Telemedicína usnadní práci praktického lékaře

Není to science‑fiction ani vize daleké budoucnosti, ale realita. Existují systémy, které jsou již v současnosti využívány v praxi. V USA s nimi jsou dobré zkušenosti a Evropa zámoří dotahuje. Také v ČR je dostupný systém, který umožňuje na dálku monitoraci rizikových faktorů u sledovaných pacientů v ordinaci praktického lékaře. Seminář na téma Telemedicína v běžné praxi se skvělými řečníky a vynikajícími odborníky se konal v Parlamentu ČR uprostřed letošního listopadu pod záštitou poslance MUDr. Jiřího Štětiny.

Telemedicína umožňuje sledovat přenos a sledování důležitých dat na dálku. Využívala se v systému ITAREPS, který monitoroval stav pacientů se schizofrenií s cílem předejít relapsům choroby a na který zdravotní pojišťovny marně hledají peníze, přestože by mohl předejít takovým tragédiím, k jaké došlo ve žďárské škole. Úspěšně se používá u nemocných s implantovanými kardiostimulátory. Nyní přišel čas, kdy by telemedicína mohla zlepšit kontrolu zcela běžných parametrů, jako je krevní tlak a glykémie, u mnoha nemocných. V současnosti jsou dostupné systémy, které umožňují praktickému lékaři po souhlasu pacienta vybrané parametry sledovat.

Kontrola hypertenze „na dálku“ šetří náklady i čas

Profesor MUDr. Aleš Linhart, DrSc. (II. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha), přednesl, jak se postupně zdokonalovalo měření krevního tlaku. Současná doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi zohledňují význam domácího měření krevního tlaku, které je v mnoha případech přesnější než v ordinaci lékaře. U značné části pacientů je pozorován tzv. syndrom bílého pláště a významné zvýšení krevního tlaku v ordinaci. V běžném životě je krevní tlak velmi variabilní hodnotou a není správné léčit tlak na základě izolovaného měření. Pro získání relevantní hodnoty je nutné použít certifikovaný tonometr, před samotným měřením je nutné po 5–10 minut zachovat fyzický i psychický klid. Na druhou stranu existuje i syndrom maskované hypertenze, kdy je krevní tlak zvýšený v domácích podmínkách, ale nikoli v ordinaci.

Rutinně používaná 24hodinová monitorace není ve všech případech adekvátním způsobem ověření výše krevního tlaku, protože samotné nošení přístroje pacienta stresuje a může být důvodem pro zvýšené hodnoty krevního tlaku. Pokud si pacient zapisuje do bloku, zápisníku několikrát denně hodnoty naměřeného krevního tlaku, pak to vyžaduje následné zhodnocení ošetřujícím lékařem. Probírat se desítkami až stovkami hodnot je nad síly jakéhokoli zdravotníka. Řešením může být monitorace krevního tlaku na dálku za použití certifikovaných tonometrů, které pacient používá po zácviku zdravotnickým personálem a které umožňují sdílení dat se vzdáleným serverem (přes PC, mobilní aplikace). Současně dostupný systém vyžaduje spolupráci velmi motivovaného pacienta a není zcela prost technických úskalí. Zkušenosti však prokazují významné zlepšení kontroly krevního tlaku u pacientů, kteří jsou zapojeni do systému dálkové monitorace. Je ale nutná možnost konzultace s ošetřujícím lékařem po mailu či po telefonu. Telemedicína v tomto případě přispívá ke kontrole hypertenze, čímž může šetřit náklady na léčbu kardiovaskulárních chorob.

