Prevence a včasná detekce GI nádorů získává u mladší populace nový význam
Léčba gastrointestinálních (GI) nádorů dohání jiné oblasti onkologie a nabízí pacientům lepší vyhlídky na přežití a kvalitu života, ale výrazný nárůst případů s časným nástupem vyvolává nové otázky o účinnosti prevence, diagnostiky a léčby. Toto téma bylo předmětem mnoha diskusí na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii (ESMO) Gastrointestinal Cancers Congress 2024, který se konal v německém Mnichově 26.–29. června. ESMO zastupující více než 35 000 onkologických odborníků ze 172 zemí světa je referencí pro onkologické vzdělávání a informace.
Rozvíjející se výzkum nádorů zažívacího traktu s časným nástupem zdůrazňuje potřebu lepší prevence, diagnostiky a léčby. Jak předeslala tisková mluvčí ESMO Dr. Angela Lamarcová z Hospital Universitario Fundacion Jimenez Diaz, Madrid, Španělsko, zejména méně invazivní, chytré technologie by mohly zlepšit účast a účinnost screeningu GI karcinomů a studie prezentované na tomto kongresu dávají naději na zlepšení výsledků díky lepšímu výběru pacientů a optimalizovanému využití dostupných terapií.
GI nádory s časným nástupem – rostoucí hrozba
Zhoubné nádory trávicího traktu představují čtvrtinu případů nádorových onemocnění a jedno ze tří úmrtí souvisejících s onkologickou diagnózou na celém světě, přičemž karcinom tlustého střeva a konečníku patří mezi tři nejčastější typy nádorů a každý rok způsobí více než 900 000 úmrtí. Každoroční nové případy onemocnění s časným nástupem, tj. u jedinců mladších 50 let, vzrostly od 90. let v regionech s vysokými příjmy o 51 procent. Pokud bude tento trend pokračovat, karcinom tlustého střeva by se v těchto zemích do roku 2030 mohl stát nejsmrtelnějším onkologickým onemocněním.
Výzkum prezentovaný v Mnichově naznačil, že u mladých pacientů s GI nádory je pravděpodobnější, že budou diagnostikováni v pokročilé fázi onemocnění, což je možným vysvětlením horších výsledků pozorovaných v této věkové skupině. Podobně jedna studie zjistila, že karcinom pankreatu vykazuje u mladších jedinců agresivnější chování s nižší mírou léčebných operací a vyšším rizikem relapsu. V oblasti nádorů žlučových cest se naopak zdá, že mladí pacienti mají lepší prognózu ve srovnání s kohortou starších nemocných vzhledem k vyšší prevalenci molekulárních změn, jako jsou fúze FGFR2, díky nimž jsou způsobilí pro personalizované terapie.
S téměř 455 000 novými případy kolorektálního karcinomu diagnostikovanými v Evropě v roce 2022, včetně 20 000 pacientů ve věku od 18 do 49 let, prezident ESMO prof. Andrés Cervantes, University of Valencia, Španělsko, zdůraznil, že je důležité lépe porozumět charakteristikám této demografické skupiny mladých pacientů a rizikovým faktorům, kterým jsou vystaveni, aby bylo možné navrhnout účinné strategie prevence a včasné detekce. Dědičná rizika zhoubných onemocnění, jako je Lynchův syndrom, zvyšují pravděpodobnost onemocnění s časným nástupem, ale tato rizika představují pouze menšinu diagnostikovaných případů. Vzhledem k tomu, že je pozorován věkový posun u různých GI nádorů napříč zeměmi s vysokými příjmy na celém světě, existuje dobrý důvod k podezření, že roli hrají faktory související se životním stylem, které ovlivňují složení střevního mikrobiomu, jako je západní strava, nízká fyzická aktivita nebo užívání antibiotik. Tyto hypotézy je však ještě potřeba vědecky potvrdit.
Od prevence k včasné diagnóze: Nové přístupy ke screeningu GI nádorů
Jako velmi heterogenní skupina onemocnění zůstávají karcinomy trávicího traktu celkově oblastí s vysokou neuspokojenou potřebou, kde je pozdní diagnostika běžným problémem vedoucím ke špatným výsledkům. „Máme problém s prevencí a screeningem v oblasti GI traktu, kde je dodržování pozvánek k testování stolice nebo kolonoskopie v celé Evropě nižší než 30 procent, ve srovnání s dodržováním screeningu karcinomu prsu, na němž je účast dvakrát až třikrát vyšší,“ zdůraznil prof. Cervantes, který vyzval k další edukaci a spolupráci s lékaři primární péče s cílem zlepšit povědomí o těchto screeningových programech a zájem o ně.
