Ovlivňuje nálada a úzkost ztrátu pohyblivosti u roztroušené sklerózy?
Poruchy nálady a úzkosti byly u RS pacientů sledovaných průměrně 10 let spojeny s vyšším EDSS (Expanded Disability Status Scale) skóre, uvedla online Ruth Ann Marrie, MD, PhD z University of Manitoba v kanadském Winnipegu v časopise Neurology.
„Tato zjištění zdůrazňují důležitost systematického přístupu, který by identifikoval u pacientů s RS psychiatrické komorbidity a zajistil efektivní léčbu,“ uvedla Marrie pro MedPage Today. „Psychiatrické komorbidity jsou u RS velmi běžné. Je známo, že negativně ovlivňují kvalitu života, avšak jejich vlivu na progresi ztráty pohyblivosti jsme zatím příliš nerozuměli. Ukázali jsme, že míru této progrese zvyšují.“
Marrie dodává, že vztah může fungovat v obou směrech. U někoho se psychiatrické potíže mohou vyvinout nebo být snáze diagnostikovány při zhoršení pohyblivosti. Další testování by mohlo pomoci ujasnit směr spojitosti a poskytnout důkazy efektu psychiatrické léčby na ztrátu hybnosti u RS.
V prezentované studii výzkumný tým použil několik klinických zdravotnických administrativních databází specifických pro RS, které existují v Britské Kolumbii a Novém Skotsku. Studijní kohorta zahrnovala osoby, u kterých RS vypukla nejdříve v 18 letech a u nichž byla diagnostikována RS neurologem mezi lety 1993 až 2004 v Britské Kolumbii nebo 1992 až 2010 v Novém Skotsku.
Pro upřesnění pojmu psychiatrických poruch zde vědci vytvořili souhrnnou definici pro poruchy nálad a úzkosti, zahrnující deprese, úzkost a bipolární poruchu, která vyžadovala alespoň pět záznamů praktického lékaře nebo alespoň jeden záznam z hospitalizace během pěti let. Za první záznam o psychiatrické komorbiditě bylo považováno datum diagnózy. Tým také stejným způsobem posuzoval vliv každé psychiatrické diagnózy zvlášť.
Vědci sledovali 2 312 případů RS, která se začala objevovat v dospělosti, po dobu průměrně 10,5 let. Většina pacientů (76 %) byly ženy a měly relaps-remitentní formu nemoci (92 %). Průměrný věk při prvních příznacích byl 37 let.
Během období sledování splnilo 35,8 % pacientů podmínky definice diagnózy poruch nálad a úzkosti. Zatímco u většiny pacientů se psychiatrická diagnóza objevila až po propuknutí RS, 43,5 % splnilo kritéria pro poruchy nálad a úzkosti před začátkem jejich RS. Nejčastější diagnózou byla deprese (37,0 %), dále úzkost (22,1 %) a bipolární porucha (5,1 %).
Celkově byly tyto poruchy u RS pacientů spojeny s vyšším EDSS skóre (β koeficient 0,28; p = 0,0002; upraveno pro délku a průběh nemoci, věk, pohlaví, socioekononomický status, fyzické komorbidity a užívání nemoc-modifikující léčby). Zjištěna byla statisticky signifikantní korelace u žen (β koeficient 0,31; p = 0,0004), avšak ne u mužů (β koeficient 0,22; p = 0,17).
Při zkoumání každé psychiatrické diagnózy zvlášť byla s vyššími hodnotami EDSS skóre signifikantně spojena pouze deprese. Úzkost a bipolární porucha sice byly asociovány se zvýšením EDSS skóre, ale ani jedna z hodnot nebyla statisticky významná.
„RS je nepředvídatelná a znepokojivá nemoc a tato data ukazují, že vystavuje jedince riziku obtíží týkajících se jejich duševního zdraví, což zase zpětně urychluje progresi RS,“ řekla Rona Moss-Morris, PhD z londýnské King´s College, která nebyla členkou výzkumného týmu. „Integrovaný léčebný přístup, kde by byli pacienti rutinně kontrolováni pro možné komorbidní poruchy nálad, je u RS nutný, a kde je k tomu indikace, měla by být nabídnuta patřičná léčba včetně evidece-based postupů, jakým je například kognitivně behaviorální terapie,“ uvedla pro MedPage Today.
Aby skutečně měla význam, musí být kognitivně behaviorální terapie (CBT) upravená specifickým problémům, které RS přináší, dodává Moss-Morris. „Poskytovatelé podobných terapií musí být pro péči o pacienty s RS proškoleni, aby dokázali adaptovat CBT pro tento kontext. Také si musí uvědomit, že mnoho pacientů s RS vidí svou špatnou náladu jako výsledek působení nemoci, spíše než primární duševní poruchu.“
Jelikož tato studie spoléhala na psychiatrické diagnózy praktických lékařů, pravděpodobně reflektuje jakýsi konzervativní odhad, dodává. „Víme, že poruchy nálady často zůstávají u osob s dlouhodobými fyzickými potížemi neodhalené.“
Autoři studie použili velmi specifickou definici pro poruchy nálad a úzkosti, která některé osoby s psychickými potížemi nemusela odhalit, a neměli informace o závažnosti psychických potíží nebo o léčbě, což by mohlo ovlivnit výsledná zjištění.
Zdroj: Judy George pro MedPage Today, dostupné na https://www.medpagetoday.com/neurology/multiplesclerosis/71823.
Zdroj: MT