Střípky z EWMA v Madridu
Cílem konference bylo reflektovat na technologické a organizační potřeby při poskytování péče o nehojící se rány v kontrastu s limitovanými dostupnými zdroji financí. Mezi diskutovanými tématy rezonovalo především efektivní využití stávajících technologií s důrazem na poznatky medicíny založené na důkazech, vývoj nových technologií k prevenci a léčbě ranné infekce, využití moderních komunikačních technologií včetně e‑learningu k edukaci odborníků, pacientů i laické veřejnosti. Při příležitosti konference byly vydány troje nové doporučené postupy, které vypracovaly pracovní skupiny EWMA: Týmová péče o ránu, Domácí péče a léčba ran, Doporučení pro klinický výzkum v managementu ran. Tyto materiály jsou volně dostupné na stránkách EWMA a www.journalofwoundcare.com. V organizační struktuře EWMA zaznamenaly úspěch i české barvy. Na konferenci v Madridu se rozšířil EWMA Council, výkonný orgán EWMA, o dva české zástupce: za kooperující organizace byla zvolena doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., z Brna. V individuální volbě pak uspěl cévní chirurg MUDr. Jan Stryja, Ph.D., z Třince.
Aktuality v léčbě ranné infekce
Tvorba biofilmu je jedním z důvodů selhávání lokální i celkové antimikrobiální terapie ran. Biofilm umožňuje mikroorganismům využít faktory k získání rezistence a tolerance vůči léčbě i přirozeným imunitním procesům, které organismus využívá ke zvládání přítomnosti mikroorganismů v ráně. Jako nadějné se v poslední době ukazují zejména inovované lokální postupy léčby, zatímco antibiotika jsou v důsledku rychle rostoucí rezistence již na druhé koleji. Výsledky dosud publikovaných studií zdůrazňují význam opakovaného débridementu rány a moderních antiseptik se širokým spektrem účinku a dosud neznámou rezistencí. Velmi dobrou efektivitu vůči ranné infekci a biofilmu vykazuje také larvální terapie a podtlaková terapie ran s proplachem. Nová terapeutická krytí účinná v léčbě ranné infekce využívají jednak fyzikální mechanismy (hydrofobní povrch krytí, který imobilizuje přítomné bakterie a plísně), jednak kombinují stávající technologie s novými poznatky. Příkladem je inovace krytí hydrofiber se stříbrem a povrchově aktivní látkou, která zpomaluje a ztěžuje tvorbu biofilmu na spodině rány. Na konferenci ji představila společnost Convatec. Velký význam pro snížení výskytu ranné infekce mají i jednoduchá preventivní opatření typu správné mytí rukou a používání rukavic při ošetřování ran, která pomáhají snížit výskyt zejména nozokomiálních nákaz, jak zdůraznil profesor David Leaper z Velké Británie.
Ambulantní podtlaková terapie – jedna z cest ke snížení nákladů
Terapie ran kontrolovaným podtlakem prodělala v posledních letech pozoruhodný vývoj. Ve stavbě zařízení pro podtlakovou léčbu je hraje prim jednoduchost ovládání a tendence k minimalizaci velikosti přístrojů, které již nejsou závislé na zapojení do elektrické sítě a neomezují pacienta při běžných aktivitách. Většina přístrojů pro použití za hospitalizace umožňuje proplachový léčebný režim, který snižuje bakteriální nálož v ráně, zmenšuje koncentraci toxinů, rozpadových produktů a metabolitů a je efektivnější v potlačení tvorby biofilmu. Většina evropských zemí pak přijala následující strategii: pokud máme snížit náklady na celkovou léčbu pacientů s dehiscencí rány, je nutné zahájit podtlakovou terapii co nejdříve, zkrátit pobyt pacienta na lůžku intenzivní péče a po stabilizaci rány nemocného propustit do domácího ošetřování s tím, že je podtlaková terapie prováděna ambulantně. Některé státy (např. Itálie) centralizují péči o tyto pacienty do speciálních center, kam k výměnám NPWT systémů pravidelně dojíždějí z místa bydliště, jiné země (např. Velká Británie) využívají servis domácí péče, která provádí výměny u nemocných v domácím prostředí. Je otázkou, kdy na výhody tohoto postupu přijdou i české zdravotní pojišťovny, protože ambulantní podtlaková terapie u nás zatím není z prostředků zdravotního pojištění hrazena.
Další postřehy z konference naleznete také na edukačním portálu www.hojeniran.cz
Zdroj: Medical Tribune