Studie: Délka hospitalizací schizofreniků je v ČR někdy i 20 let

Podle nich až u 70 procent pacientů může zabránit zhoršení stavu, a tedy hospitalizaci, systém ITAREPS vytvořený vědci NÚDZ.

"V porovnání s vyspělými zeměmi jsou česká čísla o délce hospitalizace schizofreniků drtivá. V Dánsku v roce 2006 bylo hospitalizováno jen 9,8 procenta schizofreniků a hospitalizace trvala v průměru necelých 25 dnů," uvedl za autory studie Petr Winkler z výzkumného programu sociální psychiatrie NÚDZ.

Pro léčebný efekt nepřiměřeně dlouhých pobytů nejsou podle něj vědecké podklady. Pokud nejde o odůvodněnou ochranu společnosti či nemocného, jsou tím porušována lidská práva nemocných. "Dochází také ke stigmatizaci, která vede k neochotě pacientů vyhledat odbornou psychiatrickou pomoc, a k dalším fenoménům, které nepřímo, ale silně souvisejí s tragickými útoky pacientů, jako byly ve Žďáru nad Sázavou a Uherském Brodě," uvedl.

Přesunout většinu péče z velkých nemocnic do ambulancí a center duševního zdraví a zkrátit dobu hospitalizace, která nyní je v ČR v průměru u psychiatrických pacientů 110 dní při každém pobytu, má chystaná reforma psychiatrie. Systém ITAREPS dává už dnes možnost, jak za využití telekomunikačních technologií a analýzy dat hospitalizace omezit. Český systém využívají například v Japonsku.

"Ve spolupráci s katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili matematický algoritmus, který předpoví dva měsíce předem prudké zhoršení stavu, jež má za následek hospitalizaci. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky léků a zhoršení zabránit," popsal autor systému Filip Španiel z NÚDZ.

Schizofrenik s pomocí dalšího člena rodiny zasílá týdně do centrální databáze strukturovanou SMS o svém zdravotním stavu. Jde o vyhodnocení dotazníku časných varovných příznaků. Systém spočítá riziko zhoršení a informuje ošetřujícího lékaře, který může dávky léků včas upravit.