Účinná vakcinace zůstává v Česku nedoceněná

Ačkoli proti meningokokovým onemocněním, stejně jako proti klíšťové encefalitidě, dnes již existují účinné vakcíny, proočkovanost české populace je ve srovnání s některými okolními státy zoufale nízká. Shodli se na tom účastníci XII. hradeckých vakcinologických dnů, které se letos konaly od 6. do 8. října.

„Invazivní meningokoková onemocnění (IMO) patří k těm nejrychlejším a nejdramatičtějším vůbec, protože dokáží zdravého člověka usmrtit během několika hodin,“ varuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. I přes současné možnosti intenzivní terapie končí až deset procent případů IMO fatálně, a to často do 24 až 48 hodin. Dalších téměř dvacet procent pacientů trpí doživotními následky, jako je mentální retardace, hluchota či epilepsie, v případě meningokokové sepse může jít o amputaci končetin, kostní léze, narušení růstu skeletu či renální poruchy. Klinický obraz IMO je velmi náhlý, pokud se objevují kožní projevy, je diagnóza poněkud snadnější. Avšak mnoha případům předchází období se zcela necharakteristickými příznaky, což podle primářky Roháčové vedlo k řadě soudních sporů, kdy byli lékaři obviňováni z toho, že nepoznali, že se jedná o meningokoka. Přestože terapie je u nás zavedená a sofistikovaná, samozřejmostí je např. při podezření na meningokokovou infekci neodkladný transport do nemocnice i s doprovodem, přednemocniční podání ATB a ochrana úzkých kontaktů, v řadě případů lékaři smrti nedokáží zabránit.

Meningitida může být způsobena jakoukoli bakterií v jakémkoli věku. K nejčastějším vyvolavatelům patří pneumokok (Streptococcus pneumoniae), hemofil (Haemophilus influenzae), meningokok (Neisseria meningitidis) a listerie. Původcem IMO je bakterie Neisseria meningitidis, která se přirozeně vyskytuje v nosohltanu, avšak může překonat ochranné mechanismy lidského těla a infekci šířit krevním oběhem. Meningokok způsobuje zánět mozkových blan, sepsi, ale vzácněji i artritidy, pleuritidy, perikarditidy či konjunktivitidy. Známe dvanáct séroskupin, z nichž nejčastější jsou A, B, C, Y a W‑135.

„V roce 2015 bylo v ČR zaznamenáno celkem 48 případů invazivních meningokokových onemocnění, kdy ve 31 případech šlo o séroskupinu B, v deseti případech o typ C, tři byly způsobeny sérotypem W, jeden typem Y a ve třech případech nebyla séroskupina určena. U tří pacientů došlo k úmrtí, a to dvakrát u séroskupiny B a jednou W,“ uvádí prim. Roháčová s tím, že celosvětově je roční výskyt IMO 1,2 milionu případů s úmrtností 135 000. Nejvíce případů je dlouhodobě hlášeno ve skupině kojenců, dětí do pěti let a mezi dospívajícími a mladými lidmi. Nicméně onemocnět může člověk v jakémkoli věku, zejména v místech s vysokou koncentrací osob.

Distribuce séroskupin se celosvětově liší, zatímco v Evropě, Austrálii a Severní Americe převažuje séroskupina B, která v Evropě způsobuje přes 68 procent všech IMO, v Asii a Jižní Americe jde o skupinu C a na Blízkém východě a v Africe převládá sérotyp W. „U nás mají meningokoková onemocnění nyní sice klesající tendenci, nicméně několik desítek se jich ročně objeví. V současné době převažuje jednoznačně sérotyp B, zatímco typ C dominoval v 90. letech a od té doby pomalu klesá – i když v roce 2013 byl zaznamenán mírný nárůst, ojediněle se objevují i kmeny Y,“ vysvětluje lékařka s tím, že při volbě vakcinace je třeba myslet nejen na typy vyskytující se u nás, ale v souvislosti s migrací pamatovat i na výskyt v dalších lokalitách.

