Spolupracující kuřáci s CHOPN mají nově přístup k moderní léčbě

V tuzemsku se to týká přibližně 45 000 z celkem 300 000 pacientů, kteří se s CHOPN léčí. Na plicní nemoc upozorňují plicní lékaři ve Světový den CHOPN, jenž letos připadl na 20. listopad.

Odborníci odhadují, že zatímco se v ČR 300 000 lidí s CHOPN léčí, dalších 300 000 o nemoci neví. Průměrný věk pacientů s CHOPN je 65–67 let a toto onemocnění si jen v ČR vyžádá 20 000 akutních hospitalizací a 3 000–3 500 úmrtí ročně.

Cílem pneumologů je dnes poznávat plicní choroby do větší hloubky, aby bylo možné jim jednak lépe předcházet, ale zejména lépe léčit, a zlepšovat tak kvalitu života pacientů a prodlužovat jejich dobu dožití. Nemoci dýchacího ústrojí stojí v ČR na prvním místě v příčinách pracovní neschopnosti a na třetím v příčinách úmrtnosti. Incidence řady chorob dýchacího ústrojí je přitom stále na vzestupu. Vedle dvou nejvíce alarmujících diagnóz, kterými je CHOPN a astma, je v centru zájmu i pneumonie, která je nejčastější infekční příčinou úmrtí, ale i tuberkulóza a bronchogenní karcinom, jehož incidence narůstá zejména u žen, kde zaujímá první místo v úmrtnosti na zhoubné nádory. Incidence narůstá i u plicních fibróz.

Jak připomněla prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, odborná společnost dnes spolupracuje s řadou dalších společností, zejména praktickými lékaři a internisty, ale i s alergology, kolegy z ARO a intenzivní medicíny, radiology, onkology, gastroenterology či revmatology, což přispívá k odstranění rivalit mezi společnostmi a je určitě ku prospěchu pacientů.

„Důležité je, že naše společnost jedná i s plátci. To, jak vypadá úhrada léků, např. u pacientů s CHOPN, kde jsme v poslední době udělali velký kus práce, je na základě drobných krůčků a neustálých jednání s pojišťovnami při stanovování ceny a úhrady léků atd. Podařila se nám definice spolupracujícího kuřáka pro účely úhrady zásadních léků na CHOPN,“ zdůrazňuje prof. Vašáková s tím, že dosud pacienti s CHOPN, kteří kouřili a nedokázali přestat kouřit, neměli hrazeny účinné léky z veřejného zdravotního pojištění. „Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit?“ vysvětluje.

S problémy s dýcháním totiž pacient s CHOPN bojuje každý den a podle pneumologů mu moderní léky umožní nabrat dech a bojovat jak s nemocí, tak se závislostí. „Kromě toho nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků (exacerbací), kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče. Pacienti s diabetem 2. typu také dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují dietu, podobně lidé s infarktem. Nevidíme důvod, proč by lidé s CHOPN, kteří se navíc snaží, měli být výjimkou,“ dodává prof. Vašáková.

Významná role pacientské organizace

Pro lepší kontrolu chronických plicních onemocnění jsou dnes vedeny registry a existuje i program cílené detekce nových pacientů s CHOPN v rizikové populaci. Jak odborníci varují, CHOPN je onemocnění s vysokou prevalencí, mortalitou a morbiditou, přitom jde o preventabilní onemocnění, kde svůj význam hraje nejen účinná léčba stabilní choroby, ale i screening a časná detekce. Důležité místo zde má zejména odvykání kouření. V této souvislosti je připomínán obrovský význam pacientské organizace Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

„Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Pro ně pořádáme každoročně veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, podporujeme screeningové akce. Zkrátka vyhlašujeme boj na všech frontách,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda ČOPN. Jak připomíná, CHOPN je nejčastější příčinou transplantace plic – ročně jich lékaři provedou 42–44 a 36 procent z nich právě kvůli CHOPN. Od roku 2019 se ČOPN věnuje i pacientům se zhoubným onemocněním plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portálu www.copn.cz.

Důležitou pomocí spolku je, že celoročně učí pacienty s CHOPN správně používat inhalátory s léčivem. „Přibližně u poloviny pacientů se potkáváme s tím, že je neumějí správně používat,“ komentuje MUDr. Kos. To ostatně potvrzuje unikátní průzkum Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové, na kterém spolupracovala se 14 největšími plicními centry v republice a farmaceuty.

