Ohlédnutí za konferencí v Jeseníku
Začátek ledna bývá, pokud jde o vědecká setkání odborníků různých oborů, časem odpočinku, ne‑li mrtvou sezónou. Bylo tomu tak také s lázeňským provozem i v Priessnitzově sanatoriu, když před 57 lety nabídl tehdejší ředitel MUDr. Jaromír Rubeš prázdné provozy a pokoje tehdejší Společnosti pro studium vyšší nervové činnosti JEP pro jejich setkání. Tím byla započata tradice úspěšných konferencí, která pokračovala i v letošním roce.
Letošní 57. konferenci pořádala Česká neuropsychofarmakologická společnost (ČNPS). Na jejím sympoziu vyvrátil Jaromír Švestka často šířenou domněnku, že se zastavil vývoj nových psychofarmak. Je sice pravda, že zavedení nového léku (nejen psychofarmaka) je dnes z finančního hlediska vysoce rizikovým počínáním. Mohou si je dovolit jen giganti farmaceutického průmyslu, kteří kompenzují ztráty způsobené zavedením léku, který se z nejrůznějších důvodů úspěšně neuplatní na trhu, miliardovými zisky při zavedení léku úspěšného. O největších rizicích se v poslední době hovořilo v případě inhibitorů acetylcholinesterázy zvyšujících koncentraci acetylcholinu v CNS. Na sympoziu organizovaném Jiřím Masopustem byla diskutována cesta, jak toto riziko snížit: pečlivou diagnostikou různých typů demencí, kde zdaleka nemusejí být všechny fatálně progredující.
Ketamin je znám jako celkové anestetikum, anesteziologům se však někdy nelíbí jeho halucinogenní účinky. Novinkou jsou jeho velmi rychlé antidepresivní účinky, ke kterým dochází prakticky bez latence.
Jedno ze sympozií organizovala Psychofarmakologická sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Podle původního návrhu prof. Miroslava Kršiaka se zabývalo mýty v neuropsychofarmakologii. Nejzávažnějším sdělením tohoto sympozia byla kritika mýtu, že histamin už pozbývá jedno z nejvýznamnějších míst mezi neurotransmitery. Neuroleptika (dnes antipsychotika) byla objevena a uvedena do praxe jako antihistaminika a histamin ztrácel na významu, když se ukázalo, že jejich terapeutický účinek závisí především na antidopaminovém působení. Doc. Eva Malá přesvědčivě doložila důležitou roli histaminu v patogenezi Tourettova syndromu a obsedantně‑kompulsivní poruchy (OCD). ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) už dávno nepatří jen do pedopsychiatrie a je metlou i pro mnohé dospělé, většinou „bílé límečky“ a intelektuály. Atomoxetin tak dnes není indikován jen pro děti, jak v diskusi zmínil na základě svých bohatých klinických zkušeností jesenický psychiatr Miroslav Novotný.
Akutní neklid, včetně psychotického, lze dnes léčit benzodiazepiny, nikoli však v parenterálních injekcích, kde latence před nástupem účinku je delší než při podání perorálním (J. Vevera, J. Raboch aj.)
Obohacením konference byla výstava obrazů duševně nemocných, zasvěceně uvedená Jiřím Krombholzem, který při vernisáži hovořil o „neplatonických“ vztazích a sociálním postavení žen na konci 19. století na příkladu malířky Zdeňky Braunerové.
Doufám, že 57. konference přispěla k odstranění mnoha mýtů – i když teprve budoucnost ukáže, zda nezavedla nové. Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc.
Poznámka: tento text není referátem o celé konferenci, nýbrž jen o novinkách, které na konferenci zazněly.
Zdroj: MT