Přestat kouřit = snížit riziko infarktu myokardu téměř na polovinu. Omezit nestačí
Podle studie provedené u pacientů s ischemickou chorobou srdeční během pětiletého sledování došlo u těch, kteří přestali kouřit ve stabilním období onemocnění, ke snížení rizika závažné kardiovaskulární příhody téměř o 50 procent. Naproti tomu u pacientů, kteří své kuřácké návyky pouze omezili, byl dopad na kardiovaskulární riziko jen minimální. Velká srovnávací kohortová studie byla prezentována na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) 2024 v Londýně.
Mezinárodní registr CLARIFY (prospeCtive observational LongitudinAl RegIstry oF patients with stable coronary arterY disease) hodnotil vliv kouření na kardiovaskulární příhody u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Registr zahrnoval 32 378 pacientů s tímto onemocněním. Vědci v něm sledovali výskyt závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE), definované jako kardiovaskulární úmrtí nebo infarkt myokardu během pětiletého období sledování.
Pacienti byli do studie zařazeni v průměru 6,5 roku po diagnóze ICHS: při zařazení 13 366 pacientů (41,3 %) nikdy nekouřilo, 14 973 (46,2 %) byli bývalí kuřáci a 4 039 (12,5 %) byli současní kuřáci. Z bývalých kuřáků, kteří kouřili v době diagnózy ICHS, 72,8 procenta přestalo kouřit během následujícího roku, zatímco pouze 27,2 procenta přestalo kouřit až v následujících letech. „Zajímavé je, že první rok po diagnóze byl rozhodujícím obdobím pro ukončení kouření. V době diagnózy bychom měli zdůraznit důležitost odvykání a podporovat pacienty v této výzvě," řekl autor studie Dr. Jules Mesnier z Hospital Bichat-Claude Bernard, Paříž, Francie.
Pacienti, kteří přestali kouřit po diagnóze ICHS, významně zlepšili své kardiovaskulární výsledky bez ohledu na to, kdy přestali kouřit, s 44procentním snížením rizika (upravený poměr rizik [HR] 0,56; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,42–0,76; p < 0,001). U kuřáků, kteří jen snížili počet cigaret, se ve srovnání s kuřáky, kteří své kuřácké návyky nezměnili, riziko MACE významně nezměnilo (upravená HR 0,96; 95% CI 0,74–1,26; p = 0,78). Riziko MACE po diagnóze ICHS se zvyšovalo o osm procent s každým dalším rokem aktivního kouření (upravená HR 1,08; 95% CI 1,04–1,12 za rok). Ačkoli kuřáci, kteří přestali kouřit, dosáhli rychlého významného snížení rizika MACE ve srovnání s kuřáky, nikdy nedosáhli úrovně kardiovaskulárního rizika pacientů, kteří nikdy nekouřili, a to ani po letech, kdy s kouřením přestali.
Odborníci upozorňují, že existuje klíčové okno během prvního roku od diagnózy ICHS, kdy by zdravotničtí pracovníci měli využít příležitosti prodiskutovat odvykání kouření a při každé konzultaci výzvy k odvykání opakovat.
„Rád říkám svým pacientům, že nikdy není příliš brzy ani příliš pozdě přestat kouřit, i když čím dříve pacient přestane, tím lépe sníží kardiovaskulární riziko. A nestačí kouření omezit. Kuřáci potřebují při každém lékařském zákroku krátké a jasné zprávy, které zdůrazňují potřebu přestat kouřit. Říci pacientům, že mohou snížit riziko následné závažné události nebo úmrtí na polovinu – jak jsme ukázali ve studii –, je silné poselství,“ uzavřel Dr. Mesnier s tím, že opatření na podporu odvykání kouření zahrnují stručné rady, poradenství a behaviorální intervence, stejně jako farmakologickou terapii.