„Správně léky inhaluje pouhých 40 procent pacientů ze 700 sledovaných. U 60 procent tak léky nemají šanci působit. My pak zbytečně předepisujeme stále dražší přípravky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Jeho tým rozdělil použití práškových a aerosolových inhalátorů na pět základních kroků. „Největší slabiny jsme objevili v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout předtím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá. Zejména pro starší ročníky je správné užívání inhalátoru složité a mnohdy připomíná gymnastické cvičení. Instrukce, které dostali před dlouhou dobou, se jim slévají, často užívají různé formy léků stejně, byť se například aerosolový inhalátor používá úplně jinak než práškový,“ vysvětluje doc. Koblížek nutnost kontroly správného užívání léku.

Primární prevence respiračních onemocnění

Přestože se CHOPN týká v drtivé většině kuřáků a lidí nad 50 let, poslední dobou se objevují pacienti mladší 40 let. „Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí vznik CHOPN dokonce i v pubertě,“ varuje doc. Koblížek s tím, že přibližně každý dvanáctý novorozenec se narodí předčasně. Tato skupina má 40procentní riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému. Nedovyvinuté plíce jsou oslabené a náchylné k plicním nemocem, jako je CHOPN.

Prevence CHOPN je důležitá nejen v zabránění vyšší morbiditě a mortalitě, ale i proto, že toto onemocnění samo o sobě je rizikovým faktorem karcinomu plic. Vzhledem k úzkému vztahu těchto dvou chorob je podle lékařů rozumné provádět prevenci i screening současně. „Důležité je uvědomit si, že pacienti s těmito chorobami jsou velmi finančně nákladní a často se k nám dostávají pozdě. Máme tedy řadu důvodů provádět screening,“ zdůrazňuje a představuje screeningový projekt, ve východní Evropě zcela unikátní, na němž se spolu s lékaři podílejí ÚZIS a MZ ČR. Obdobný program funguje jen v několika málo zemích západní Evropy. Pilotní projekt probíhá v ordinacích pneumologů a praktických lékařů a rizikovou skupinou, které se týká, jsou lidé, kteří se zadýchávají v chůzi do druhého patra nebo při rychlejší chůzi po rovině, kteří kouří alespoň deset let krabičku cigaret denně a jsou ve věku 40–69 let. „Počítali jsme s tím, že tento screening, který byl zahájen před několika měsíci, bude efektivní, bude‑li každý desátý testovaný pozitivní. Avšak již první data ukazují alarmující čísla. Už v první fázi je jasné, že téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou, má CHOPN a dalších 28 procent trpí jiným postižením plic a bude třeba je ještě dovyšetřit,“ shrnuje dosavadní výsledky doc. Koblížek.

Jak se ukazuje, kombinace rizikových faktorů zřetelně zvyšuje riziko respiračních onemocnění. Podle lékařů by se předčasně narození, kteří jsou výrazně více postiženi CHOPN, a to již i ve věku nižším, než je 20 let, v dětství neměli pohybovat v kuřáckém prostředí a nikdy v životě by neměli kouřit. Zejména jsou ohroženy mladé ženy.

Závažným rizikovým faktorem je právě kouření. Zhruba polovina kuřáků onemocní CHOPN. V této souvislosti prezentoval doc. Koblížek nová data z Velké Británie ukazující, že kouří‑li mladá žena ve věku okolo 35 let a zároveň pravidelně konzumuje uzeniny, dochází k extrémnímu zvýšení rizika vzniku CHOPN. „V uzeninách jsou obsaženy složky, které doslova provokují destrukci plic. Pokud jsou zmíněné rizikové faktory oddělené, riziko není tak významné jako právě při jejich sloučení. Špatná životospráva spolu s kouřením extrémně násobně zvyšuje riziko CHOPN,“ varuje doc. Koblížek, a jak dodává, zvýšené riziko je zejména u žen, které jsou křehčí. V případě, že je žena ještě navíc předčasně narozena, riziko je extrémně vysoké.

Co vše je třeba dělat pro to, aby plíce byly zdravější, navrhuje finský preventivní program, který doporučuje vdechovat čerstvý vzduch, nejíst uzeniny, nekouřit, co nejvíce se hýbat, být v kontaktu se „špínou se zahrady“ a se zvířaty, což chrání před astmatem, vyhýbat se stresu, dodržovat zásady zdravého stravování a udržovat si tak rozmanitou střevní mikrobiotu, která pomáhá chránit před řadou onemocnění. „CHOPN je opravdu preventabilním onemocněním, ale jde o běh na dlouhou trať. Ve screeningu se snažíme najít lidi dříve, než se onemocnění rozvine, a primární prevence se snaží o výchovu ke zdravému životnímu stylu, aby CHOPN vůbec nevznikla. Podíváme‑li se do učebnic před sto lety, CHOPN a emfyzém plic tehdy neexistovaly. Jde tedy o onemocnění, které je důsledkem našeho nezdravého životního stylu,“ uvedl doc. Koblížek.

Zdroj: MT