 1,97 [95% CI, 1,92 – 2,02], respektive).

Vědci poukázali na to, že velké odchylky pozorované u AP na klinikách dětské chirurgie mají významné důsledky z hlediska nákladů na zdravotní péči, kontroly antibiotické rezistence a prevence nežádoucích příhod. Zjištěnou velkou variabilitu připsali do značné míry absenci pediatrických specifických guidelines pro AP.
Podle nich je naléhavě zapotřebí další výzkum, jenž by vedl k zavedení strategie ke zlepšení AP v pediatrické chirurgii.

Zdroj: JAMA Pediatrics