Nové perspektivy v této oblasti otevírají technologie, které byly dříve používány v prostředí pokročilého onemocnění. Nyní se používají ke screeningu nádorů, které ještě nejsou klinicky detekovatelné. „Testy včasné multinádorové detekce, zejména ve formě krevních testů, jsou velmi zajímavé pro možnost diagnostiky pacientů s malignitou v časnějším stadiu a zvýšení jejich šance na vyléčení,“ řekl předseda pracovní skupiny pro translační výzkum a přesnou medicínu ESMO Dr. Benedikt Westphalen, Comprehensive Cancer Center Mnichov, Německo, který vidí potenciál těchto neinvazivních metod v rozšíření dosahu screeningu GI nádorů jak v běžné populaci, tak zejména u mladších věkových skupin.
Nejdůležitější výsledky výzkumu zahrnovaly široké spektrum GI nádorů
Rostoucí zájem a vědecká aktivita v oblasti GI onkologie ukončují dobu, kdy léčba GI karcinomů zaostávala za ostatními oblastmi onkologie, které zaznamenaly postupné vlny inovací s cílenými přípravky a imunoterapií. „V minulosti jsme měli potíže s integrací těchto nových terapií do gastrointestinální onkologie, protože jsme museli identifikovat podskupiny pacientů, kteří by z nich mohli skutečně profitovat, ale to se nyní mění,“ zdůraznil prof. Florian Lordick, University of Leipzig, Německo, šéfredaktor časopisu ESMO Gastrointestinal Oncology. V této souvislosti poukázal na příklad GI nádorů s mikrosatelitní nestabilitou, jejichž léčbu změnila imunoterapie, která nyní umožňuje některé pacienty ušetřit velkých chirurgických zákroků.
Pokrok ve stále větší míře přichází z multidisciplinárních přístupů onkologické léčby nádorů trávicího traktu, přičemž v Mnichově byl prezentován výzkum zahrnující obory lékařské onkologie, chirurgie, radioterapie, genetiky a imunologie. Jednoho takového průlomu bylo dosaženo s transplantacemi jater u pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem, který metastázoval do jater.
Další slibnou oblastí výzkumu je zaměření na lepší využití stávajících terapií k optimalizaci výsledků pro pacienty. „Například závěrečná analýza dlouhodobých dat ze studie KEYNOTE-585 integrující imunoterapii do léčby pokročilého gastroezofageálního karcinomu ukazuje, že tato léčba funguje velmi dobře u některých pacientů s vysokou expresí PD-L1 v nádorové tkáni, avšak ne pro ty s negativním biomarkerem. Je zajímavé podívat se na tato data podrobně, protože se musíme denně rozhodovat o tom, komu tyto léky dáme,“ vysvětlil prof. Lordick.
Podobně aktualizace ze studie TOPAZ-1 týkající se durvalumabu u karcinomu žlučových cest ukazuje dlouhodobé přežití dosažené touto imunoterapií a nabízí pohled na konkrétní výsledky dosažené u různých podskupin pacientů.
Další studie (ARMANI) s potenciálními praktickými důsledky ukázala, že podskupina pacientů s karcinomem žaludku, kteří jsou negativní na všechny aktuálně použitelné biomarkery (HER2, PD-L1 a DNA mismatch repair deficiency), a mají tedy omezené možnosti, by mohla mít prospěch z integrace staré chemoterapeutické látky paklitaxel do jejich léčby. U vzácné kategorie gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů data z prospektivní randomizované studie NETTER-2 poprvé potvrzují účinnost formy cílené léčby intravenózní radioterapií napříč podskupinami pacientů.
Také u kolorektálního karcinomu se nové kombinace imunoterapie s chemoterapií nebo imunoterapie s cílenými látkami v různých podmínkách pokoušejí optimalizovat přínos pro specifické podskupiny nemocných (studie POCHI, analýza studie REGINA fáze II). Jak potvrdily studie CAPRI 2-GOIM a IDEA, stávající diagnostické nástroje se rovněž používají jako doplňkové způsoby k dalšímu zlepšení identifikace pacientů pro léčbu, z níž budou mít největší prospěch. „Jednalo se o velmi bohatý kongres se spoustou prezentovaných inovací, motivující účastníky, kteří se tak budou moci vrátit domů do své praxe s novými nástroji a strategiemi, jež budou moci nabídnout svým pacientům,“ uzavřel prof. Cervantes.