S čím zásadním přišel XX. výroční sjezd ČKS?
Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.,
I. interní kardio‑angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno
Z prezentací, které na sjezdu patřily k velmi častým, mě zaujaly dva okruhy, jež by také mohly mít medicínský dopad pro pacienta. Prvním z nich jsou nové antitrombotické přípravky a druhým kombinační léčba hypertenze. Nové antitrombotické léky, tzv. gatrany či xabany, již mají svou indikaci u fibrilace síní, na sjezdu byly prezentovány výsledky studií u akutního koronárního syndromu a flebotrombózy. Myslím si, že indikace těchto léků se bude rozšiřovat a dopadem pro pacienta bude, že odpadne pravidelné monitorování koagulace, jak tomu je u doposud užívaného warfarinu. Druhé téma, které je velmi diskutované, je fixní kombinační léčba hypertenze. Jako doporučované kombinace jsou upřednostněny inhibitory ACE či sartany s kalciovými antagonisty nebo blokáda RAAS s diuretikem. Z pohledu pacienta je důležité, že se sníží počet předepisovaných přípravků, a tím se zvýší jeho adherence k léčbě, což ve svém důsledku může vést k lepší kontrole hypertenze jako takové.
Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc.,
Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce
Pokud mám hodnotit nějakou výraznou událost letošního XX. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, tak musím konstatovat, že mě zaujala nejen přítomnost Karla Gotta, ale především osobně laděný pozdravný dopis od prof. Eugenna Braunwalda, což je pro mě jakýsi významný mezník, reprezentující jednoznačné uznání a ocenění úspěchů a dosažené úrovně české kardiologie. Profesor Braunwald tak reagoval na udělení Zlaté medaile prof. Libenského, kterou osobně převezme v říjnu v Praze.
Za zásadní organizační počin považuji propojení jednotlivých pracovních skupin ČKS při organizaci společných sekcí. Měl jsem tu možnost být na několika z nich a několika z nich se i aktivně účastnit a jsem přesvědčen, že toto je ten správný krok v rámci zachování integrity kardiologické společnosti jako takové – tedy její interaktivity a propojování jednotlivých společných témat v rámci jejích suboborů. Co lze také považovat za posun v mentalitě nás, členů ČKS a organizátorů sjezdu, je podstatně větší zájem a vůbec aktivita kolem posterové sekce, která se stává plnohodnotnou formou abstraktových sdělení. Pokud mám srovnávat se světem, tak na významných akcích je vždy posterová sekce motorem nových informací, i když musím konstatovat, že velmi dobré práce prezentované na posterech si mnohokrát zasloužily spíše orální formu sdělení. Tomu by napříště mohly pomoci tzv. moderované posterové sekce, které by mohly přinést i větší atraktivitu během jejich prezentování.
Co mi stále na sjezdu ČKS schází, je praktická absence panelových diskusí, které jsou na významných mezinárodních symposiích mnohokrát jakousi „manufakturou“ nových nápadů, a co je naší slabinou, je také asi v nás hluboce zakořeněná a letitá nechuť k diskusím nebo větší prostor pro ně. Na rozdíl od světových akcí jsou také mnohdy prioritní časy a prostor celkem zbytečně „obětovány“ satelitním, tedy firmami sponzorovaným akcím.
Z hlediska nových metod a postupů, které jednou budou moci změnit zavedené „standardní“ postupy léčby, se jednoznačně řadí hned několik sekcí věnovaných katetrizační technice denervace renálního sympatiku (RSDN) jako nové možnosti léčby rezistentní hypertenze. Přestože první výsledky byly publikovány teprve v roce 2009, doznala tato metoda poměrně dynamického rozmachu i v podmínkách České republiky. Zájem o ni je o to větší, že naznačuje možnosti uplatnění i u dalších diagnóz, samozřejmě za předpokladu, že se prokáže její dlouhodobá efektivita. Nejde tedy jenom o vlastní provedení tohoto výkonu (v současné době existuje cca 60 subjektů věnujících se vývoji techniky provádění RSDN), ale především o koncept možnosti regulace a ovládání autonomní regulace organismu s cílem zasáhnout modulující faktory jednotlivých onemocnění, jako například možnost ovlivnění průběhu srdečního selhání, spánkové apnoe, fibrilace síní, komorových tachyarytmií či inzulinové rezistence. Této metodě se na sjezdu věnovala jednak společná sekce České společnosti pro hypertenzi, PS intervenční kardiologie a PS arytmie a kardiostimulace a jednak pak satelitní symposia firmy Cardion a firmy Medtronic. Byly diskutovány i možnosti ovlivnění nejen rezistentních hypertoniků, ale i běžných pacientů s arteriální hypertenzí, kteří na medikaci reagují. Jedním z úkolů ČKS je spoluvytvářet prostor pro uplatnění nových metod v rámci zdravotního pojištění, a proto je velmi nutná především takováto zodpovědná odborná diskuse, aby vůbec mohlo dojít k rozšíření metody RSDN a uznání jako samostatného výkonu.
Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.,
I. interní kardio‑angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno
Na tyto otázky nelze jednoduše odpovědět, medicínský pokrok jde dopředu exponenciálně a zdroje mírně lineárně či spíše již docházejí, a tak nastává velké dilema, jak udržet finanční rozpočty a přitom dát nemocným vše, co potřebují. Na kardiologickém sjezdu zazněly mnohé přednášky o nových lécích, nových moderních prostředcích zdravotnické techniky či diagnostických možnostech. Jsou to např. nové antitrombotické léky (prasugrel, tikagrelor), nová antikoagulancia (dabigatran, rivaroxaban, apixaban), rozšířené indikace implantabilních kardioverterů (ICD), náhrady aortální chlopně katetrizační cestou, nové koronární stenty a další. Vše zcela jistě zlepšuje péči o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, ale kdo řekne, kolik na to společnost je ochotna vydat, když evidentně zdravotní pojištění nestačí potřebu pokrýt? A na to odborný sjezd nemůže dát odpověď, to musí učinit občanská společnost (pojišťovny, politici, pacienti ve spolupráci s odbornou lékařskou komunitou).
Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.,
I. interní klinika 1. LF UK a VFN
Ve farmakoterapii vstupují do léčby akutních koronárních syndromů nové léky – prasugrel, tikagrelor, dalším lékem z této oblasti je pak dabigatran, všechny najdou jistě uplatnění.
Velký rozvoj doznalo využití katetrizační náhrady aortální chlopně (TAVI) u přesně indikovaných nemocných se stenózou této chlopně (s kontraindikací chirurgické náhrady). Technika byla zvládnuta v řadě českých kardiocenter, zde však bude hlavním problémem ekonomická stránka výkonu, pro letošní rok je nasmlouvána úhrada 80 výkonů, probíhají jednání o možnosti navýšení tohoto počtu.
Třetí oblastí je léčba chronické tromboembolické plicní hypertenze, kde prezentované výsledky chirurgické léčby v kardiovaskulárním centru ve VFN Praha (endarterektomie plicnice) jsou na úrovni předních evropských i světových center. Pro nemocné inoperabilní – s periferní formou tohoto onemocnění – je pak ve VFN Praha připraven program katetrizační léčby – balonkové angioplastiky větví a. pulmonalis. Také o této metodě bylo na kongresu referováno.
Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc.,
Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice
Celý jeden blok Pracovní skupiny preventivní kardiologie ČKS byl věnován představení nových Evropských doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Tato doporučení byla poprvé prezentována na kongresu EuroPRevent 3. až 5. května 2012 v Dublinu a zcela nepochybně ovlivní každodenní praxi. Zásadní novinkou je oslabení postavení kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Podle nových doporučení by nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci měly dostávat pouze osoby s velmi vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, u nichž není současně zvýšeno riziko krvácení. Nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové nelze nově doporučit diabetikům bez manifestního kardiovaskulárního onemocnění. Toto doporučení vychází z metaanalýzy šesti randomizovaných studií zahrnujících více než 10 000 osob. V souladu s evropskými doporučeními pro léčbu dyslipidémií se zpřísňují cílové hodnoty LDL cholesterolu: u pacientů s velmi vysokým rizikem je doporučováno dosažení hodnoty < 1,8 mmol/l a u pacientů s vysokým rizikem hodnota < 2,5 mmol/l; pouze u pacientů s nízkým nebo středním rizikem lze doporučit cílovou hodnotu pro LDL cholesterol < 3 mmol/l. Naproti tomu u hypertenze jsou cílové hodnoty v souladu s novým přehodnocením velkých klinických studií zmírněny. Většině pacientů je doporučováno dosažení TK < 140/90 mm Hg.
MUDr. Pavel Svítil,
předseda Pracovní skupiny ambulantních kardiologů ČKS
Zaujala mne ofenzíva nových antitrombotik, aktuálně dabigatranu a rivaroxabanu. Přinášejí větší pohodlí pro pacienta, méně odběrů pro lékaře a zmenšení frekvence nežádoucích účinků, respektive snížení rizika krvácivých a embolizačních příhod, i když z mého pohledu nejde o revoluci. Z odborného lékařského hlediska je to velmi zajímavá skupina léků, z pohledu soukromého ambulantního kardiologa musím však hodnotit nákladovou únosnost pro vlastní praxi, kdy větší rozšíření těchto přípravků při jejich ceně a politice regulačních srážek ze strany zdravotních pojišťoven by mohlo vést k ekonomické likvidaci ordinace.
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune