Péče o diabetiky v USA
Je to pár dnů nazpět, co měla Praha tu čest hostit prof. Grunbergera, původně českého emigranta, dnes významného amerického diabetologa a endokrinologa, prezidenta AACE a profesora na lékařských fakultách na Wayne State a Oakland University v Michiganu. Na tiskové konferenci, kde byl prof. Grunberger hlavním řečníkem, se hovořilo o nové naději v léčbě diabetu II. typu, kterou představuje kombinace empagliflozinu a metforminu.
Na základě nového nařízení FDA je stanoven požadavek klinického testování léčiv pro léčbu diabetu, která tak nesmějí způsobit negativní progresi rizik na úrovni kardiovaskulární soustavy. Nová kombinace gliflozinu s derivátem biguanidu přichází s pozitivními výsledky v rámci studie EMPA‑REG. Ta byla publikována v roce 2015.
Ke zhodnocení vlivu výše uvedené kombinace na kardiovaskulární soustavu z příčiny možného negativního působení empagliflozinu se provedla studie na 7 020 randomizovaných pacientech, kterým byl podáván empagliflozin v dávce 10–25 mg a/nebo placebo. Studie probíhala po tři roky a v současnosti spojuje empagliflozin se snížením kardiovaskulární mortality a morbidity o 32 procent, jakožto i mortality celkové. Překvapivé je, že američtí lékaři nečekali na výsledky jiných, v současnosti probíhajících testů a začali předepisovat kombinovaný přípravek s obsahem empagliflozinu a metforminu na základě příznivých výsledků studie EMPA‑ ‑REG vedené společnostmi Boehringer Ingelheim and Eli Lilly.
Prof. Grunberger během své prezentace představil algoritmy řízení léčby diabetu II. typu, vytvořené v rámci Americké asociace klinických endokrinologů, jedná se o tzv. AACE/ACE comprehensive type 2 DM management algorithm. Dle těchto algoritmů jsou v současnosti předepisovaná antidiabetika řazena dle přinášených výhod v závislosti na zvolené farmakoterapii (monoterapie či léčba di‑/trikomponentními přípravky) a pacientově hodnotě glykovaného hemoglobinu HbA1c (< 7,5 %, ≥ 7,5 % a > 9 %): metformin v kombinaci s GLP‑1 receptorovými agonisty a SGLT-2 (inhibitory sodík/glukóza kotransportéru typu 2, tedy skupina gliflozinů) bezesporu vytváří jeden z nejpřínosnějších druhů léčby.
Druhý prof. Grunbergerem zmíněný algoritmus je profilem antidiabetické medikace a jako takový je dle profesora samotného jedním z nejcennějších nástrojů, který byl v rámci AACE/ACE vytvořen. Tabulka je vysoce individualizovaným nástrojem a zhodnocuje profil přinášeného benefitu a/nebo rizika společně s konkrétní problematikou interakce, vyskytuje‑li se mezi zvolenou léčbou a orgánovou soustavou nebo stavem v organismu (nedostatečná funkce ledvin, problémy na úrovni kardiovaskulární soustavy, tělesná hmotnost, riziko hypoglykémie apod.). Jak upozornil prof. Grunberger, více informací nejen o zmíněných algoritmech a ilustračních pomůckách je k nalezení na stránkách Americké asociace klinických endokrinologů www.aace.com.
Zdroj: