Umělá a přesto autologní kůže – do Prahy přijel leader popáleninové medicíny

Tento švýcarský inovátor, který se na vývoji umělé kůže intenzivně podílí, 8 dubna 2016 přednesl veřejnosti, kudy se ubírala cesta vzniku umělé a přesto vlastní kožní náhrady.

Dr. Clemens Schiestl v úvodu složil hold profesorce Radaně Königové, první ženě‑profesorce popáleninové medicíny na světě, s níž se několikrát osobně setkal.

Vývoj umělé kůže si vyžádaly ne zcela uspokojivé výsledky léčby těžkých popálenin transplantací kůže, která zanechává jizevnaté změny, jež mohou omezovat pohyb, vyžadují dlouhodobou rehabilitaci a časté reoperace. Z estetického hlediska bývá výsledek často těžko přijatelný. Přitom těžkou popáleninu utrpí zhruba 11 milionů lidí každý rok, z čehož tvoří polovinu děti.

Rozvoj popáleninové medicíny začal po druhé světové válce. Před dvaceti lety se začaly vyvíjet metody, jak „vypěstovat“ z vlastních buněk kožní náhradu (cultured epithelium autografts, CEA). První publikace byla uveřejněna v roce 1984 v NEJM (Gallico, O’Connor, Compton). Od roku 2000 se v Curychu používají kultivací získané kožní buňky u všech pacientů s rozsáhlejšími popáleninami nad 50 procent tělesného povrchu, vždy však v kombinaci se široce síťovanými autologními kožními štěpy.

Další vývoj zahrnoval tři inovativní aspekty:

| Fiona Woodová vyvinula sprej keratinocytů (z vlastních kožních a kmenových buněk).

| Steven Boyce vyvinul umělý „základ“ kůže, do něhož vrostly keratinocyty a fibroblasty získané z kultury autologního bioptického materiálu, který následně sloužil jako náhrada kožního defektu. Tato kůže se nazývá Permaderm a po patnácti letech od první publikace stále ještě není komerčně dostupná.

| Curyšský postup začíná roku 2002 a trvá dodnes, kdy už slaví denovo- Skin své úspěchy v podobě dobrých výsledků klinických studií, v nichž již jsou úspěšně léčeny děti. Pro dospělé zatím tato umělá kožní náhrada není vhodná.

Nejtěžší bylo vyvinout základní matrix tak, aby umožňovala vrůstání vlastních kultivovaných keratinocytů a fibroblastů (v laboratoři). Podle dr. Schiestla po transplantaci vrůstají také cévy i nervy. Kůže má schopnost růst zároveň s dítětem.

Jako nejvýhodnější se ukázal komprimovaný kolagenový hydrogel. V preklinické studii na imunokompromitovaných králících a později na prasatech se tento postup ukázal jako velmi účinný. V současnosti probíhá klinická studie fáze II, v níž bylo již úspěšně léčeno dvacet pacientů.

Koordinátorem tohoto projektu (EuroSkinGraft) je profesor Ernst Reichmann z Univerzity v Curychu a je do něj zapojeno sedm evropských popáleninových center z Velké Británie, Německa, Nizozemska a Švýcarska. Cílem je dokončit vývoj a testování nové generace kožní náhrady k léčbě širokého spektra kožních defektů, způsobených nejen popálením, ale i jinými onemocněními (chronické rány apod.).

V současné fázi výzkumu EuroSkinGraft jsou vědci schopni z malého vzorku kůže pacienta vykultivovat denovoSkin v celé tloušťce za dva až čtyři týdny. Tato technologie umožnila vznik dvou produktů – denovoSkin, která bude obsahovat vnější i vnitřní vrstvu kůže, a denovoDerm, která bude tvořena jenom vnitřní vrstvou.

Dr. Schiestl projevil zájem o spolupráci s pražským popáleninovým centrem; jedná se i o jeho případné zařazení do projektu EuroSkinGraft.

Zdroj: MT