Ohlédnutí za Glio mítinkem 2015

Během víkendu 13. až 14. února proběhl ve Velkých Bílovicích VIII. ročník Winter Glio Track mítinku, kterého se účastnilo takřka padesát odborníků z celé republiky zabývajících se problematikou mozkových nádorových lézí. Pořádající Klinika radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu věnovala letošní setkání tématu zajištění a zhodnocení standardní léčby pacientů s nádory mozku v naší republice. Dále bylo jednání zaměřeno také na novinky v diagnostice a léčbě primárních mozkových nádorů. Mezi účastníky setkání byli neurochirurgové, radiační a kliničtí onkologové, radiodiagnostici, patologové, neurologové a molekulární biologové. Mezioborového setkání se účastnili i zástupci Slovenské onkologické společnosti.

Páteční večerní jednání bylo zaměřeno na diskusi k zajištění adekvátní péče o pacienty s mozkovými nádory v ČR. V úvodním sdělení prof. Petera z Hradce Králové, předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF), zhodnotil současnou situaci v léčbě mozkových nádorů po odborné a organizační stránce. Léčba mozkových nádorů může být plně zabezpečena pouze v rámci komplexního onkologického centra (KOC). Statut KOC zajišťuje mezioborové stanovení optimální léčby v rámci jednání společných komisí, dostupnost zobrazovacích technik (CT, MR, PET), neurochirurgické zákroky a pooperační léčbu radioterapií, systémovou terapii, molekulárněbiologické testování, neurologické sledování a také realizaci výzkumných projektů. V rámci KOC je zajištěna péče psychologa, sociálních pracovníků, rehabilitace. Vznik neuroonkologických center mimo síť KOC je kontraproduktivní. Léčba a péče o nemocné s mozkovými nádory je určena standardy Neuroonkologické sekce České onkologické společnosti. Další diskutující na toto téma, prof. Šlampa (MOÚ Brno), seznámil přítomné s dlouholetou (více než dvanáctiletou) zkušeností s mezioborovou spoluprací u pacientů s mozkovými lézemi v Brně, což bylo vícekrát prezentováno v rámci různých odborných setkání a tento model převzaly takřka všechny neuroonkologické týmy KOC. Navíc zdůraznil, že vznik dalších pracovišť s ozařovacími přístroji neodpovídá dlouhodobé koncepci SROBF.

Diskuse o novém dělení mozkových nádorů

První den jednání byl doplněn edukačně výbornou přednáškou z molekulární biologie nádorů mozku Ing. et Ing. Jiřího Polívky a jeho otce (Plzeň), ve které zhodnotili současnou úroveň a možnosti tohoto oboru v zahraničí a v podmínkách ČR. Přednášející nastínil také možnosti budoucího vývoje a vyslovil tezi o novém členění mozkových nádorů podle molekulárněbiologického testování, tedy opuštění tradičního dělení na high a low grade gliomy. Přednáška vyvolala živou diskusi, neboť výzkum další léčby mozkových nádorů bude nejspíše pokračovat naznačenou cestou. Večerní program zakončili dr. Malucelli (Ústí n. L.) a dr. Kazda (MOÚ Brno), kteří se s posluchači podělili o své zkušenosti ze stáže na Mayo Clinic v USA. Oba potvrdili srovnatelnou úroveň standardní léčby mozkových lézí s naší republikou, rozdíly jsou především v počtu zaměstnanců, organizaci jejich práce, dále v počtu a úrovni vědeckých prací.

Sporná úroveň statistiky mozkových nádorů v NOR

Prof. Jan Žaloudík (ředitel MOÚ), hlavní přednášející druhého dne, ‚ se sice léčbou mozkových nádorů cíleně osobně nezabývá, ale prezentoval podrobnou statistiku tohoto onemocnění vycházející z údajů Národního onkologického registru (NOR). Také on, ze své pozice ředitele MOÚ a senátora, hovořil o zajištění standardní léčby pacientů s mozkovými nádory v KOC v současnosti na ekvivalentní úrovni. Svým vystoupením vyvolal řadu otázek stran vedení statistiky mozkových nádorů, která je na úrovni NOR nedokonalá. Vyslovil mnoho podnětů, kterými se bude Neuroonkologická sekce ČOS určitě zabývat. Např. proč ve statistikách přežívají pacienti s mozkovými nádory po operaci déle než v případě přidání pooperačního ozařování. Tento fakt nejspíše souvisí s nedokonalou statistikou nádorů mozku v NOR, kde chybí dělení na high a low grade tumory. To bude nutné řešit i s novým vedením NOR a ÚZIS. Závěrem zdůraznil, že budování nových center s neúplným přístrojovým vybavením a s nezkušeným personálním obsazením není vhodné.

Prof. Štěrba a dr. Zitterbart (Klinika dětské onkologie, Brno) seznámili posluchače s chystaným zapojením ČR do studie v léčbě dětského meduloblastomu. U těchto nemocných bude ještě ve větší míře kladen důraz na molekulárněbiologický profil, podle kterého bude stanovena např. i dávka záření.

Sdělení dr. T. Nováka (FN Praha‑ ‑Motol) potvrdilo na vlastním souboru pacientů s anaplastickými astrocytomy lepší léčebné výsledky při pooperačním použití konkomitantní chemoradioterapie s temozolomidem proti samostatné pooperační radioterapii. Také věk pod 50 let a výborný celkový stav (PS) jsou důležité prognostické faktory u tohoto onemocnění.

Pracoviště ÚVN Praha prezentovalo ústy dr. Bradáče své zkušenosti s MR spektroskopií v případě upgradingu u low grade gliomů. Senzitivitu tohoto vyšetření zjistili na vlastním souboru pacientů v 83 procentech a specifitu v 94 procentech. Obdobné téma prezentoval (také na vlastním souboru) doc. Jančálek z FN u sv. Anny v Brně. Dr. Pospíšil (MOÚ Brno) posluchače seznámil s možnostmi radioprotekce při radioterapii technikou VMAT lineárních urychlovačů, která patří v této problematice k nejlepším technikám radioterapie, navíc je v ČR dostupná. Nutností je samozřejmě fúze CT a MR plánování radioterapie. Využití PET vyšetření při plánování cílových objemů radioterapie bylo obsahem přednášky dr. Kazdy (MOÚ Brno), tato problematika byla také náplní jeho roční stáže na Mayo Clinic v Rochesteru. Závěr odborného jednání patřil rozboru několika kasuistik z mezioborového pohledu (dr. Třebický, RÚ Praha), diagnostickou kasuistiku výborně prezentovala dr. Luxemburgová (Jablonec n. N.).

Zdroj: Medical Tribune