O karcinomu plic v Praze diskutovali onkologové z celého světa

Společným cílem všech zúčastněných byly jako obvykle výměna zkušeností, představení terapeutických novinek a diagnostických pokroků a předávání informací o směrech teoretického i klinického výzkumu.

Střední Evropa byla skloňována ve všech pádech. Nejenže hostitelskými místy jsou hlavní města středoevropských zemí, rovněž stěžejním diskusním tématem je problematika plicního karcinomu omezená právě na tento region. Předsednictví konference po nedávno zesnulém prof. MUDr. Petru Zatloukalovi, CSc., převzal prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK a Ústavu radiační onkologie FN Bulovka.

„Plicní karcinom je nejčastějším nádorovým onemocněním v západním světě. Přesto pro něj existuje pouze jediná organizace,“ posteskl si prof. Fred R. Hirsch, MD, PhD, přednosta Onkologického oddělení Coloradské univerzity v Denveru. „Naším nejzásadnějším cílem je pochopitelně snížit úmrtnost. Jednou z možností je ta nejsnadnější, nejlevnější a nejúčinnější – pokles počtu kuřáků. Podíl nekuřáků, kteří trpí karcinomem plic ve Spojených státech, činí 15 až 20 procent. Potřebujeme zkrátka zastavit kouření.“ Za nejzásadnější pokrok považuje prof. Hirsch zdokonalený screening, díky němuž lze identifikovat více typů plicních nádorů, a současný trend personální medicíny. Střední Evropa je podle něj důležitou oblastí především z důvodu vývoje nové léčby. „A ta se zde naštěstí skutečně vyvíjí. Jsme tedy na dobré cestě, ačkoli není jednoduchá a bude ještě hodně dlouhá.“

Jako velmi dobrý počin hodnotí konferenci prof. dr. Robert Pirker z I. interní univerzitní kliniky Lékařské univerzity ve Vídni. „Slíbili jsme si, že budeme pracovat společně, neboť v této závažné oblasti spolupracovat potřebujeme. Jde hlavně o prevenci, jíž, jak známo, vše začíná. Potřebujeme, aby vznikaly nové organizace, aby své poslání osvěty a předávání informací v tomto směru plnila média, neboť mají obrovský vliv na veřejnost.“ Pirker si velmi cení recentních klinických studií, které označil za velmi dobré. „Jen je třeba jejich výsledky ještě lépe implementovat do praxe. A je třeba, aby nás podpořili politici.“ Společně s profesorem Hirchem se shodl na tom, že myšlenka spojení středoevropských zemí pro chvályhodný, avšak obtížně dosažitelný společný cíl rozhodně má své opodstatnění i ovoce. „Každá ze středoevropských zemí má totiž ryze svůj zásadní přínos pro ostatní – a každá jej má v něčem jiném. V České republice je to například špičkový screening, v Polsku chemoterapie atd.“

Jak připomněl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc, odborníci se v případě terapie plicních nádorů musejí potýkat s neustálými výtkami, že léčba je příliš drahá a efektivita nízká. „Na karcinom plic u nás umírá kolem 5 000 osob ročně. Je pravda, že incidence se zejména u žen zvyšuje. Na druhou stranu medián přežití u neoperabilního karcinomu se zdvojnásobil na 12 měsíců a rovněž stoupá operabilita nádorů. Konečně máme léčiva pro cílenou léčbu, která opravdu dokážou prodloužit život. Pochválit musím i spolupráci center specializované péče a taktéž spolupráci mezioborovou. A vyzdvihnout musím velký pokrok v radiodiagnostice, která je v ČR na naprosto špičkové světové úrovni.“ Co naopak podle názoru jeho i prof. Petruželky v ČR velmi vázne, je prevence. „Od 13 let u nás zkouší kouřit polovina populace,“ upřesnil prof. Kolek s tím, že evropskou směrnici o kontrole tabáku, která má ztížit jeho dostupnost, paradoxně právě Česká republika ratifikovala jako jedna z posledních zemí. „Nyní snad mají následovat další legislativní kroky, ale potřebujeme podporu médií. Přestože by se samozřejmě nemělo zapomínat, že karcinom plic není jen o kouření.“

Podle prof. Kolka odborníci věří, že plátci musejí uznat průkazné studie a právo pacientů s karcinomem plic na léčbu. „Dnes se při schvalování nového léku pro pacienty s karcinomem plic přemýšlí, který ze starých léků nahradí, který bude novým vytěsněn. To je přece naprosto špatně.“

Jak se závěrem rovněž shodli prof. Kolek s prof. Petruželkou, velmi obtížně půjde například zavést pravidelný screening, přestože dnes již existuje zobrazovací metoda, která na snímku prokáže již docela malý nález patologické tkáně. „Chtěli jsme prosadit alespoň preventivní RTG u kuřáků, ale náš návrh zapadl,“ uzavřel zásadní informace nevesele prof. Kolek.

Zdroj: Medical Tribune