Puzzle jménem metabolický syndrom je známé přes 100 let

Málokdo však ví, že již před 1. světovou válkou vyšla práce Hitzenbergera a Richter‑Quittnerové o tom, že se hyperglykémie a hypertenze vyskytují často společně.

Co je nového v diagnostice a léčbě metabolického syndromu v roce 2017? Podle prof. MUDr. Richarda Češky, CSc., předsedy České internistické společnosti, mnoho nového není. Pro metabolický syndrom platí již po mnoho let stejná kritéria, přičemž obvod pasu vyšší než 94 cm u mužů a 80 cm u žen by měl plnit funkci signálu k dalšímu vyšetření. Přestože je ČR na naprosté špici v úspěšnosti léčby infarktů, stále existuje mnoho případů, kdy náhlé úmrtí na infarkt myokardu (IM) je prvním příznakem ischemické choroby srdeční (ICHS). V Česku je za rok hospitalizováno pro IM 23 000 pacientů a s diagnózou ICHS 75 000. V ordinacích praktických lékařů a ambulantních specialistů je sledováno 770 000 nemocných pro ICHS, 83 000 pacientů po infarktu. Je velmi důležité identifikovat jedince, kteří jsou v riziku vývoje a progrese metabolického syndromu, ještě dříve, než dojde k aterosklerotickým změnám.

Metabolický syndrom (MS) není jen kardiologicko‑diabetologické onemocnění, ale má i další negativní konsekvence, jakými jsou onkologická onemocnění (například karcinom pankreatu) či psychiatrická onemocnění (deprese), a negativně zasahuje do činnosti jednotlivých orgánů (játra), uvádí profesor Češka.

Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., předsedkyně Českého institutu metabolického syndromu, upozorňuje, že počet lidí, u nichž je MS diagnostikován, neustále stoupá, ale klesá věk pacientů s prvními projevy MS. V ČR má MS zhruba jedna třetina mužů a jedna čtvrtina žen.

Příčina MS tkví v genetických předpokladech, které jsou demaskovány sedavým způsobem života a nevhodnou skladbou jídelníčku. Svou roli hraje i kouření (kuřáci mají dvakrát častěji diabetes 2. typu). Profesorka Rosolová uvedla, že u lidí s MS je hypomagnezinémie častější než u zdravých jedinců, z čehož vyplývá, že deficit hořčíku může přispívat k rozvoji MS.

Co ovlivňuje MS? Zdá se, že příznivý efekt mohou mít funkční potraviny (červená rýže, rostlinné steroly, omega‑3 nenasycené mastné kyseliny), ale tzv. suplementace vitaminy je neúčinná. Říká se, že 10 000 kroků člověku změní život, ale už 6 000 kroků se pozitivně projeví na výskytu a progresi MS.

Profesor MUDr. Milan Kvapil, CSc., prezident Diabetické asociace ČR, zdůrazňuje, že je nutné včas identifikovat inzulinovou rezistenci a včas zvolit správnou farmakologickou terapii, protože inzulinová rezistence je příčinou rozvoje rizikových faktorů aterosklerózy se všemi vážnými i smrtelnými důsledky. Optimální, ale také nejtěžší k uskutečnění je prevence MS změnou životního stylu. Hypertenzi je též nutné léčit včas (zpravidla bývá přítomna při diagnostice inzulinové rezistence či diabetu 2. typu). Je‑li diagnostikován MS, je nutná farmakologická léčba, ale úprava životosprávy má v jeho terapii nezastupitelné místo. Důležité je, aby měl pacient důvěru ve svého lékaře, ať už to je praktický lékař, do jehož kompetence terapie MS spadá, nebo ambulantní specialista – zejména v komplikovanějších případech diabetu, ICHS, resp. dalších orgánových poškození. Zkušenosti z praxe však vypovídají o tom, že tato početná skupina nemocných nevykazuje vysokou adherenci k léčbě a ke změnám přístupu ke své nemoci se odhodlá až po vážné komplikaci – infarktu.

Zdroj: MT