Novinky v očkování, rozšíření očkovacího kalendáře
Blok přednášek Novinky v očkování zahájil prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. V intenzivní diskusi ohledně rozšíření očkovacího kalendáře se nyní na první místo řadí vakcinace proti meningokokům. Ta je dle Doporučeného postupu České vakcinologické společnosti pro vakcinační strategii v ČR namístě u několika rizikových kategorií (kojenci ve věku 2−11 měsíců, děti ve věku 1−4 roky, adolescenti a mladí dospělí ve věku 13−25 let, s upřednostněním věku 13−15 let). Je snaha o zavedení plošného očkování, mělo by se aktuálně týkat nejmenších jedinců (kojenců). Výskyt séroskupin N. meningitidis u invazivního meningokokového onemocnění je v posledních letech variabilní, s největším zastoupením typů B a C, nicméně typy W a Y se, ač v nižším zastoupení, vyznačují vysokou letalitou. Z těchto důvodů by měly být vakcinací pokryty všechny dostupné séroskupiny. V současnosti se v Evropě názory ohledně očkování kloní k přístupu ve smyslu zavedení povinnosti spíše než dobrovolnosti. U očkování proti meningokokům nelze argumentovat nákladovou efektivitou, v potaz je zde třeba brát závažnost a zátěž onemocnění s velmi pozitivními dopady očkování.
Další navrhovanou možností byla vakcinace proti rotavirovým infekcím. Jak zmínil přednášející, pokud se potvrdí nejnovější data, podle kterých působí očkování proti rotavirovým infekcím preventivně v rozvoji diabetu (Rogers et al., Sci Rep 2019), jednalo by se o průlomovou informaci. Ke změně očkovacího kalendáře nicméně nedojde před 1. červencem 2020.
Diskutováno bylo i zařazení dalších očkovacích schémat – proti klíšťové encefalitidě a proti varicelle. Shoda nepanuje ani uvnitř odborné společnosti, názory se různí i napříč Poslaneckou sněmovnou a jejím Výborem pro zdravotnictví.
Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě by si podle prof. Prymuly zasloužilo zařazení do očkovacího kalendáře, zatím je v režimu doporučeného očkování za úhradu, se zařazením do preventivních programů pojišťoven. Finančně však není možné zavést plošné očkování celé populace. Prof. Prymula závěrem shrnul, že očkování proti meningokokům je momentálně prioritou a podle všech signálů bude navržená varianta implementována do plošného schématu.
Aktuální situaci v oblasti výskytu infekčních onemocnění v ČR se zaměřením na spalničky přiblížila hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Ačkoli se v případě spalniček nenaplnily katastrofické scénáře co do počtu nemocných, je třeba, přes dlouhé období s minimálním až nulovým výskytem tohoto onemocnění, očekávat s počátkem roku vznik nových lokálních epidemických ohnisek. Nezanedbatelný je import nákazy zejména z Ukrajiny, ale i z jiných destinací. Česká republika ztratila status země „bez spalniček“ (measles free), za období posledních 12 měsíců se ČR řadí (stav k červenci 2019) v přepočtu onemocnění na 1 milion obyvatel na šesté místo ve výskytu spalniček (za Litvu, Bulharsko, Slovensko, Rumunsko a Maltu).
Rekapitulaci změn očkovacího kalendáře u dětí a novým doporučením byla věnována přednáška MUDr. Hany Cabrnochové, MBA (Česká vakcinologická společnost ČLS JEP, Katedra praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ). V roce 2018 došlo k několika výrazným změnám očkovacího kalendáře u dětí. U hexavakcíny, která je součástí povinného očkování, došlo ke zjednodušení očkovacího schématu na 2 + 1. Využití vakcíny Infanrix Hexa v přeočkování ve schématu 3 + 1 tím končí, zůstává zachováno pro kategorii dětí nedonošených (méně než 37. gestační týden). U vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) došlo k posunu aplikace druhé dávky až na období mezi 5.– 6. rokem. U dětí narozených v roce 2016 tak mohou být paralelně dvě očkovací schémata (do 1. 1. 2018 druhou dávkou do věku dvou let, u ostatních se posouvá na období mezi 5. a 6. rokem dítěte). Od tohoto roku narození se sleduje proočkovanost dětí u první dávky.
Zdroj: MT