V současné době je možné k prevenci meningokokových onemocnění použít řadu očkovacích látek – od monovakcíny MenC přes kvadrivalentní konjugovanou vakcínu (A + C + W‑135 + Y) až po proteinovou vakcínu MenB. „Optimální vakcinační strategie by měla zahrnovat očkování zejména rizikových věkových skupin a kombinaci očkovacích látek, které pokryjí co nejširší spektrum meningokokových séroskupin, tedy MenACWY + MenB,“ doporučuje Roháčová. Konjugovaná kvadrivalentní vakcína je schválena v Evropě pro používání již od 12 měsíců věku v jedné dávce, přičemž se může podávat společně s běžnými pediatrickými vakcínami. Pozitivní výsledky plošné vakcinace jsou již dnes zřetelné například ve Velké Británii, kde bylo od září 2015 zavedeno plošné očkování malých dětí vakcínou MenB a přeočkování adolescentů konjugovanou tetravalentní vakcínou zejména z důvodu nárůstu onemocnění vyvolaného skupinou W. Obdobné postupy dnes zvažují i další evropské země. V ČR zatím probíhá očkování proti těmto nákazám jako doporučené, a tudíž dobrovolné, což s sebou nese mimo jiné nízkou proočkovanost populace.

Ke čtvrtině nákaz klíšťovou encefalitidou v Evropě dojde v ČR

Již několik desítek let je ve výskytu klíšťové encefalitidy (KE) ČR na první příčce. V letech 2000–2010 bylo v Česku hlášena celá čtvrtina všech případů na území EU. Endemické oblasti v současné době zasahují do všech krajů v ČR, přičemž jednoznačně nejvyšší výskyt je v kraji Jihočeském, Vysočina, Středočeském a Plzeňském. Více případů onemocnění než ČR hlásí jen Rusko, a to zejména v asijské části.

Původcem onemocnění KE je RNA virus z čeledi Flaviviridae, který se nachází ve slinách klíšťat, vzácněji v nepasterizovaném mléce infikovaných koz a ovcí. V loňském roce byl celkový počet onemocnění KE 351, letos bylo k 30. 9. evidováno již 473 případů. Od ledna do září onemocnělo v Jihočeském kraji 83 lidí, v Kraji Vysočina 50, ve Středočeském kraji 44 a v Plzeňském kraji 43 lidí. Nejméně nakažených hlásil kraj Karlovarský (15), Královehradecký (17) Liberecký (22) a Olomoucký (25). „V letošním roce je aktivita klíšťat nadprůměrně vysoká. Pravděpodobně jedním z faktorů byla teplá zima, přičemž první onemocnění byla hlášena již v únoru,“ popisuje situaci MUDr. Alena Dvořáková z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. Při porovnání období leden‑září v jednotlivých letech je rok 2016 co do počtu případů zatím vůbec nejhorší za posledních pět let, přičemž první úmrtí bylo hlášeno z Kraje Vysočina již na jaře.

Přestože nejúčinnější prevencí je jednoznačně vakcinace, proočkovanost u nás podle posledních průzkumů dosahuje jen 24 procent. Nejvíce očkovaných bylo v Jihočeském kraji – 35 procent, ale ani to stále není dost, aby došlo k výraznému snížení nemocnosti. Zatímco v sousedním Rakousku, kde je očkováno téměř 90 procent populace, onemocní KE jen desítky lidí, v ČR jsou to stovky nakažených ročně.

„Co se týče onemocnění v jednotlivých věkových skupinách, nejvíce nakažených je ve věku nad 60 let a většinou je choroba provázena velmi těžkými komplikacemi. Nejnižší nemocnost je v kategorii nejmladších, tedy do 25 let. V této věkové skupině je i nejvyšší proočkovanost, a to zejména díky pediatrům, ale i rodičům, kteří často naočkují své děti, ale už ne sebe. Velmi nízká je naopak proočkovanost v populaci nejvyšší věkové kategorie,“ varuje MUDr. Dvořáková. Jak dodává, KE je považována za závažné infekční onemocnění postihující osoby všech věkových kategorií, přičemž ve vyšším věku závažnost nemoci stoupá. Navíc z pohledu výskytu je ČR zemí velmi rizikovou. Proto by se dle doporučení mezinárodních i národních odborných společností měly očkovat všechny osoby žijící v ČR.

Zdroj: MT