Diabetes pohledem telemedicíny

Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., se nemohl semináře zúčastnit, takže za sebe poslal videoprezentaci. Podle světových a dostupných statistik trpí na světě celkem 366 milionů lidí diabetem. Dramatický nárůst počtu nemocných vyžaduje, aby nekomplikovaní pacienti zůstali v péči praktického lékaře. Přitom je základem terapeutického úspěchu dlouhodobá compliance pacienta a dodržování léčebných režimových opatření. Ze zámořských statistik vyplývá, že nejvyšší podíl nákladů netvoří léky a ambulantní péče, ale nemocniční terapie komplikací diabetu, především kardiovaskulárních, ať už jde o makro‑ či mikrovaskulární příhody. Když si odmyslíme fakt, že nejlepší prevencí diabetu je dodržování racionálního jídelníčku a přiměřená pohybová aktivita, pak je nutné myslet i na prevenci srdečně‑cévních komplikací při již existujícím diabetu. U diabetika je nutné mít pod kontrolou nejen hodnotu glykovaného hemoglobinu, ale i krevního tlaku a krevních lipidů. Bez dodržování režimových opatření, k nimž patří i pohybová aktivita a dodržování rámcového jídelníčku, není myslitelná dlouhodobá kompenzace diabetu, a to ani při použití nejmodernějších léků. K největším rezervám v léčbě diabetu 2. typu stále náleží včasnější diagnostika a intenzivní terapie hned od počátku onemocnění, účinnější edukace nemocných, aktivní zapojení pacientů do léčebného procesu, individualizace cílů léčby a možností, jak jich dosáhnout, a především motivace a podpora, tedy i možnost častěji komunikovat s lékařem a sestrou. S intenzifikací kontroly diabetu klesá incidence mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací. Lze si tedy položit otázku, co vše má smysl sledovat pomocí telemonitoringu u pacientů s diabetem. Skutečně nejde jen o aktuální glykémii, i když ta stojí na čelném místě. Sledovat lze vývoj glykémie v čase, výskyt hypoglykémií, vliv jídla a fyzické aktivity na glykémii i krevní tlak. Monitorovací systém umožňuje integraci všech zadaných hodnost a jejich vyhodnocení i vzdálenou kontrolu lékařem.

Propojení všeho v jednom

- Využití telemonitoringu prokazatelně zlepšuje kompenzaci diabetu při zachování nebo snížení počtu běžných návštěv v ordinaci.

- Telemonitoring může zlepšit compliance pacientů a lépe je motivovat k dlouhodobému dodržování režimových opatření.

- Telemonitoring má potenciál ke zlepšení péče o pacienty s diabetem při zachování nebo snížení faktické zátěže zdravotnického personálu.

- Telemonitoring může umožnit komplexní zlepšení všech kardiovaskulárních rizikových faktorů u diabetiků.

Mám své nemocné pod kontrolou

MUDr. Cyril Mucha shrnul význam telemedicíny jako důležitý a perspektivní nástroj komunikace lékaře a pacienta, kdy může mít praktik přehled o všech důležitých indikátorech zdravotního stavu svého klienta. Nemusí jít jen o kardiovaskulární riziko a diabetes, ale i další choroby, například závislosti, psychiatrická onemocnění a další vážné stavy v domácí péči. Praktický lékař tak může mít pod kontrolou dávkování léků i aktuální stav akutně nemocného.

Motivace pacientů v projektu byla příkladná

Následně MUDr. Jelena Labuťová uvedla několik kazuistik, kdy telemedicína pomohla k úspěšné redukci hmotnosti u motivovaných pacientů. Její projekt představil výsledky šestnácti vybraných pacientů s obezitou, schopných práce na PC a s možností připojení k internetu. Byli sledováni od března do října 2014. Měli k dispozici krokoměr, váhu, USB adaptér pro bezdrátový přenos dat. Pacienti sledovali svou hmotnost, pohybovou aktivitu, stravovací režim, energetickou bilanci za supervize lékaře, který měl navíc k dispozici online výsledky laboratorních vyšetření. Vybraný soubor významně redukoval svou hmotnost a podíl tukové hmoty. U mnoha došlo k významnému snížení kardiovaskulárního rizika.

Dr. Labuťová shrnula přínos telemedicíny v podmínkách, které měla možnost si vyzkoušet, tím, že telemedicína přispívá ke zlepšení zdravotního stavu pacienta, například používání krokoměrů jednoznačně motivuje k vyšší pohybové aktivitě. Hlavně muži jsou soutěživí a rádi přijímají výzvy, ženy jsou zase vytrvalé a snaživé, rády se zapojí, když vidí pozitivní efekt. Díky telemedicíně došlo k navázání osobnějšího vztahu lékař–pacient.

U většiny pacientů došlo během několika měsíců k úbytku hmotnosti, zlepšení laboratorních hodnot a jejich klinického stavu, ke snížení celkového kardiovaskulárního rizika. V některých případech bylo možné v důsledku redukce hmotnosti a zlepšení denního režimu snížit, nebo dokonce ukončit medikaci. V několika případech se po vzoru pacientů v projektu přidali i další rodinní příslušníci. Telemedicína posiluje motivaci k aktivnímu přístupu pacientů ke svému zdraví a zlepšuje možnosti komunikace lékař–pacient.

Zdroj: Medical Tribune