Systémová forma juvenilní idiopatické artritidy

Juvenilní idiopatická artritida je podle současně přijatého mezinárodního názvosloví označením pro heterogenní skupinu zánětlivých onemocnění dětského věku, projevujících se chronickým zánětem kloubů a variabilní přítomností přidružených projevů klinických i laboratorních. Svými projevy i prognózou se zásadně liší od revmatoidní artritidy dospělých. I když systémová forma tvoří pouze malý podíl z celkového počtu onemocnění idiopatickou artritidou, závažnost projevů i prognózy ji řadí mezi nejvýznamnější systémová onemocnění u dětí. První klinická charakteristika této choroby byla publikována v roce 1897 anglickým pediatrem J. F. Stillem, podle něhož je označována také jako Stillova nemoc.
Juvenilní idiopatická artritida, označovaná také jako juvenilní chronická či revmatoidní artritida (JCA, JRA), je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí. Roční incidence všech podtypů juvenilní idiopatické artritidy se pohybuje v rozmezí 5–20 nových případů na 100 000 dětí. Její systémová forma tvoří asi 10 % z celkového počtu onemocnění. Na rozdíl od ostatních forem juvenilní idiopatické artritidy, které jsou zpravidla častější u děvčat, se systémová forma vyskytuje ve stejné míře u obou pohlaví, nejčastěji ve věku 4–6 let, i když se může objevit v jakémkoli věku a vzácně i u dospělých (tzv. Stillova nemoc dospělých).
Společným projevem všech forem juvenilní idiopatické artritidy je chronický zánět kloubů u osoby mladší 16 let. Hranice 16 let je pro diagnózu tohoto onemocnění čistě arbitrární, stanovena mezinárodním konsensem a nemá biologické opodstatnění. Objektivizace přítomnosti artritidy, její trvání (chronicita) a vyloučení zjistitelných příčin vedoucích k rozvoji zánětu kloubu jsou obecně přijatými diagnostickými kritérii juvenilní idiopatické artritidy, i když jejich senzitivita a specificita nebyly formálně testovány.
…

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 1/2005, strana 51

Zdroj: