Podle vědců postoj k stárnutí může ovlivnit to, jak sami stárneme
První studie se zaměřila na stereotypy, které se ke stáří často přiřazují. Účastníci, kterým bylo po čtyřicítce, dávali body podle toho, do jaké míry se ztotožnili s celou škálou stereotypních tvrzení, jako že "starší lidé jsou nesvéprávní", anebo "starší lidé mají problém učit se nové věci".
Asi o 25 let později, když bylo lidem z této skupiny průměrně 68 let, začali vědci se sérií snímků magnetické rezonance, aby změřili objem hipokampu. Zmenšení této části velkého mozku je spojováno s Alzheimerovou chorobou. A vědci zjistili, že lidé, kteří o čtvrt století dříve měli nejvíce negativní názor na stárnutí, měli úbytek hipokampu největší.
Ve druhé studii vědci měřili další dva mozkové znaky Alzheimerovy choroby, tentokrát při pitvě zesnulých účastníků studie. I v tomto případě byly výsledky shodné a změny na mozku byly výraznější u lidí s negativnějšími názory na stereotypy spojené se stářím než u těch, kdo se na stárnutí dívali optimističtěji.
Může to být dost neradostné pomyšlení, že negativní kulturní stereotypy ohledně věku mohou mít tak hluboký dopad na to, jak náš mozek stárne - tím spíš, že stereotypy své kultury přebírají už čtyřleté děti. Ale na výsledky studie se dá pohlížet i z opačného hlediska - pokud najdeme způsoby, jak v rámci celé společnosti podpořit pozitivnější pohled na stáří, mohou na tom naše mozky být s postupujícím časem o něco lépe, uvádějí autoři studií.
ČTK
Zdroj: ČTK