Statiny u nemocných s velmi nízkým LDL‑C?

Již v několika randomizovaných klinických studiích, jako byla TNT (Treating to New Targets) nebo PROVE IT – TIMI (Pravastatin or Atorvastatin Evaluation and Infection Therapy – Trombolysis in Myocardial Infarction), se podařilo prokázat, že agresivní snižování koncentrace cholesterolu podáváním statinů pacientům s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a zvýšenými koncentracemi LDL cholesterolu zlepšuje výsledné klinické parametry. Otevřenou otázkou zůstávalo, jaký efekt může mít podávání statinů u nemocných s ICHS a velmi nízkou koncentrací LDL cholesterolu.

O odpověď na tuto otázku se pokoušela studie ICAS (Ibaraki Cardiovascular Assessment Study), založená na registru 2 238 pacientů 12 nemocnic v japonské provincii Ibaraki, kteří podstoupili v průběhu uplynulého měsíce perkutánní koronární intervenci (PCI). Podle sérových koncentrací LDL cholesterolu při iniciální návštěvě lékaře byli nemocní rozděleni do tří skupin – s koncentrací velmi nízkou (< 1,8 mmol/l; n = 214), nízkou (1,8–2,6 mmol/l, n = 669) a vysokou (> 2,6 mmol/l, n = 1 355). Rozhodnutí o tom, zda předepsat statin či nikoli, stejně tak jako o tom, jaký přípravek a v jakých dávkách, bylo ponecháno na rozhodnutí ošetřujícího lékaře.

Pacienti byli sledováni po dobu maximálně tří let a účinnost léčby statinem byla hodnocena pomocí ukazatele MACE (Major Cardiovascular Events), což je kompozit úmrtnosti ze všech příčin, nefatálních infarktů a nefatálních cévních mozkových příhod.

V průběhu studie byly statiny předepsány 68 % (143) pacientům s LDL cholesterolem velmi nízkým, 67 % (450) nemocným s LDL cholesterolem nízkým a 67 % (913) pacientům s LDL cholesterolem vysokým. Během následného sledování po dobu 404 dnů (medián) byla některá z událostí kompozitu MACE zaznamenána celkem u 204 nemocných.

Analýza (Kaplan‑Meier) ukázala, že v průměru tříleté podávání statinu vedlo k statisticky významnému poklesu incidence příhod ve všech třech skupinách (p < 0,001 pro všechny tři skupiny); Coxova regresní analýza rizika se standardizací vzhledem k věku a pohlaví prokázala, že podávání statinu bylo hlavní determinantou lepšího klinického výsledku bez ohledu na hodnotu LDL cholesterolu (P < 0,01).

Podle dr. Nakana, který prezentoval výsledky studie v rámci programu nedávného kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Amsterdamu, lze tedy považovat podávání statinů za prospěšné i u nemocných s ICHS a nízkými koncentracemi LDL cholesterolu, pravděpodobně vzhledem k tomu, že to vede ke zpomalení růstu aterosklerotických plátů, jejich stabilizaci a prevenci ruptur. Teď již jen zbývá identifikovat optimální typ a dávku statinu, které by těmto nemocným přinášely největší prospěch.

KRÁTCE

Vztah mezi statiny a depresí

Pětičlenný tým čínských neurologů a kardiologů vedený Hong You (různá univerzitní pracoviště v Hunanu) se zabýval vztahem mezi statiny a depresí. Výsledky jejich výzkumu včetně posouzení literatury publikoval ve svém srpnovém vydání farmakologický časopis Expert Opinion on Pharmacotherapy. Statiny bývají v klinické praxi široce užívány. Nicméně spojitost mezi užíváním statinů a depresí je složitá, také výzkumné nálezy bývají smíšené. Podle autorů hraje cholesterol důležitou roli v serotoninovém systému. A tak statiny používané ke snížení cholesterolu mohou vést k výskytu deprese. V tomto článku (jehož příprava zahrnula obsáhlé vyhledávání v literatuře se zaměřením na termíny „statiny“ a „deprese“ použitím vyhledávače PubMed za období 1972–2012) autoři posuzují 1) funkci cholesterolu v mozku, 2) jak může nízký cholesterol způsobit depresi, 3) jak může nízký cholesterol narušit serotoninový systém, 4) neurosteroidy a jak mohou vést k depresi, 5) některé přímé důkazy, že statiny mohou způsobit depresi, i protikladné důkazy. Tento článek prokazuje, že statiny mohly vést k depresi snížením cholesterolu. Měli bychom tomu věnovat pozornost při jejich klinickém používání. Zvláště pak u pacientů komplikovaných depresivními příznaky nebo nízkými hladinami cholesterolu.

jv

Nové antidepresivum

Na výročním kongresu Americké psychiatrické společnosti byla prezentována data o výsledcích čtyř klinických studií pozdních fází s vortioxetinem, které byly provedeny celkem u 7 500 pacientů s těžkou depresivní poruchou. V porovnání s duloxetinem i placebem byl vortioxetin účinnější v léčbě deprese podle škály Montgomeryho‑Asberga (MADRS) v osmém týdnu terapie. Schválení vortioxetinu pro americký trh se očekává počátkem letošního podzimu. Předpokládá se, že vortioxetin bude mít pozitivní účinky i na kognitivní funkce, které bývají u depresivních pacientů často porušeny.

miš

Dlouhodobě působící antimuskarinikum aklidinium v léčbě CHOPN

Studie ACLIFORM/COPD randomizovala 1 729 pacientů se středně těžkou až těžkou CHOPN k užívání fixní kombinace formoterolu a aklidinia, samotného aklidinia, samotného formoterolu nebo placeba. U dlouhodobě působícího formoterolu a aklidinia bylo prokázáno zlepšení plicních funkcí (FEV1) v porovnání s placebem ve 24. týdnu léčby. Bezpečnostní profil aklidinia byl srovnatelný s placebem. Společnost Almiral and Forest Laboratories po dokončení druhé studie fáze III v nejbližších týdnech chce podat žádost o registraci jak v Evropě, tak v USA.

miš

Zdroj: Medical Tribune