Nemoci skeletu a svalů v centru evropského zájmu

Klíčovou podmínkou pro zmírnění negativních dopadů muskuloskeletálních nemocí je dostatečné množství vzdělaných zdravotnických profesionálů, kteří mají pro svou práci potřebné zdroje. Tento úkol však v mnohém přesahuje možnosti zdravotnictví, proto na půdě Evropské unie vznikla pod názvem Fit for Work iniciativa, jež si vytkla za cíl upozorňovat na tuto problematiku v co nejširším kontextu a hledat cesty, jak co nejvíce takto nemocných lidí zapojit do běžného pracovního procesu. Podílí se na ní mimo jiné britská profesorka revmatologie Dame Carol blacková.

"Je důležité, že hledáme řešení právě nyní. Tito pacienti bývají v čase recese první obětí napjaté situace na trhu práce. Ztráta zaměstnání vede k sociálnímu vyloučení, ztrátě důstojnosti a sebeúcty, což zasahuje i příbuzné nemocných. Děti vyrůstající v rodině postižené nezaměstnaností mají pětkrát vyšší riziko vzniku duševního onemocnění," uvedla při slavnostním vyhlášení tohoto programu, které se konalo v bruselu.

"Čím dříve se intervenuje, tím lépe pro všechny. Jistě, ne každé pracovní zařazení je pro tyto nemocné vhodné. Pozitiva spojená s prací převažují nad riziky, existuje však předsudek, že člověk má být v zaměstnání, jen pokud je stoprocentně fit. Každý by měl rozumět pozitivní asociaci mezi dobrou prací a dobrým zdravotním stavem," řekla prof. blacková.
Jedním z cílů iniciativy je i podpora zdravějšího pracovního prostředí. "Potřebujeme přesnou a ucelenou identifikaci rizikových faktorů spojených s prací, systém kontrol a případných ergonomických opatření," řekl Antonio Cammarota, který v Evropské komisi vede agendu spojenou s bezpečností práce.

Registry se vyplatí

Součástí jednání bylo i představení několika pozitivních počinů, které prokazatelně vedly ke zlepšení situace nemocných. Švédsko potvrdilo svoji pověst země registrů. Ředitel Výzkumného centra muskuloskeletálních nemocí v Lundu Ingemar F. Petersson ukázal, jak byly klinické registry důležité pro to, aby nákladná biologická léčba revmatologických onemocnění byla ve Švédsku relativně velmi dobře dostupná - například u revmatoidní artritidy dosahuje podíl takto léčených pacientů dvaceti procent. "Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá jedna rada: Začíná-te-li s intervencí, která je ekonomicky náročná, založte registr, práce, již do něj vložíte, se vám mnohokrát vrátí," doporučil I. F. Petersson.

Zástupce belgie Marc de Greef představil zcela novu profesi, která integruje zdravotnický, sociální i psychologický přístup ke chronicky nemocným - v angličtině se nazývá disability case manager, pro české prostředí bychom asi těžko hledali překlad. V belgii už byla první skupina těchto profesionálů graduována, dalších patnáct právě studuje ve speciálním kursu. "Pro vstup do tohoto vzdělávacího programu je podmínkou magisterské vzdělání, které však nemusí mít zdravotnické či sociální zaměření. Především jsou ale nutné osobnostní předpoklady - potřebujeme vyrovnané lidi, kteří dokáží spolu s nemocnými hledat řešení situací, jež se zdají neřešitelné," řekl Marc de Greef.

Je kam spěchat

Není pravda, že čas léčí, a není tedy kam spěchat. Ze španělských statistik vyplývá, že trvá-li absence v zaměstnání tři měsíce až půl roku, vrací se do pracovního procesu padesát procent lidí, pokud je zaměstnání přerušeno na více než dva roky, dokáže do pracovního vlaku znovu naskočit už jen každý desátý. Madridský revmatolog Juan A. Jover hovořil o programu aktivního sledování lidí, kteří kvůli muskuloskeletálnímu onemocnění přerušili práci. Program trval rok, následné sledování tutéž dobu.

Součástí projektu bylo kromě lékařské péče sociální poradenství a psychologická intervence. Docházelo k ní už po měsíci trvání pracovní neschopnosti. "Oproti kontrolní skupině byli nemocní zařazení do tohoto programu o 39 % procent dní méně mimo pracovní proces. Jedno euro vložené do projektu se vrátilo jedenáctkrát," řekl J. A. Jover.

Jedním z počinů nové iniciativy bylo provedení studie mapující prevalenci muskuloskeletálních onemocnění ve 23 zemích Evropy. Z dat týkajících se České republiky mimo jiné vyplývá, že 39 procent českých pracujících udává bolest v zádech, která souvisí s jejich zaměstnáním, 38 procent si pak stěžuje na bolest svalů v oblasti krku, ramen a horních končetin. Revmatoidní artritida má výskyt 610 nemocných na 100 000 dospělých obyvatel, ankylozující spondylitid a pak 119 na 100 000 dospělých obyvatel.

Zdroj: Medical Tribune