Porucha přizpůsobení může být branou pro další psychiatrické onemocnění

Porucha přizpůsobení je v klasifikaci duševních poruch DSM-5 kategorizována jako jedna z poruch souvisejících se stresem nebo traumatem. Některá diagnostická kritéria se změnila, ale stále se o této nemoci mnoho neví.

Australští výzkumníci si položili za cíl zjistit prevalenci adaptační poruchy po závažném zranění, vyhodnotit její trajektorii v období od 3 do 12 měsíců a posoudit ji v kontrastu s jinými poruchami.

V rámci studie zkoumali data 929 hospitalizovaných dospělých pacientů (průměrný věk 38; 73 % mužů, 89 % zaměstnaných, 62 % s celoživotní psychiatrickou diagnózou). Účastníci měli středně těžká zranění (průměrná hospitalizace 13 dní) převážně následkem nehod motorových vozidel (66 %) nebo pádů (16 %). Pacienti se středně těžkým až těžkým traumatickým poraněním mozku, s psychózou, žalem a aktivními sebevražednými sklony byli ze studie vyloučeni. Prevalence poruchy přizpůsobení po 3 měsících činila 19 % a po 12 měsících 17 %. Ze 782 pacientů hodnocených v obou časových bodech (3 a 12 měsíců), se u 53 % nevyskytla po 3 měsících žádná psychiatrická diagnóza, u 20 % vznikla porucha přizpůsobení a u 27 % byla zjištěna další psychiatrická diagnóza.

Po 12 měsících byla u 17 % pacientů splněna kritéria pro poruchu přizpůsobení, včetně 11 % těch, kteří byli v časovém bodě 3 měsíců bez psychiatrické poruchy.

Nejvíce prominující symptomy ve 3 měsíci představovaly intruzivní vzpomínky, špatný spánek a nedostatek koncentrace, hněv/podrážděnost a hypervigilance.

Mezi účastníky s poruchou přítomnou ve 3 měsíci byl 35% podíl těch, u nichž přetrvávala porucha přizpůsobení až do 12 měsíce, a u 21 % byla zjištěna jiná psychická porucha. Porucha přizpůsobení ale nebyla spojena se zvýšeným rizikem sebevražedného chování.

Pacienti s jinou psychiatrickou poruchou vykázali horší kvalitu života, disabilitu a horší výsledky evaluace psychiatrických symptomů než pacienti s poruchou přizpůsobení. Ti však zase vykázali horší výsledky než pacienti bez poruchy. Participanti s adaptační poruchou ve 3 měsíci po zranění měli signifikantně častěji diagnostikovánu psychiatrickou poruchu ve 12 měsíci po zranění (odds ratio 2,67, 95 % CI 1,59 - 4,49).

Studie podporuje rekategorizaci adaptační poruchy směrem k poruchám souvisejícím s traumatem a stresem.

Komentář
„Vzhledem k tomu, že osoby s psychickými poruchami jsou náchylní k nehodám, zjištění vysokého výskytu celoživotní poruchy není nijak překvapivé; tato populace může být náchylnější k vzniku adaptační poruchy. Investigátoři nezkoumali důsledky zranění jako pokračujícího zdroje stresu. Přesto zjištění ukazují, že reakce na trauma jsou fluidní, klouzavé, a porucha přizpůsobení může být otevřenou "branou" pro vznik jiné psychiatrické poruchy,“ komentoval Joel Yager z University of Colorado v NEJM Watch Journal.

Zdroj: NEJM Watch Journal