Nejen nové výkony v centru zájmu praktiků
Včasný záchyt demence, péče o pacienty s rizikem diabetu, testy pro rychlé odhalení plicní embolie či hluboké žilní trombózy. To jsou nové výkony dosud v kompetenci jen specialistů, avšak od nového roku je budou moci provádět i praktičtí lékaři.
„S rozšířením pravomocí praktických lékařů počítá reforma primární péče. Cílem je, aby praktik pomohl pacientovi s co největším množstvím problémů. Pro pacienty je to komfortnější, protože ušetří čas i peníze za dojíždění, uleví se specialistům, kteří budou mít více času na komplikovanější pacienty, a zkrátí se tím i čekací lhůty na specializovaná vyšetření,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL).
Jak potvrzuje i předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka, nově se budou praktičtí lékaři starat o pacienty s prediabetem, kdy lze při včasném záchytu a dobré spolupráci pacienta s lékařem nástup diabetu oddálit, nebo jej dokonce úplně odvrátit. Incidence diabetu již přesáhla milion a náklady na léčbu tohoto onemocnění a s ním souvisejících komplikací každoročně rostou a vyžadují již 15 procent z celkových nákladů na české zdravotnictví.
Nově budou praktičtí lékaři provádět také například testy na odhalení hluboké žilní trombózy, plicní embolie, akutního srdečního selhání či včasný záchyt demence. Právě toto onemocnění patří k těm, jejichž výskyt nebezpečně narůstá. Dle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) žije v Česku asi 102 000 lidí s demencí, 62 000 z nich má Alzheimerovu nemoc. Skutečný počet pacientů je však podle odborníků mnohem vyšší. Alarmující je fakt, že na nemoc se ve většině případů přichází až v pokročilé fázi, kdy již léčba nezabírá. „Pomocí jednoduchého testu je praktický lékař schopen odhalit demenci i v časném stadiu, kdy je možné nasazením správné léčby snížit rozvoj nemoci a zachovat soběstačnost pacienta po delší dobu,“ vysvětluje doc. Býma. Vyšetření budou praktičtí lékaři provádět všem lidem starším 65 let.
Praktici upozorňují na to, že by zvládli více činností a mnohem levněji, brzdí je ale přetrvávající preskripční omezení. „Ze slíbených šedesáti léků zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv uvolnil pro předepisování v ordinaci praktického lékaře pouhých deset procent. Zbytek stále zůstává výhradně v rukou specialistů a týká se to bohužel i léků na demenci,“ uvedl doc. Býma.
Diskuse o eNeschopence
Vášnivou debatu během přednášek i v kongresových kuloárech rozpoutalo téma elektronických neschopenek. S podobou, ve které ji budou muset praktičtí lékaři od 1. ledna 2020 povinně používat, totiž zásadně nesouhlasí. „Místo logicky očekávané úspory času naopak eNeschopenka lékařům práci přidělá. Po zadání do systému budeme muset nadále část neschopenky tisknout, a dokonce některé rubriky i vypisovat ručně, což je po více než osmi letech příprav opravdu úsměvné. Plánovaná podoba tak zásadně nesplňuje základní myšlenku elektronizace zdravotnictví – snížit administrativní zátěž a náklady,“ říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL. Lékařům také vadí to, že dva měsíce před spuštěním eNeschopenek není jasné, kdo bude vedení pracovní neschopnosti platit. Požadují, aby jim práci proplácelo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které MPSV lékařům ukládá. „Bohužel ze strany MPSV jsme se žádného vstřícného kroku zatím nedočkali. Tragikomické je, že resort MPSV na jedné straně práci neplatí a tvrdí, že pro ně lékaři vlastně nepracují, na druhé straně ale lékaře může za chyby pokutovat,“ dodává MUDr. Mucha.
Dalšími tématy sjezdu praktických lékařů bylo i tentokrát např. venkovské lékařství, péče o pacienty se syndromem dráždivého tračníku, role praktického lékaře v komplexní péči o člověka s duševním onemocněním, léčba deprese, (ne)spolupráce v péči o diabetika 2. typu nebo vakcinace či průvodce sociálními dávkami.
