Tisíc transplantací krvetvorných buněk na I. int. klinice 1. LF UK a VFN

Tisková zpráva 1. LF UK a VFN

Tento program byl zahájen na zdejší klinice před sedmnácti lety za vedení jejího tehdejšího přednosty prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., a jeho vůdčím duchem po celou tuto dobu byl nynější přednosta kliniky, prof. MUDr. Marek trněný, CSc. První výkon tohoto druhu se zde uskutečnil  v prosinci roku 1993.

Zdejší transplantační centrum provádí výkony pro pacienty z celé ČR, zhruba jedna třetina nemocných je z Prahy, jedna třetina ze Středočeského kraje a z ostatních částí ČR. V posledních letech se uskutečňuje 60 - 70 transplantací ročně.

Autologní transplantace se provádějí převážně u nemocných s krevními hematoonkologickými chorobami, jako jsou lymfomy a mnohočetné myelomy, v posledních letech se indikace transplantace rozšiřují i na další, jinou léčbou neovlivnitelná onemocnění, např. autoimunitní onemocnění typu roztroušené sklerózy.  

Původně se pro tento výkon užíval název „transplantace kostní dřeně“. Historicky se totiž odebírala kostní dřeň pacientovi z pánevní kosti na chirurgickém sále v celkové anestézii. V současné době se užívají hemopoetické buňky vyplavené do krve po podání takzvaných „růstových faktorů“ a odebrané na separátoru krevních elementů.

Pacienti, kteří tento výkon potřebují, jsou dlouhodobě evidováni na čekací listině a dle priorit indikováni k transplantaci. Prvním krokem je odebrání krvetvorných buněk.

Tato procedura není pro pacienta zatěžující a lze ji přirovnat k dárcovství například krevních destiček či plazmy od zdravých dobrovolníků. Krvetvorné buňky jsou ve speciálním roztoku a speciálním transfuzním vaku, zamrazí se při teplotě tekutého dusíku -196 ^oC (takto zamražené mohou být uchovávány řadu let).

Samotná transplantace probíhá na jednolůžkovém pokoji transplantační jednotky, délka hospitalizace je přibližně tři týdny. V prvních dnech pacient dostává chemoterapii. Po jejím ukončení se krvetvorné buňky u lůžka nemocného rozmrazí a jsou mu převedeny zpět formou transfuze do žíly. Krvetvorné buňky se samy usidlují v prostorách kostní dřeně a postupně začínají produkovat jednotlivé krvinky. S odstupem asi dvou týdnů po převodu buněk, dochází k plnému obnovení krvetvorby, normalizaci hodnot krevního obrazu a pacient je propuštěn domů.

Transplantační tým, který tvoří as. MUDr. D. Pohlreich (vedoucí transplantační jednotky), as. MUDr. B. Vacková a as. MUDr. R. Pytlík (vedoucí laboratoře buněčné terapie) dosahuje pod vedením přednosty prof. MUDr. M. Trněného, CSc. v této oblasti vzhledem k dodržování nejvyšších standardů léčebné péče transplantační jednotky, úzké spolupráci s ostatními i mezinárodními transplantačními centry a členství v Evropské transplantační společnosti (EBMT, European Bone Marrow Transplantation) výsledků srovnatelných na světové úrovni.

V současné době jsou experimentálně ověřovány i další možnosti léčby pomocí buněk získaných z kostní dřeně, jimž se souhrnně říká buněčná léčba či buněčná terapie. Jedním z onemocnění, u kterých by buněčná léčba mohla být úspěšná, je ischemická choroba dolních končetin. Jde o uzávěr tepen na nohou, který se projevuje bolestmi při chůzi či v klidu, mohou se tvořit defekty a noha pacienta je ohrožena amputací.

Při podání buněk odebraných z kostní dřeně buď do svalu nebo do uzavřených cév dochází v průběhu několika měsíců k obnovení tvorby cév, hojení defektů a ústupu bolestí, u většiny pacientů se podaří končetinu ohroženou amputací zachránit. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze byla prvním pracovištěm v ČR kde byla tato metoda v roce 2004 uplatněna, dosud zde bylo léčeno tímto způsobem 24 nemocných. Vzhledem k tomu, že tato metoda není hrazena zdravotní pojišťovnou, je další pokračování tohoto programu závislé na tom, zda bude Všeobecné fakultní nemocnici udělena finanční podpora Ministerstva zdravotnictví v rámci výzkumných projektů.

 1. LF UK a VFN

Zdroj: 1. LF UK a VFN