Simulační medicíně patří budoucnost

Pracovní skupina simulační medicíny zde nabídla příležitost k bližšímu seznámení s tímto relativně novým oborem.

Jak řekl v úvodním slovu prim. MUDr. Michael Stern, MBA, z KAR 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, který je rovněž lektorem simulačních kursů Aesculap Akademie, pracovní skupina se snažila maximálně využít poskytnutý prostor a smysluplně představit posluchačům, čím se již tři roky zabývá. Sympozium bylo koncipováno jako setkání lidí, kteří simulační medicínou v Čechách žijí a snaží se ji propagovat. Možnost prezentace dostala i centra, která v pracovní skupině participují. Všechna mají svá specifika, úzce spolupracují a obohacují se svými zkušenostmi.

Například výukové centrum 1. lékařské fakulty UK v Praze, jež vede MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D., vypracovalo metodiku, jak proškolit v simulaci co největší počet studentů. Používá simulační medicínu i jako pregraduální výuku pro mediky. Centrum lékařských simulací disponuje 200 m2 učeben, lékařskými přístroji, trenažéry dovedností a čtyřmi pacientskými simulátory. Učebnami ročně projde 800 studentů, kteří v nich stráví 9 500 studentohodin.

Centrum telemedicíny a simulátorů (CENTESIMO) Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci představila MUDr. Olga Klementová, Ph.D. Toto centrum je vybaveno dospělým pacientským simulátorem SimMan 3G, simulační místností s velínem, místností pro debriefing a místností pro nácvik kardiopulmonální resuscitace (KPR) a zajištění dýchacích cest. Centrum velmi dobře spolupracuje s mateřskou nemocnicí, pro kterou simulační kursy pořádá. Hlavním cílem jsou kursy pro personál JIP v rámci školení KPR.

Výuková laboratoř při Aesculap Akademii není vázána na žádné konkrétní zdravotnické zařízení a jezdí se do ní vzdělávat lékaři i další zdravotnické profese z celé republiky. Simulační výuky se mohou zúčastnit celé sehrané týmy, ale i zdravotníci, kteří se dávají dohromady až na místě, pro každou simulaci se tvoří tým nový. Každý účastník si přináší své návyky, znalosti a dovednosti, ale v rámci workshopu se naučí pracovat týmově. Pracovní skupina se v rámci své činnosti snaží pracovat na standardech, definici pojmů a přípravě jednotné platformy a metodiky pro provádění vysoce kvalitních medicínských simulací, zatím však na neformální bázi. Informace o pracovní skupině lze získat i na webových stránkách (www.simulacnimedicina. cz). Řada členů této pracovní skupiny je i členy sekce pro simulační medicínu, která vznikla pod hlavičkou ČSARIM.

MUDr. Stern také vysvětlil, čím je simulační medicína přínosná: „Je to jedinečná možnost, jak si bezpečně vyzkoušet algoritmy léčení běžných i mimořádných stavů, ale na místě pacienta leží sofistikovaný stroj. Účastník si tak dokáže zvyšovat své teoretické znalosti i praktické dovednosti, ale může nacvičit i dovednosti netechnické, jako je schopnost komunikace, fungování v týmu a řešení krizových situací. Navíc jsou všechny úkony provedené při simulaci zaznamenávány a je možné se k nim zpětně vrátit během tzv. debriefingu.“

Simulační medicína vychází ze zkušeností z odvětví, která musejí být bezchybná, jako je letectví nebo kosmonautika. V těchto oborech jsou vypracované metodiky, které umožňují procvičovat potřebné znalosti a dovednosti. V medicíně je tato technika zatím v začátcích. Problém simulační výuky v lékařství je, že zatím není k dispozici dostatek dobrých lektorů. Takový lektor by měl ovládat nejen znalosti týkající se simulační výuky, ale měl by mít i odpovídající klinickou zkušenost. Pokud se lékař věnuje učení, tak nedělá kliniku a zkušenosti z klinické praxe mu chybějí. Je potřeba obojí skloubit. Se simulační výukou by se mělo ideálně začínat již při studiu medicíny a postgraduálně výcvik realizovat i v rámci atestace.

„Součástí simulační výuky v Aesculap Akademii je audiovizuální záznam, který není podmínkou, ale považujeme ho za benefit. Záznam umožní při následném debriefingu rozebrání určitých situací. Debriefing ale musí probíhat řízeně a lektor by měl být vzdělán v jeho vedení. Simulační medicína je i otázkou změny stylu učení, protože my jsme zvyklí spíš na direktivní vedení a následnou odměnu nějakou známkou odpovídající úrovni znalostí. Simulační kursy jdou jiným směrem. Snažíme se dát kolegům podnět k tomu, aby sami přišli na to, v jaké oblasti se mohou zlepšit. To je velmi komplikovaný, energeticky i časově náročný proces. Kursy jsou celodenní, účastníci se musejí omluvit z práce, něco to stojí, ale pořád to má velký smysl. Hlavní výhodou simulační medicíny je právě to, že můžete nasimulovat málo frekventní až raritní situace, které lékař musí být schopen rychle řešit, v akutní medicíně dvojnásob. Žádný pacient si nepřeje být pokusným objektem, na kterém si lékaři budou zkoušet své postupy. To obojí dokáže simulační medicína vyřešit,“ uzavřel MUDr. Stern.

Simulace jen pro dnešní den

MUDr. Stern pro účastníky sympozia připravil speciální klinický scénář pro simulační cvičení, do kterého se mohli zapojit. Příběh začínal v okamžiku, kdy sanitka přivezla na chirurgickou ambulanci pacienta s úrazem hlavy a horní končetiny, jehož stav se náhle zhoršil. Přesná diagnóza nebyla známa. Protože se nikdo ze sálu nepřihlásil, nastoupil záložní tým Aesculap Akademie. Své zážitky popsal jeden člen tohoto týmu, Bc. Tomáš Kovrzek: „Nikdo z nás připravenou diagnózu neznal, aby simulace byla reálná. Provedli jsme základní zajištění pacienta, včetně zajištění dýchacích cest a podání příslušné medikace, došlo i na KPR. Situace byla poměrně komplikovaná, ale našeho ‚pacienta‘ se podařilo zachránit. Nakonec se ukázalo, že jde o pneumothorax. Diváci mohli vidět, že to bylo nedokonalé, ale tak je to správně. Nechtěli jsme demonstrovat správné postupy při konkrétním zranění, ale simulovat reálnou situaci, která se v medicíně odehrává dnes a denně.“

K VĚCI...

Simulační centra (blízké) budoucnosti

Velké centrum simulační medicíny buduje Masarykova univerzita v Brně. To bude dominantně zaměřeno na pregraduální výuku. „Finanční prostředky jsou na ně již alokovány, je vydáno stavební povolení, připravují se první veřejné zakázky na vybavení,“ říká přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D. Počítá se, že centrum zabere plochu 6 000 m2. „Simulační medicína, to ale nejsou sofistikované modely, byť každý může stát i milion korun, to není stavba, jakkoli veliká. To jsou především lidé, kteří jsou schopni v tomto prostředí učit tak, aby si z toho studenti odnesli maximum – a takových lidí je málo,“ dodává doc. Štourač. S podobně ambiciózním projektem počítá i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Ta hodlá na centrum simulační medicíny ve spolupráci s ČVUT přebudovat budovu Na Bojišti. Na tento projekt získala z Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání téměř 700 milionů korun.

Zdroj: MT