Úmrtnost na karcinom prsu je o třetinu nižší. Pomohl mamografický screening

Podle dat Národního screeningového centra ÚZIS došlo v případě karcinomů prsu v uplynulých 20 letech k poklesu mortality o 31 procent. Velkou měrou se na tom podílel mamografický screening, který byl zaveden v roce 2002. Od té doby bylo dle dostupných dat provedeno více než 11 milionů screeningových mamografií, které odhalily téměř 62 000 nádorů. Často v iniciálních stadiích onemocnění, kdy je šance na vyléčení nejvyšší. Vyšší úspěšnosti zatím brání poměrně nízká účast, kdy vyšetření podstupuje v průměru jen zhruba 60 procent cílové populace žen.

Skutečnost, že existuje příčinná souvislost mezi mamografickým screeningem a poklesem mortality na karcinom prsu, potvrzují četné studie. Jednou z posledních byla například novozélandská studie publikovaná v Journal of Medical Screening (viz QR kód). Ta zjistila, že v souvislosti se zavedením programu mamografického screeningu klesla mortalita karcinomu prsu v závislosti na věkové kategorii o 15–34 procent. Dvacetiletá česká zkušenost s mamografickým screeningem přináší obdobné výsledky. Mamografické vyšetření mohou v České republice od roku 2002 podstoupit zdarma v rámci preventivního screeningu všechny ženy starší 45 let. Vyšetření hradí zdravotní pojišťovny jednou za dva roky a provádí je 73 akreditovaných center (viz QR kód).

V roce 2021 bylo u žen odhaleno celkově 7 437 nových karcinomů prsu, úmrtnost v tomto roce dosáhla čísla 1 786. „Průměrný věk nově diagnostikovaných pacientek se zhoubným nádorem prsu je okolo 65 let, ale nádor se nevyhýbá ani mladším ženám. Karcinom prsu představuje jedno z nejčastějších onemocnění rakovinou u žen,“ upozorňuje ministerstvo zdravotnictví. Potvrzuje se ale, že právě mamografický screening je schopen nepříjemné statistiky značně vylepšovat. Především pak pokud jde o celkovou úmrtnost na karcinom prsu.

Stabilní nemocnost, klesající úmrtnost

Podle Ondřeje Májka, epidemiologa z Národního screeningového centra, je velkým úspěchem mamografického screeningu zejména fakt, že se díky němu daří záchyt karcinomů prsu v počátečních stadiích. „Za těch 20 let proběhlo více než 11 milionů screeningových vyšetření. Našlo se více než 60 000 karcinomů prsu, a to často ve velmi časném stadiu s velmi dobrou šancí na vyléčení,“ potvrdil Ondřej Májek, podle něhož se může Česká republika díky screeningu těšit z jedné z nejnižších úmrtností na toto onemocnění v Evropě. „Podíváme‑li se na epidemiologii karcinomu prsu v České republice, jedná se o velmi dobrou vizitku českého zdravotnictví. Samozřejmě nejen screeningu, ale všech, kteří se podílejí na primární péči, diagnostice a léčbě,“ pokračoval Májek. Z dat Národního onkologického registru je patrná klesající mortalita navzdory stabilnímu či rostoucímu počtu nemocných (viz graf 1). „Úmrtnost na karcinom prsu za posledních 20 let, kdy probíhá screening, poklesla o celých 30 procent. S tím nepochybně souvisí právě včasný záchyt, že se daří nacházet nádory prsu včas, v tzv. prvním stadiu, kdy je šance na vyléčení vysoká,“ vysvětlil Májek. Z dostupných dat je také patrné, že záchyt v prvním stadiu se za uplynulých 20 let zvýšil z přibližně 30 na přibližně 50 procent (viz graf 2). „Víme, že u žen, které se účastní screeningu v pravidelném intervalu a je jim nalezen nádor, je nalezen v prvním stadiu v celých 70 procentech. To znamená, že nález karcinomu díky screeningu přináší velmi dobrou šanci na vyléčení a dlouhodobé přežití. Z onkologického registru víme, že tzv. pětileté relativní přežití u pacientek se stadiem I je blízké 100 procentům, to znamená, že karcinom je v tomto období nezabíjí,“ zdůraznil Májek.

