Obezita, geny a sladké nápoje
Kromě srovnání účinků slazených a neslazených nápojů byly sledovány také genetické predispozice, které mohou ovlivňovat to, jak sladké nápoje působí na hmotnost. Studie byly souběžně publikovány on‑line v časopisu NEJM. Jedna randomizovaná studie ukázala menší přírůstek tukové tkáně u dětí, jimž byly cukrem slazené nápoje nahrazeny nápoji slazenými umělými sladidly. Druhá studie zkoumala, s nejednoznačnými výsledky, zda pravidelné domácí popíjení nekalorických nápojů může u adolescentů s nadváhou nebo obezitou nahradit sladké nápoje v jejich dietě a snížit jejich hmotnost.
Analýza více než 30 000 osob zahrnutých do tří prospektivních kohortových studií ukázala, že zvýšená konzumace sladkých nápojů může potencovat aktivitu „genů pro obezitu“. Nizozemská 18měsíční randomizovaná studie dětí ve věku 4 až 11 let zahrnovala 641 dětí, které pravidelně pily slazené nápoje. Asi 80 % z nich bylo na začátku sledování označeno za osoby s normální hmotností, obézních bylo jen několik. Děti 1× denně pily 250 ml neperlivého nápoje slazeného buď umělým sladidlem, nebo sacharozou s kalorickou hodnotou 104 kcal. Oba druhy nápojů byly srovnatelné vzhledem i chutí a byly pro účely studie vyrobeny producentem nealkoholických nápojů. Průměrný přírůstek hmotnosti na konci sledování byl 6,35 kg u dětí bez slazených nápojů a 7,37 kg u dětí pijících sladké nápoje. Měření kožní řasy a elektrické impedance ukázalo, že hlavní rozdíl v hmotnosti mezi oběma skupinami byl tvořen akumulací tukové tkáně.
Americká studie randomizovala 224 středoškolských studentů ke sledování, kdy jedna skupina pila nekalorické drinky a druhá skupina byla kontrolní. Mezi skupinami nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v primárním endpointu – BMI měřeném po dvou letech a množství tělesného tuku (v procentech). Už za rok studenti dosáhli snížení hmotnosti a BMI. Intervence zahrnovala dodávání nealkoholických nápojů (vody v lahvi a nekalorické slazené nápoje), kontrolní domácí návštěvy a motivaci po e‑mailu a telefonicky.
O tom, že vyšší příjem slazených nápojů souvisí s výraznějším uplatňováním genů pro obezitu, informovala i analýza kohorty žen (n = 6 934) ve studii Nurses’ Health Study (NHS) a mužů (n = 4 423) ve studii Health Professionals Follow‑up Study (HPFS). Sledování bylo odděleně opakováno v kohortě žen (n = 21 740) Women’s Genome Health Study (WGHS). Studie využila skórovací systém založený na 32 jednonukleotidových polymorfismech spojených s BMI, aby bylo možné vysledovat hranice genetické predispozice k ukládání tuků. Po adjustaci na behaviorální rizikové faktory související s přibýváním na hmotnosti bylo zvýšení BMI spojeno s každým desátým slazeným nápojem v kombinované kohortě (NHS/HPFS) – p < 0,001. Růst BMI byl tím vyšší, čím více slazených nápojů denně osoby konzumovaly.
Současná úroveň důkazů svědčí pro kauzální vztah mezi konzumací sladkých nápojů a růstem hmotnosti a rizikem obezity. Alespoň to uvádějí autoři třetí, tentokrát čínské recentní studie. Podle nich konzumenti sladkých drinků mohou být více citliví na působení genů pro obezitu. Nebo také jinak, osoby s větší genetickou predispozicí k obezitě jsou spíše citlivé na škodlivé účinky slazeného pití týkající se nárůstu BMI. Podle autorky doprovodného editorialu NEJM jsou jmenované studie jasným příkladem interakce genů a prostředí.
Zdroj: Medical Tribune