Světový den zdraví WHO: mluvme o depresi

Za téma letošní kampaně, která by měla přispět k zvýšení pozornosti k závažným zdravotním problémům, si WHO vybrala duševní zdraví, konkrétně depresi.

O tom, že deprese je stále velmi podceňované onemocnění, a to i v zemích ekonomicky silných a prosperujících, jako je Německo či Velká Británie, vypovídá skutečnost, že léčbu podstupuje zhruba polovina depresivních pacientů. O závažnosti problematiky hovoří čísla: podle kvalifikovaných odhadů v roce 2015 spáchalo na celém světě sebevraždu 800 000 lidí, což činí 1,5 procenta ze všech úmrtí. Suicidium tak patřilo v roce 2015 mezi dvacítku nejčastějších příčin úmrtí, ve věkové skupině 15–29 let byla sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Celkový počet lidí, kteří doslova trpí depresí, se odhaduje na 300 milionů, jejich počet se mezi lety 2005 a 2015 zvýšil takřka o dvacet procent. V EU jde o 40 milionů pacientů s depresí. To znamená, že minimálně čtyři lidé ze sta mají vážnou depresivní poruchu. V době humanitárních i ekonomických krizí se výskyt depresí zvyšuje až na dvacet procent v dané komunitě. Deprese je častější u žen (nebo jsou ženy ochotnější o depresi hovořit a léčit ji, muži depresi častěji „léčí“ abúzem alkoholu nebo jiných návykových látek).

První příznaky deprese se objevují často (až v polovině případů) do 14 let, tedy v dětském věku. Spouštěcím momentem (na genetickém pokladě) může být šikana, neurovnané rodinné zázemí (rozvod rodičů), psychiatrické onemocnění v rodině (včetně závislostí), zneužívání, užívání návykových látek a sociální deprivace.

K velmi senzitivní části populace patří matky po porodu a po celou dobu šestinedělí, kdy první ataka deprese přichází velmi často a představuje pak i rizikový faktor do dalšího života. Je pozorováno, že depresivní a úzkostné matky mají častěji depresivní či úzkostné děti. Svou roli tu hraje jak genetika, tak odpozorované vzorce chování.

Deprese zasahuje do osobnosti všech postižených bez ohledu na věk či sociální příslušnost. Tato data jsou významnými důvody, proč o depresi hovořit a vytvořit bezprahové prostředí, které usnadní přístup k léčbě všem, kdo ji potřebují.

Podle psychiatrů první atace deprese nelze zcela předejít, ale správnou a dostatečně dlouhou terapií lze předejít dalším atakám. První ataku je nutné léčit 6 až 9 měsíců, ale čtvrtou již trvale. Pozitivním trendem je vyšší spotřeba antidepresiv a klesající konzumace anxiolytik (návykových benzodiazepinů). Nezanedbatelnou roli hraje psychoterapie a úprava životosprávy.

Deprese je levně léčitelná a ke všemu i do jisté míry preventabilní

Náklady na ztrátu práceschopnosti depresivních jedinců nejsou zanedbatelné. Kalkulace WHO hovoří o ztrátě jednoho bilionu USD ročně. Ekonomické analýzy vypovídají o tom, že jeden dolar investovaný do duševního zdraví a léčby deprese přinese zpět na úsporách do zdravotně‑sociálního systému čtyři dolary.

V různých zemích EU je na péči o duševní zdraví určena různá část nákladů na zdravotnictví. Nejvíce věnuje Francie (kolem 13 procent), po ní následuje Německo zhruba s jedenácti procenty a Velká Británie se stejným podílem. ČR se ocitá na chvostě Evropy se zhruba necelými třemi procenty, za námi jsou Gruzie, San Marino, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Bulharsko a Tádžikistán.

Česká data

V letech 2014 a 2017 provedli pracovníci Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze průzkum reprezentativních souborů u pracujících jedinců starších 18 let v české populaci. Výskyt depresivního syndromu byl v roce 2014 celkem 18 procent, v toce 2017 pak 16 procent. Na rozdíl od jiných zemí nebyl v ČR zaznamenán dramatický nárůst incidence a prevalence deprese. Tento trend lze možná přičítat úspěšným snahám o destigmatizaci psychiatrických chorob, lidé se již častěji neobávají vyhledat odbornou pomoc psychiatra (11,1 procenta v roce 2017) nebo psychologa (15,8 procenta v roce 2017), i když se často také svěří se svými potížemi praktickým lékařům (14,5 procenta). V roce 2017 udává zkušenost s psychofarmaky 36,8 procenta lidí. Do těchto údajů se počítají anxiolytika – 25,3 procenta, antidepresiva – 16,2 procenta a hypnotika – 23,2 procenta.

Zde vyvstává otázka, zda by neměla být častěji, především praktickými lékaři, předepisována nenávyková antidepresiva oproti stále oblíbeným benzodiazepinům.

V průzkumu též zaznělo, že je stále nedostatečná adherence k zdravému životnímu stylu (17,0 procenta v roce 2014 a 14,44 procenta v roce 2017), který zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu (2,5 hodiny týdně pro dospělé), vyšší konzumaci ovoce, zeleniny a ryb i spánkovou hygienu. Potěšitelný je zájem o preventivní prohlídky u praktických lékařů (nevyužilo jen 17,4 procenta dotázaných v roce 2014 a 9,6 procenta v roce 2017).

Reforma psychiatrické péče v ČR

V současnosti probíhají závěrečná jednání před spuštěním pilotních projektů v rámci rozsáhlé reformy psychiatrické péče, která by měla posílit komunitní a dostupnou léčbu psychiatrických nemocných v centrech duševního zdraví. Průměrná délka hospitalizace psychiatrických pacientů je v ČR vysoko nad průměrem zemí EU a je nutné také restrukturalizovat lůžkový fond. Více by mělo být lůžek akutních pro diagnostiku a zahájení terapie, následná péče pak by měla probíhat v centrech duševního zdraví a ambulantně v domácím prostředí nemocného. O průběhu reformy psychiatrické péče budeme na stránkách MT průběžně informovat.

Zdroj: MT