Význam tuků v boji s depresí
Deprese během života postihne až 16 procent lidí. Její příčinou jsou podle lékařů často záněty v mozku, které mohou být způsobeny i nevhodným jídelníčkem. „Dřívější démonizace tuků je jednou z příčin vysoké míry obezity a výskytu civilizačních chorob v České republice. Stále totiž panuje mýtus, že tuky tělu škodí. Není to pravda, existují i ‚zdravé‘ tuky, které jsou nezbytné pro správné fungování našeho těla. Vedle bílkovin a sacharidů by tak měly být tuky nedílnou součástí pestré stravy. Důležité jsou zejména omega‑3 nenasycené mastné kyseliny,“ říká doc. PhDr. Hana Přikrylová Kučerová z Psychologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Omega‑3 mastné kyseliny si lidské tělo nezvládne samo vyrobit. Musí je proto dostávat z jídla. Nejvíc jich lidé získají z ryb, které žijí ve studených vodách, třeba z lososa, sledě nebo sardinek. Dalším důležitým zdrojem jsou chia semínka nebo vlašské ořechy. Naopak omega‑6, které jsou obsaženy v olejích, by se měly jíst s mírou. V Česku, ale i v okolních zemích mají lidé nadbytek omega‑6 a nedostatek omega‑3 mastných kyselin. Nadbytek omega‑6 způsobuje podle odborníků v těle rozvoj zánětů, které jsou spouštěčem řady civilizačních nemocí. Patří mezi ně například zhoubné nádory, onemocnění srdce, ale i deprese. Jedním ze zánětů, který může vést k dalším závažným onemocněním, je paradentóza. I např. zdánlivě banální zánět dásní mívá na svědomí vyšší riziko infarktu myokardu. „Zánět lze odhalit pomocí speciálního vyšetření krve, tzv. hs‑CRP. Lidé by neměli infekci podceňovat a přecházet nemoci. Záněty lze včas odhalit při preventivních prohlídkách, a to jak u praktika, tak u gynekologa nebo zubaře,“ říká MUDr. Igor Karen ze SVL.
Fyzické potíže způsobené záněty postupně ovlivňují psychiku člověka a vedou k depresi. Tímto závažným psychickým onemocněním trpí na světě tři miliony lidí. Častěji postihuje ženy a jeho projevy se různí. Pacienti trpící depresí se často kromě závažné poruchy nálady potýkají s poruchami spánku, úzkostí, únavou, zhoršenou koncentrací a s pocity viny, které mohou vést až k sebevraždě. Právě u pacientů s depresí studie potvrdily nedostatek prospěšných tuků omega‑3 a naopak oproti zdravým lidem vyšší poměr omega‑6. „Depresi lze léčit pomocí antidepresiv, psychoterapie a dalších aktivit, jako je dostatek spánku nebo sportu. Bohužel se ale ukazuje, že úspěšnost zmírnění symptomů nemoci je pouze asi 50procentní. Právě zařazení zdravých tuků do stravy může spolu s dalšími metodami pacientům pomoci. Je prokázané, že v zemích, kde se konzumuje hodně ryb, zeleniny a ovoce, je výskyt deprese podstatně nižší,“ doplňuje doc. Hana Přikrylová Kučerová.
Průvodce sociálními dávkami
Lidé často nevědí, na jaké příspěvky či pomůcky mají nárok. Změnit to chtějí autoři knihy Laskavý průvodce po sociálních dávkách, která byla na konferenci prezentována. „Systém je složitý a je obtížné se v něm vyznat. Navíc se neustále mění. Napsali jsme proto knihu, kde vše co nejjednodušeji vysvětlujeme. Sloužit bude jak pacientům, tak lékařům,“ říká doc. MUDr. Libuše Čeledová z Ústavu sociálního a posudkového lékařství Karlovy univerzity. Podle doc. Býmy je to první ucelený a komplexní průvodce, který je veřejnosti k dispozici. Kromě systému sociálního zabezpečení je v knize vysvětleno i nemocenské a důchodové pojištění.
„Zdraví lidé většinou příspěvky od státu nebo pojišťovny neřeší. Když se pak ocitnou v těžké životní situaci, nevědí, jak mají postupovat. Často se proto přijdou poradit za svým praktickým lékařem, kterému důvěřují,“ uvedl doc. Býma. Příspěvky se různí a metody, jak na ně dosáhnout, také. A právě jednoduchý manuál, jak správně postupovat a co svým pacientům poradit, najdou nově praktičtí lékaři v Laskavém průvodci po sociálních dávkách. Knihou se ovšem mohou řídit i sami pacienti. Průvodce pořídí v knihkupectví nebo na internetu.
Hlavním důvodem, proč si lidé nezažádají o příspěvky, na které mají nárok, je podle doc. Libuše Čeledové nedostatečná informovanost. Roli hraje i hrdost a stud. „Zejména senioři si obvykle nechtějí přiznat, že potřebují pomoc. Přesvědčují lékaře, že jsou soběstační, i když jsou třeba závislí na svém nejbližším okolí. Příspěvek na péči by ulevil jak jim, tak jejich nejbližším. Znám případy, kdy musejí lidé omezit práci, aby se mohli starat o své příbuzné. Finanční příspěvek jim v obtížné situaci dokáže alespoň částečně odlehčit,“ vysvětlila doc. Libuše Čeledová.
Zdroj: MT