Propad v prevencích je znatelný, snad se podaří dohnat

Preventivní prohlídky (v době mimo pandemii) pravidelně absolvuje 63 % Čechů, 26,5 % chodí na preventivní prohlídky nepravidelně a 10 % řeší jen akutní zdravotní problémy. Nejvíce prevenci zanedbávají mladí dospělí ve věkové skupině mezi 27 a 44 lety (téměř polovina). Obava z infekce SARS-CoV-2 počet preventivních prohlídek u dospělých ještě snížila (Ipsos, 2021).

Téměř 90 % praktických lékařů zaznamenalo během pandemie (v roce 2020) pokles počtu pacientů ve své ordinaci: v 25 % se jednalo o pokles o více než polovinu, ve 28 % šlo o pokles mezi 25 a 50 % a mírný pokles v návštěvnosti do 25 % zaznamenalo 36 % lékařů (průzkum proběhl v červenci 2021, Survio).

Přes 67,3 % praktických lékařů se během pandemie setkalo s případy, kdy oddálení návštěvy lékaře vedlo ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. Zhoršení se týkalo nejčastěji diabetu (37 %), srdečních onemocnění (36 %) a onkologických onemocnění (33 %). Zhoršení psychických problému u pacientů zaznamenala téměř třetina (31 %) lékařů.

Za nejčastější důvody zhoršení zdravotního stavu praktičtí lékaři označují odložení plánovaných výkonů (58,5 %), sociální izolaci, stres a neaktivitu (58,8 %) a post-covidové problémy (51,7 %). Celkem 94,4 % praktických lékařů využívá v důsledku pandemie častěji komunikaci s pacienty na dálku.

Vzrůstající kardiovaskulární morbidita a mortalita

Podle docenta Bohumila Seiferta je ve srovnání s jinými státy preventivní zaměření zdravotní péče v ČR nadstandardní. Bohužel už před pandemií se pokles kardiovaskulární mortality zastavil a pandemie problematiku ještě přiostřila. Bez změny přístupu k prevenci se bude situace jen zhoršovat, upozorňuje docent Seifert.

V době zahlcení nemocnic pacienty s COVID-19 došlo k propadu hospitalizací pro akutní infarkt myokardu až o 20 %, pro srdeční selhání až o 28 % v porovnání s rokem 2019 (data ÚZIS). Důvodem může být nedostupnost zdravotní péče, ale pravděpodobně se v mnoha případech jednalo o přehlížení potíží samotnými pacienty, kteří ve strachu z infekce lékařskou pomoc nevyhledali. To dokládá i pokles výjezdů (pražské) záchranné služby k akutním srdečním onemocněním, což se odrazilo i ve zvýšené kardiovaskulární mortalitě v inkriminovaném období.

Také ambulantní kardiologové udávali nižší návštěvnost ve svých ordinacích, ale v květnu 2021 se již počty pacientů dostaly na úroveň doby před pandemií. Lze důvodně očekávat, že tyto trendy se promítnou do celkové mortality a také do objemu potřebné péče po zvládnutí epidemie, upozorňuje profesor Dušek.

Počet preventivních prohlídek u praktických lékařů podle dat ÚZIS poklesl v roce 2020 o 17–20 %. V jarních měsících 2021 dochází opět k nárůstu preventivních prohlídek.

Potěšitelné však je, že k propadu preventivních prohlídek v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost prakticky nedošlo (data ÚZIS).

Onkologický screening v době pandemie

Systém plošných onkologických screeningů v Česku snese srovnání se zeměmi západní Evropy. Na zhoubné onemocnění ročně v ČR umírá kolem 27 tisíc nemocných, z nichž minimálně v jedné třetině jde o preventabilní nádor, uvádí profesor Ladislav Dušek.

• Screeningové mamografie: v roce 2020 bylo v ČR provedeno o 6,9 % méně než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-65,8 %).
  V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 1,5 % více screeningových mamografií než v prvním pololetí roku 2019. Největší pokles byl zaznamenán v lednu 2021 (- 0,7 %).
• Cervikovaginální screeningové cytologie: v roce 2020 bylo provedeno o 7,1 % vyšetření méně než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-63,9 %).
  V prvním pololetí roku 2021 bylo provedeno o 4,4 % méně screeningových cytologií než v prvním pololetí roku 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu 2021 (-13,8 %).
• Screeningový test na okultní krvácení (TOKS): v roce 2020 bylo provedeno o 16,9 % méně testů než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (- 75,6 %).
  V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 7,2 % méně screeningových TOKS než v 1. pololetí roku 2019. Největší pokles nastal v lednu 2021 (-20,6 %).
• Screeningové kolonoskopie: v roce 2020 bylo v ČR provedeno o 12,0 % méně vyšetření než v roce 2019. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu (-58,1 %).
  V 1. pololetí roku 2021 bylo provedeno o 0,4 % méně screeningových kolonoskopií než v 1. pololetí roku 2019. Největší pokles nastal v květnu 2021 (- 7,0 %).

Profesor Ladislav Dušek upozorňuje, že diagnóza kolorektálního karcinomu je v ČR ročně stanovena u sedmi až osmi tisíc pacientů, z čehož jde téměř v polovině případů o III. a IV. stadium s nepříznivou prognózou. Při včasném záchytu je kolorektální karcinom plně vyléčitelný, podle pětiletého přežití až v 90 % případů. Tato diagnóza je plně preventabilní, protože při kolonoskopii lze odstranit adenom, který představuje prenakcerózu. Právě screening kolorektálního karcinomu, který již dosahoval téměř 50% pokrytí, zaznamenal nevyšší propad. Jde však o nádor s pomalejším růstem a část nezachycených karcinomů může být ještě relativně včas zachyceno.

Souhrn propadu onkologického screeningu

Největší meziroční pokles počtu provedených vyšetření byl u všech screeningových programů zaznamenán v dubnu 2020. Naopak v prvním pololetí 2021 byl propad významně nižší. Ve srovnání s rokem 2019 poklesl v roce 2020 počet provedených vyšetření ve všech onkologických screeningových programech: screeningové mamografie o 6,9 %, cervikovaginální screeningové cytologie o 7,1 %, screeningové TOKS o 16,9 %, screeningové kolonoskopie o 12 %. Jde sice o významný o propad preventivní péče, který však lze v následujících měsících „dohnat“, doplnit.

Plánovaný screening karcinomu plic

Od 1. ledna 2022 bude spuštěn screening karcinomu plic, v němž bude mít též praktický lékař zásadní roli: identifikuje rizikového pacienta (věk mezi 55 až 74 lety, kuřáka s expozicí 20 balíčko-roků), vysvětlí mu význam screeningu, poskytne intervenci při zanechání kouření a doporučí vyšetření u pneumologa, respektive v akreditovaném screeningovém centru. Tam bude provedeno nízkozátěžové CT a podle výsledku se bude odvíjet další postup – buď léčba ve specializovaném centru nebo kontrola v určitém intervalu.

Kampaň Dřív než bude pozdě vznikla s cílem podpořit zájem o prevenci mezi širokou veřejností. Má ambici vrátit občany na prevence do ordinací lékařů. Projekt vznikl ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, Sdružení praktických lékařů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a České asociace farmaceuticích firem, s distribucí letáků pomáhá Asociace provozovatelů lékárenských sítí.