Povědomí o příznacích diabetu je slabé
Konal se na Světový den monitoringu diabetu letos na jaře, výsledky byly zveřejněny nyní, při příležitosti Světového dne diabetu, který připadá na 14. listopadu, výroční den narození objevitele léčebných účinků inzulinu Fredericka Bantinga. Představena byla také nová interaktivní platforma pro diabetiky www.hlidejsizdravi.cz s cílem podpořit selfmonitoring.
V Česku se léčí s diabetem přes 860 000 lidí, dalších zhruba 250 000 o své nemoci zatím neví, a tedy se neléčí. Meziročně přibude kolem 20 000 nových diabetiků. Zásadní pro pacienty podle asistentky 1. LF UK MUDr. Jarmily Jirkovské z diabetologické ambulance Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha je hlídat si glykémii, aby se vyhnuli pozdním komplikacím diabetu. Život diabetiků je tak podle ní „balancem na hraně glykémie, která se vine jejich životem jako lano, na kterém je potřeba udržet stabilitu“.
Podle průzkumu se diabetici cítí o své nemoci dobře informovaní, jejich odpovědi na konkrétní otázky ale ukázaly pravý opak. Jen sedmnáct procent diabetiků si myslí, že nejsou informováni dostatečně. Pokud pacientům informace chybějí, naprostá většina se ptá svého lékaře, hledají v médiích a na internetu. Dalším vyhledávaným zdrojem jsou pacientské letáčky.
Lékaři varují, že neléčený diabetes mellitus může vést k řadě život ohrožujících komplikací, jako je oslepnutí, amputace končetiny, infarkt či selhání ledvin. Upozorňují na problém, že projevy diabetu, jako stálá žízeň, časté močení, vyčerpání, únava, spavost a hubnutí i při stejném přísunu potravy, bolesti břicha a zvracení, lze snadno zaměnit s virózou. I proto zůstává diabetes dlouho neodhalen.
Na dotaz MT, jakou mají lékaři šanci odhalit u pacientů diabetes, uvedla, že běžně by lidé měli docházet na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, který jim vyšetří hodnoty cukru v krvi. Podle informací na webu VZP uhradí pojišťovny toto vyšetření v 18 a 30 letech věku, zdravým lidem pak ve dvouletých intervalech, rizikovým pacientům jednou ročně – jedná se například o ty, kteří měli v rodině někoho s diabetem, ženy, které měly v těhotenství gestační diabetes, nebo ty, kteří se léčí s vysokým cholesterolem či hypertenzí.
„Tam je to pak spíš na straně pacienta, jestli opravdu na preventivní prohlídky dochází, pak by glykémie určitě u praktického lékaře kontrolované měl,“ podotkla. Hlavní problém vidí v tom, že lidé na prevenci nechodí. Pokud přijdou, určitě jim praktický lékař neodmítne v rámci preventivní prohlídky glykémii vyšetřit. Lékaři mají možnost si registrované pacienty na prevenci zvát, jiná věc je, jestli pacienti přijdou.
Na průzkumu MUDr. Jirkovskou překvapilo, že si diabetici myslí, že jsou na tom lépe, než ve skutečnosti jsou. Překvapilo ji, že relativně vysoké procento pacientů nevědělo, co je to selfmonitoring, a relativně málo z těch, kteří vlastní glukometr, si opravdu glykémie kontroluje. Na druhou stranu pozitivně kvitovala, že v běžné veřejnosti, tedy mezi nediabetiky, informovanost o nemoci nebyla zcela nulová, lidé měli určitou představu o příznacích a komplikacích diabetu. „Věděli, že nemoc existuje, jen se jí nebáli tolik, kolik by bylo namístě,“ řekla.
Laxní přístup, nebo možná malou zodpovědnost ke svému zdraví, potvrdil průzkum nejen u běžné populace, ale i u pacientů samotných – 38 procent těch, kteří si monitorují koncentrace cukru v krvi za pomoci glukometru, uvedlo, že přestávají tyto hodnoty sledovat, jakmile jim dojdou měřicí proužky. Nejsou ochotni si dokoupit další nad objem, který jim uhradí zdravotní pojišťovny. Přitom nákup testovacích proužků považuje podle průzkumu za zatěžující finanční náklad jen 6,5 procenta dotazovaných. Přes 82 procent diabetiků uvedlo, že nevlastní glukometr vůbec.
„Selfmonitoring je využitelnou cestou screeningových kontrol glykémie, a tím lepší možnosti včasné diagnostiky prediabetu a diabetu. Pacientovi dává možnost podílet se aktivně na léčbě například samostatnými úpravami dávek inzulinu nebo stravy, a tím dosahovat lepší kompenzace diabetu než ten, koho vlastní glykémie nezajímají nebo je raději nechce znát,“ uvedla lékařka.
Neléčený diabetes zkracuje život až o dvacet let. Pro diabetiky v Česku je přitom dostupná i ta nejnovější světová léčba. „Řada nejmodernějších antidiabetik není dostupná ve všech státech Evropy, ale v Česku ano,“ ocenila lékařka. Pro úhradu léků mají zdravotní pojišťovny přesná kritéria, kromě toho ne každý lék se hodí pro každého pacienta, lékaři tedy musejí ze škály léčebných možností volit vždy tu nejvhodnější. Čeští lékaři se účastní se svými pacienty celosvětových studií při ověřování nových léků a nových léčebných postupů v diabetologii, například pracoviště v Ústřední vojenské nemocnici je zapojeno v rámci diabetologie do studií nových antidiabetik a v rámci podiatrie do studie k syndromu diabetické nohy a péče o ni.
Zdroj: MT