Ještě lepším výsledkům brání nízká účast

V posledních dvou letech bylo podle údajů Registru screeningu karcinomu prsu každoročně provedeno přibližně 750 000 mamografických vyšetření a pokaždé bylo díky těmto preventiviním vyšetřením odhaleno přibližně 4 500 nádorů, vesměs ca in situ a T1, tedy nádorů s velmi malou velikostí a dobrými vyhlídkami na úspěšnou léčbu. Ještě lepším statistikám ale brání poměrně nízká účast žen na screeningu. „Bohužel zatím ne všechny ženy na screening docházejí. V pravidelném dvouletém intervalu je to dlouhodobě přibližně 60 procent žen ve věku 45 až 69 let,“ vyčíslil Ondřej Májek. Oněch 40 procent žen tedy dobrovolně přichází o šanci na včasný záchyt karcinomu. Jsou ale patrné i regionální rozdíly. „Ne všude v České republice ženy docházejí stejně. Bohužel to nejnižší pokrytí je dlouhodobě v hlavním městě Praze. Je určitě dobré apelovat na ženy nejen v hlavním městě, aby se tohoto programu účastnily,“ požádal Májek lékaře.

Nejde jen o prsa, jde o život

Úspěch prevence ale na svých bedrech nenesou pouze lékaři, resp. zdravotníci. O osvětu se snaží také samotné pacientky. Na edukaci žen se velkou měrou podílí Aliance žen s rakovinou prsu, která zastřešuje 40 pacientských organizací a prostřednictvím svého projektu „Nejde jen o prsa – jde o život“ pořádá přednášky pro studenty 3. a 4. ročníků středních škol o prevenci karcinomu prsu s praktickým nácvikem samovyšetření na prsním fantomu. „Edukovali jsme více než 13 000 studentů, hlavně studentek na středních školách, a další desetitisíce lidí na veřejných akcích a ve firmách,“ uvedla ředitelka Aliance Štěpánka Pokorná. Některé ženy se mamografii záměrně vyhýbají nejen kvůli diskomfortu, které vyšetření přináší, ale také kvůli řadě rozšířených mýtů. „Často se setkáváme s mýty, které kolem mamografického vyšetření panují. Mohu všechny ujistit, že ani stisk potřebný k vytvoření snímku, ani záření, které mamograf vydává, rakovinu nezpůsobí. Některé ženy nicméně stále odmítají mamografické vyšetření a preferují ultrazvuk. Nevědí ale, že prsa sice vyšetřit ultrazvukem lze, ale jedná se o hlavní vyšetřovací metodu u mladších žen, u nichž je hmota prsu natolik hutná, že je pro záření mamografu málo prostupná. Pro ženy starší 45 let je naproti tomu vhodnější mamograf,“ vysvětlila Pokorná. Do osvětové činnosti v této oblasti se ale zapojili například i poslanci. „K rakovině prsu a její prevenci organizujeme i akce na půdě Poslanecké sněmovny, a to napříč politickým spektrem, protože rakovina také nemá stranické tričko. Spolu s poslankyněmi Martinou Ochodnickou a Marií Jílkovou byla například připravena akce ‚Poznej si prsa‘, upozorňující na možnost samovyšetření, které je vhodným nástrojem průběžné prevence. Zároveň spolupracujeme s nadačním fondem Aktivní Česko v rámci podpory prevence formou aktivního pohybu, který je nedílnou součástí péče o vlastní zdraví. Na prosinec k tomu chystáme výstavu a další akce připravujeme,“ sdělila poslankyně Michaela Šebelová. A zásadní podporu prevenci pochopitelně zdůrazňuje i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, „Podpora prevence je zásadní prioritou ministerstva zdravotnictví. Výborné výsledky mamografického screeningu jsou potvrzením jeho smysluplnosti a motivací pro rozšiřování screeningových programů i pro další diagnózy, u kterých je to odborně podloženo,“ říká Vlastimil Válek, který již před časem oznámil plánované spuštění screeningu karcinomu prostaty.