Invazivní meningokokové onemocnění může zabít během pár hodin od prvních příznaků. V letech 2011 až 2015 postihlo v Česku 278 lidí, z nich 23 zemřelo. Letos do 13. kalendářního týdne se nakazilo invazivním meningokokovým onemocněním 14 lidí, tři zemřeli, řekla novinářům primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Na prevenci nebezpečné infekce upozorní Světový den meningitid 24. dubna.

Meningokokové onemocnění je těžké rozpoznat včas pro zaměnitelnost s virózou. Pokud se ale k chřipkovým příznakům přidají další alarmující jevy, jako je prudce stoupající teplota, ztuhlost šíje, skvrny po celém těle, případně upadání do bezvědomí, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře. Úspěch léčby závisí na včasném rozpoznání nemoci.

U těch, kteří přežili, může nemoc zanechat trvalé následky, jako jsou amputace prstů nebo celých končetin, ztráta sluchu či mentální retardace.

Nejlepším způsobem prevence podle předsedy České vakcinologické společnosti profesora Romany Prymuly je očkování. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoku, tedy A, C, W, Y a od roku 2014 i proti nejrozšířenějšímu typu, séroskupině B.

Počty vážných pneumokokových onemocnění loni v Česku opět stouply. Hygienici zaznamenali 409 invazivních onemocnění způsobených bakterií pneumokoka. Oproti roku 2014 je to nárůst o víc než čtvrtinu, sdělil dnes novinářům vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Připomněl, že proti infekci chrání očkování, doporučeno je hlavně dětem a seniorům.

"Bakterie pneumokoka napadá zejména lidi se sníženou imunitou. Ohroženy tedy jsou nejmenší děti, jejichž obranyschopnost není ještě plně vyvinuta, a senioři, protože funkčnost imunitního systému s věkem klesá. Po 65. roce se dostává na úroveň, jaká je u nejmenších dětí," vysvětlil.

Mezi častá invazivní pneumokoková onemocnění patří zápal plic, loni bylo také hodně pneumokokové sepse, neboli otravy krve. Méně často způsobuje pneumokok zápal mozkových blan. postihuje hlavně děti, nastupuje velmi rychle a mezi časté následky patří hluchota.

Celkový počet invazivních pneumokokových onemocnění se výrazně zvedl poprvé v roce 2013. Další rok se vrátil na dlouhodobý průměr, loni se ale zase zvýšil. Podle předběžných výsledků, které poskytly krajské hygienické stanice, se s pneumokoky nejčastěji potýkali lidé v Praze a ve Středočeském a Plzeňském kraji. Nejnižší výskyt byl v Olomouckém, Libereckém a Pardubickém kraji.

"Rodiče vnímají pneumokoky jako původce zánětu středního ucha. To je ale chyba. Své děti by měli nechat naočkovat především kvůli závažným, tedy invazivním pneumokokovým onemocněním," doporučila předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

Očkování proti pneumokoku je nepovinné, lékaři a hygienici zaznamenávají pokles zájmu o očkování dětí. "Zatímco v roce 2011 bylo očkováno 77 procent dětí, o rok později jen 73 procent. V roce 2013 byla proočkovanost již na pouhých 66 procentech," uvedla k situaci v hlavním městě Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice hl. m. Prahy.

U lidí nad 50 let se pneumokoková infekce projevuje nejčastěji zánětem průdušek, často zápalem plic. První příznaky se neliší od příznaků běžné chřipky, pneumokokové zápaly plic však postupují velmi rychle. Objevují se u seniorů jako komplikace jiné nemoci. Častěji jsou jím ohroženi hospitalizovaní pacienti.

Od ledna 2010 hradí očkování dětí proti pneumokoku zdravotní pojišťovny, od loňska na ně přispívají seniorům. Očkováno je pouze jedno procento seniorů, evropský průměr je mezi 20 a 30 procenty. Podle předsedy Rady seniorů ČR Zdeňka Pernese by zájem seniorů o očkování byl vyšší, kdyby si na vakcinaci nemuseli připlácet.

Počty invazivních pneumokokových onemocnění v ČR v roce 2015

Zdroj: Epidat

Zdroj: ČTK