Novou genovou terapii zabraňující úplné ztrátě zraku aplikovali lékaři VFN
Centrum klinické oční genetiky při Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze se jako jediné v republice specializuje na dědičné choroby oka včetně diagnostiky na úrovni DNA. Ve spolupráci s Ústavem hematologie a krevní transfuze v Praze se Oční klinika 1. LF UK a VFN stala prvním a jediným certifikovaným pracovištěm v ČR, kde je možné využívat nejmodernější genovou terapii pro léčbu dědičného onemocnění sítnice.
Náročné podmínky zákroku se špičkovému týmu povedlo splnit i díky spolupráci s farmaceuty-technology VFN. 14. listopadu 2024 byl první pacientce v ČR injekčně aplikován léčivý přípravek voretigen neparvovek. „Jsme jediné pracoviště v naší republice, které může tento léčivý přípravek poskytnout pacientům s dědičným onemocněním sítnice. Konkrétně se jedná o pacienty se ztrátou zraku způsobenou mutacemi v genu RPE65,“ říká prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Dědičné onemocnění sítnice
Některým z mnoha druhů dědičných onemocnění sítnice trpí až jeden ze 1 490 obyvatel ČR. Jde o skupinu vzácných chorob, které se mohou přenášet z rodičů na děti. Projevují se například snížením zrakové ostrosti, poruchou barvocitu, světloplachostí, zhoršeným viděním za šera nebo omezením zorného pole. „Stanovit diagnózu dědičného onemocnění oka nebo vyslovit podezření může jakýkoli oftalmolog. Specializované pracoviště, jako je naše Centrum klinické oční genetiky, diagnózu dále upřesní a cíleně si zve na vyšetření rodinné příslušníky, u nichž existuje riziko vzniku stejného onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D., spoluzakladatelka a vedoucí Centra klinické oční genetiky při Oční klinice 1. LF UK a VFN.
Úzkou spoluprací s klinickými genetiky se na tomto pracovišti snaží o nalezení příčiny i na úrovni DNA, což je pro stanovení přesné diagnózy často zásadní. Dědičná onemocnění sítnice jsou jednou z nejčastějších příčin ztráty zraku u dětí a mladých dospělých ve vyspělých zemích. Jsou geneticky velmi nesourodá a dosud bylo identifikováno více než 280 genů, jejichž mutace vedou k různým onemocněním. Jedním z nich je podle primářky Oční kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Ing. Marie Vajter i gen RPE65. Pokud nefunguje jím kódovaná bílkovina správně, dochází k hromadění škodlivých látek a odumírání buněk sítnice. U pacientů se tento stav projeví jako těžké postižení zraku a výrazná šeroslepost.
Genová terapie znamená pro nemocné velkou naději
Léčivý přípravek voretigen neparvovek (Luxturna) byl v roce 2017 jako první genová terapie pro oční onemocnění nejdříve schválen ve Spojených státech amerických, pro léčebné použití v Evropě byl Evropskou lékovou agenturou schválen v roce 2018. Tímto lékem mohou být léčeni pouze pacienti, u kterých byly genetickým vyšetřením potvrzeny mutace v genu RPE65 a kteří mají dostatek funkčních sítnicových buněk. „Přípravek umožňuje zastavení postupu degenerace sítnice, u pacientů tedy nedojde ke vzniku nevidomosti. Někteří pacienti udávají i zlepšení citlivosti na světlo a někdy i barvocitu,“ komentuje účinky léčby primářka Marie Vajter.
„Voretigen neparvovek se aplikuje jednorázově pod sítnici postiženého oka během nitrooční operace zvané pars plana vitrektomie (PPV). Operace probíhá v celkové anestezii. Po operaci musí pacient polohovat vleže na zádech po dobu 24 hodin,“ vysvětluje operatér as. MUDr. Jan Dvořák z Oční kliniky 1. LF UK a VFN, který provedl zákrok u první pacientky v ČR ve čtvrtek 14. 11. 2024. Jak dodává, účinky terapie voretigen neparvovekem lze u pacientů pozorovat poměrně rychle, první zlepšení, zejména schopnost vidění za šera a zlepšení vnímání světla, bývají patrná již během několika týdnů po aplikaci terapie.
Celková délka hospitalizace třiatřicetileté pacientky potrvá sedm dnů, po operaci bude pravidelně sledována v Sítnicovém centru Oční kliniky 1. LF UK a VFN. „Výsledky klinických studií ukazují, že optimální účinek se často stabilizuje během několika měsíců po léčbě. U většiny pacientů jsou hlavní přínosy patrné přibližně po jednom až třech měsících,“ říká prof. Heissigerová. Léčba je v současnosti po schválení žádosti o úhradu hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Pro aplikaci genové terapie je potřeba splnit vysoké nároky
Zacházení s léčivými přípravky moderní genové terapie v ČR reguluje SÚKL a pro pracoviště, která mohou poskytnout léčbu pomocí genové terapie, nastavila zdravotnická legislativa velmi přísné podmínky.
Fáze naředění přípravku před jeho aplikací musí probíhat v lékárně vybavené „čistými“ prostory, které zamezují i té nejmenší mikrobiální kontaminaci. Ve spolupráci s Ústavem hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT), který těmito prostory disponuje, mohla VFN tyto nároky splnit. „V našem ústavu působí skupina odborníků na všechny aspekty genové terapie, která se spolu s farmaceuty-technology z nemocniční lékárny VFN zapojila do řešení problému. Příprava projektu nám trvala více než rok,“ objasňuje MUDr. Petr Lesný, Ph.D., vedoucí oddělení imunoterapie ÚHKT v Praze. Farmaceuti nemocniční lékárny prošli speciálním proškolením a spolupracovali s pověřenými pracovníky ÚHKT při příjmu, přípravě (naředění) voretigen neparvoveku ve vyhovujících prostorech ÚHKT a následně při transportu na Oční kliniku 1. LF UK a VFN. Jak potvrzuje vedoucí lékárník nemocniční lékárny VFN PharmDr. Michal Janů, Ph.D., každý krok musel být řádně popsán, vyzkoušen, natrénován, standardizován a nakonec i zdokumentován. „Podpora ÚHKT byla při přípravě přípravku klíčová, bez ní by se následné fáze aplikace léčiva pod sítnici nedaly realizovat,“ dodává.
Nová možnost léčby by ale nevznikla bez Centra klinické oční genetiky ve VFN, které založila v roce 2014 prof. Lišková ve spolupráci s as. MUDr. Bohdanem Kousalem, Ph.D. Specializovaný tým centra se jako jediný v ČR komplexně věnuje dědičným onemocněním oka – od diagnostiky až po výzkum. Při určování molekulárněgenetické příčiny očních onemocnění tým spolupracuje s celou řadou špičkových zahraničních pracovišť a od roku 2016 je centrum jako jediné v ČR zařazeno do Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění oka. Prof. Lišková se výzkumu vedoucímu k první genové terapii očního onemocnění věnuje již od roku 2001 a navázala dlouhodobou spolupráci s oddělením molekulární genetiky na UCL institutu oftalmologie v Londýně.