Nové možnosti v diagnostice duševních poruch

Moderní psychofarmakologická léčba dokáže v současnosti řadě duševně nemocných pomoci, problémem volby konkrétního léku je však skutečnost, že nástup jeho účinku má latenci většinou více týdnů.

Z tohoto faktu vyplývá potřeba spolehlivé metody, která by nám pomohla dříve vyhodnotit efektivitu probíhající léčby, což by mělo zásadní vliv na trvání obtíží pacientů a samozřejmě by to znamenalo  velké ekonomické úspory. Jedním z možných přístupů je použití sofistikovaných elektrofyziologických metod, které nejsou pro pacienty nijak zatěžující.

V Centru pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze bylo v těchto dnech uvedeno do provozu unikátní zařízení americké firmy EGI „Dense Array EEG“ se 128 kanály.

Unikátnost přístroje nespočívá pouze ve vysokém počtu kanálů (jinak řečeno elektrod, které jsou umístěny na skalpu vyšetřované osoby - pro srovnání běžný klinický přístroj pro EEG má 18-23 kanálů), ale také v technologii snímací sítě.

Za normálních okolností by při 128 kanálech činila průměrná doba přípravy pacienta k vyšetření 90 minut nebo i déle, zatímco technologie EGI zkracuje  přípravu pacientů v drtivé většině případů na 10 - 15 minut.  

Přístroj bude v rámci dvouletého grantu zaměřeného na výzkum nových možností v diagnostice duševních poruch využit zejména k podrobnému rozpracování technik nelineární analýzy signálu, což umožní navázat na předchozí čtyři roky práce Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu a prakticky zautomatizovat dosud velice náročné zpracování dat získaných konvenčními přístroji. Získané záznamy bude možné použít pro predikci úspěchu alternativních postupů při léčbě depresivních onemocnění. 

Dále se bude rozvíjet rovněž rozpracování technik pro analýzu zdroje signálu (Source Localization), které by v budoucnu měly umožnit screeningová vyšetření s eventuálním uvedením nejaktivnějších subkortikálních oblastí. Cílem je nalezení diagnosticky specifických kritérií, které mohou pomoci k rychlejšímu a přesnějšímu stanovení diagnózy.  

A konečně posledním výzkumným tématem bude paralelní získávání dat z EGI EEG a stávající psychofyziologické laboratoře (kožní vodivost, EKG, dýchání, teplota, TK), což umožní získání psychofyziologických dat v nebývalém rozsahu a tím i ověření řady dosud z technických důvodů neověřitelných hypotéz.

Z hlediska klinického využití v psychiatrii bude systém využíván mj. u vaskulárních demencí (přesnější lokalizace ložisek, progrese a dopadu léčebných opatření), u depresivních onemocnění (predikce účinnosti antidepresivní terapie měřením tzv. EEG kordance), u schizofrenie (přístroj byl dodán se zařízením na měření tzv. evokovaných potenciálů, je možné jej přesně synchronizovat s obrazovými, audio i video podněty a zkoumat tak např. tzv. sousledné výboje, tedy fenomén, který jedinci umožňuje rozlišovat mezi vnějšími stimuly a vnitřně generovanými podněty, a který je zřejmě spoluzodpovědný za auditorní halucinace.  Zde se nabízí i využití soudně-psychiatrické pro odhalení případné simulace apod.).

Jaroslav Hořejší, www.tribune.cz