Přeskočit na obsah

Rok 2014 rokem mozku

Cévní mozková příhoda (CMP nebo také iktus) je třetí nejčastější příčinou smrti, každých šest vteřin na ni ve světě umírá jeden člověk. Jeden ze čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let prodělá CMP. V tuzemsku postihne cévní mozková příhoda ročně více než 35 tisíc lidí, a je tak třetí nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých. V loňském roce na ni zemřelo 10 669 osob. „Odhadujeme, že celkem se v České republice za péči o nemocné s CMP utratí 40 miliard korun za rok,“ uvedl prim. MUDr. Jiří Neumann, přednosta neurologického oddělení a iktového centra nemocnice v Chomutově a člen výboru Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti.

V rámci Světového dne mrtvice se lékaři soustředí na zviditelnění jedné z hlavních příčin CMP - fibrilaci síní (nepravidelnou činnost srdce). „Až 20 % případů cévní mozkové příhody je způsobeno fibrilací síní. Dochází při ní v srdci u části nemocných ke vzniku krevních sraženin. Tyto sraženiny se mohou uvolnit do krevního řečiště včetně mozku a vytvořit překážku v zásobení okysličenou krví. V případě mozku je následkem právě mozková mrtvice. CMP v důsledku fibrilace síní postihuje často velmi závažně již relativně mladé lidi,“ řekl MUDr. Tomáš Janota, CSc., primář koronární jednotky III. interní kliniky VFN.

Každým rokem by přitom k tisícům případů CMP, které má na svědomí fibrilace síní, nemuselo dojít. Stačilo by užívat léky na snížení srážlivosti krve (antikoagulační léčbu), které zamezují tvorbě krevních sraženin.

„Fibrilace síní se vyskytuje častěji ve vyšším věku, při vyšší konzumaci alkoholu, u lidí s chlopenními srdečními vadami, při vyšším krevním tlaku, či zvýšené funkci štítné žlázy,“ doplnil předseda České společnosti pro aterosklerózu doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Jenom v Evropě trpí fibrilací síní téměř 9 milionů lidí. Kardiologové tvrdí, že nepravidelnost srdečního rytmu je v tuzemsku značně podhodnocována, přestože může mít tak fatální vliv na další život, vázne diagnostika i následná léčba. „Lidé, kteří zjistí nepravidelnost pulzu, nepřiměřeně rychlý nebo pomalý tep, by se měli nechat vyšetřit lékařem, včetně EKG,“ dodal Michal Vrablík.

 

Program pro pacienty

V rámci Světového dne mrtvice si lidé mohou 1. listopadu orientačně změřit okysličení krve a krevní tlak, a informovat se o příznacích, rizikových faktorech a možnostech prevence. Akce proběhne od 9 hodin ráno do 21 hodin na stánku Centra zdraví v Praze v Arkádách na Pankráci. Sdružení ICTUS také zaveze speciální informační brožury o riziku mrtvice z důvodu atriální fibrilace do čekáren praktických lékařů po celé republice.

Rok mozku

European Brain Council vyhlásil rok 2014 Rokem mozku. Čeští neurologové se k tomuto projektu hlásí a v rámci tohoto roku přibližují poruchy mozku široké veřejnosti. S poruchami motku se pojí závažné neurologické a psychiatrické nemoci, kromě cévní mozkové příhody je to Parkinsonova choroba, Alzheimerova nemoc, roztroušená skleróza, poranění mozku, epilepsie, schizofrenie, depres apod. Podle současných analýz stojí poruchy mozku v České republice ročně asi 2060 miliard korun, což odpovídá až 7 procentům HDP. Náklady na léčbu těcho onemocnění dosahují v tuuzemsku 30–35 procent celkových ročních nákladů na zdravotní péči. A ty budou zřejmě stoupat, do budoucna lékaři odhadují růst nákladů až na 300 miliard korun. Různými poruchami mozku v tuzemsku trpí statisíce lidí.

www.tribune.cz

 

 

 

 

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené