Osamělost je u diabetiků spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění

Osamělost je větším rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění u pacientů s diabetem než strava, cvičení, kouření a deprese. Vyplývá to z výzkumu zveřejněného v časopise Evropské kardiologické společnosti (ESC) European Heart Journal.

„Zdá se, že kvalita sociálních vztahů je pro zdraví srdce u lidí s diabetem důležitější než počet jejich svazků. Neměli bychom zlehčovat důležitost osamělosti pro fyzické a emocionální zdraví. Je potřeba povzbuzovat pacienty s diabetem, kteří se cítí osamělí, aby se připojili k nějaké skupině a pokusili se spřátelit s lidmi, kteří mají společné zájmy,“ řekl autor studie profesor Lu Qi z Tulane University School of Public Health and Tropical Medicine, New Orleans, USA.

Samota a sociální izolace jsou v dnešních společnostech běžné a v posledních letech se staly středem zájmu výzkumu, zejména kvůli pandemii covidu-19 a pokračující digitalizaci společnosti. Zatímco samota se týká kvality sociálních kontaktů, izolace se týká jejich kvantity. Lidský druh je ze své podstaty sociální. Lidé nejen vyžadují přítomnost ostatních, ale spoléhají na smysluplné sociální vztahy, aby se rozvinuli do zdravé dospělosti. Jako jednotlivci se snažíme patřit do rodiny, vrstevnické skupiny, komunity. Tyto sociální interakce s rodinou, přáteli, sousedy nebo kolegy jsou prvořadé pro naši fyzickou a duševní pohodu.

Pacienti s diabetem jsou vystaveni většímu riziku kardiovaskulárních onemocnění a jsou častěji osamělí než jejich zdraví vrstevníci. Předchozí studie v běžné populaci zjistily, že osamělost i sociální izolace souvisejí s vyšší pravděpodobností kardiovaskulárního onemocnění. Tato studie provedená u pacientů s diabetem zkoumala, zda pacienti, kteří byli osamělí nebo sociálně izolovaní, měli větší pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárního onemocnění než ti, kteří osamělí nebyli.

Studie zahrnovala 18 509 dospělých diabetiků bez KV onemocnění ve věku 37 až 73 let z Biobank ve Spojeném království. Osamělost a izolace byly hodnoceny pomocí dotazníků (skóre 1–3), vysoce rizikovým rysem osamělosti bylo, že se jedinci cítili osamělí a nikdy nebo téměř nikdy se nemohli někomu svěřit. Vysoce rizikovými faktory sociální izolace byly život o samotě, návštěvy přátel a rodiny méně než jednou za měsíc a neúčast na společenských aktivitách alespoň jednou týdně.

Asi 61,1 procenta, 29,6 procenta a 9,3 procenta účastníků mělo skóre osamělosti 0, 1 nebo 2, zatímco 44,9 procenta, 41,9 procenta a 13,2 procenta mělo skóre izolace 0, 1 nebo >2. Vědci analyzovali souvislost mezi osamělostí, izolací a kardiovaskulárním onemocněním po úpravě faktorů, které by mohly ovlivnit vztahy, včetně pohlaví, věku, deprivace, indexu tělesné hmotnosti (BMI), léků, fyzické aktivity, stravy, alkoholu, kouření a kontroly krevního cukru, krevního tlaku a cholesterolu.

Během průměrného sledování v délce 10,7 roku se u 3 247 účastníků rozvinulo kardiovaskulární onemocnění, z toho bylo 2 771 koronárních onemocnění srdce a 701 CMP (někteří pacienti měli obojí). Ve srovnání s účastníky s nejnižším skóre osamělosti bylo riziko kardiovaskulárních onemocnění o 11 procent a 26 procent vyšší u pacientů se skóre 1 nebo 2. Podobné výsledky byly pozorovány u ischemické choroby srdeční, ale souvislost s cévní mozkovou příhodou nebyla významná. Skóre sociální izolace významně nesouviselo s žádným z kardiovaskulárních výsledků.

Vědci také hodnotili relativní význam osamělosti ve srovnání s jinými rizikovými faktory na výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Samota měla slabší vliv než funkce ledvin, cholesterol a BMI, ale silnější vliv než deprese, kouření, fyzická aktivita a strava.

„Osamělost byla jako predisponující faktor pro kardiovaskulární onemocnění důležitější než některé životní návyky. Zjistili jsme také, že u pacientů s diabetem byly důsledky fyzických rizikových faktorů (tj. špatně kontrolovaná koncentrace cukru v krvi, hypertenze, vysoký cholesterol, kouření a špatná funkce ledvin) větší u těch, kteří byli osamělí, ve srovnání s těmi, kteří nebyli,“ shrnul profesor Qi. Jak uzavřel, zjištění naznačují, že ptát se pacientů s diabetem na osamělost by se mělo stát součástí standardního hodnocení s doporučením postižených do služeb duševního zdraví.