Práce přesčas a kardiovaskulární choroby

"Vztah mezi dlouhými pracovními směnami a kardiovaskulárními chorobami nebyl ovlivněn jinými rizikovými faktory, jako je kouření, nadváha nebo vysoké koncentrace cholesterolu v krvi," říká Marianna Virtanenová. Studie Whitehall II začala už v roce 1985.

Bylo do ní zahrnuto 10 308 úředníků ve věku 35 až 55 let, kteří pracovali ve dvaceti státních úřadech v Londýně. Zdravotní stav více než 6 000 dobrovolníků byl sledován v průměru 11 let po ukončení studie. Celkem bylo zaznamenáno 369 případů fatálních selhání srdce a nefatálních srdečních příhod a onemocnění. Po zohlednění všech sociodemografických faktorů, jako je např. věk, pohlaví, rodinný stav a pracovní postavení, se ukázala tří- až čtyřhodinová práce přesčas jako významný rizikový faktor. Nic se na tom nezměnilo ani po zohlednění dalších jednadvaceti rizikových vlivů.

Autoři studie nabízejí hned několik možných vysvětlení. Lidé pracující přes čas patří k typům, které se vyznačují agresivitou, soutěživostí a nervozitou. Často se ocitají v časové tísni a bývají nepřátelští k okolí. To vše s sebou nese stres, jenž může přerůst v deprese a stavy úzkosti. Tito lidé obvykle trpí spánkovým deficitem a nedokážou dostatečně odpočívat a regenerovat.

Vysoké pracovní nasazení a stres mohou vést k hypertenzi, která však může zůstat skryta, protože není odhalena při zdravotních kontrolách. Lidé pracující přesčas často pracují i v době, kdy jsou nemocní. Nevyhledávají lékařskou pomoc a ignorují symptomy chronických onemocnění.

Autoři studie sami upozorňují na skutečnost, že z výsledků jejich sledování nelze určit zdravotní rizika práce přesčas u dělnických profesí nebo u zaměstnanců v soukromé sféře. Není také jasné, zda by omezení pracovní doby u rizikových osob přineslo pokles v počtu či závažnosti kardiovaskulárních onemocnění.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Zdroj: Medical Tribune