Nebezpečí glaukomu bývá podceňováno

Nejvíce pacientů je ve věku nad 65 let, ale výjimkou nejsou ani děti a dorostenci. Zatímco v roce 2003 připadlo na 10 000 obyvatel ČR 240 pacientů se zeleným zákalem, v roce 2015 jich bylo téměř 360.

Glaukom je hlavní příčinou nevratné slepoty na celém světě. Jeho příčina není známa a toto onemocnění je zpravidla nevyléčitelné. I když nelze ztracený zrak vrátit, včasná diagnóza a správná léčba dokáží oddálit progresi onemocnění. S cílem zvýšit povědomí veřejnosti o tomto onemocnění byl týden od 12. do 18. března 2017 vyhlášen Světovým týdnem zeleného zákalu.

„Glaukom je někdy nazýván ‚tichým zlodějem zraku‘. Je zákeřný zejména proto, že se může zpočátku rozvíjet bez jakýchkoli nápadných příznaků. Pacient nemusí mít žádné subjektivní potíže a onemocnění si všimne teprve ve chvíli, kdy již začalo docházet k nevratnému poškození jeho zraku. Pravidelné preventivní oční vyšetření je proto pro zachycení zeleného zákalu zcela zásadní,“ připomíná MUDr. Marta Karhanová, Ph.D., z Oční kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Jak vysvětluje, zpočátku dochází v důsledku zeleného zákalu jen k drobným výpadkům v zorném poli, kterých si člověk nemusí všimnout. Postupně, s progresí onemocnění, se výpadky zvětšují, dochází nejprve ke ztrátě tzv. periferního vidění a postupně může dojít až k úplné a nevratné ztrátě zraku.

„V ČR počet pacientů rok od roku stoupá, nyní máme přes 350 tisíc evidovaných pacientů, ale lze předpokládat, že je jich mnohem víc, protože řada lidí o zeleném zákalu neví,“ varuje MUDr. Karhanová.

Existují dva hlavní typy zeleného zákalu. Primární glaukom s otevřeným úhlem se objevuje, je‑li odtok z přední oční komory příliš pomalý, což způsobuje zvýšení nitroočního tlaku. Ten způsobuje až 90 procent všech případů onemocnění. Avšak často může probíhat bez jakýchkoli příznaků a bývá odhalen až v pokročilém stadiu. Pacient může přijít až o 40 procent zraku, aniž cokoli zpozoruje.

Druhý typ, glaukom s uzavřeným úhlem, se objevuje, když se úhel mezi duhovkou a rohovkou zúží nebo zcela uzavře. Důsledkem toho nitrooční tekutina z oka obtížně odtéká, což způsobuje náhlé zvýšení tlaku v oku. Tento typ se vyskytuje častěji u Asiatů a dalekozrakých lidí. Příznaky mohou zahrnovat bolest hlavy (téměř vždy jednostrannou), bolest očí (zpravidla jednoho oka na stejné straně, na které bolí hlava), pocit na zvracení, zvracení, vidění duhových kruhů kolem světel v noci a rozmazané vidění (zpravidla na jednom oku, které může bolet).

Genetika a léčba

Rizikových faktorů je celá řada, např. zvýšený nitrooční tlak, krátkozrakost, úraz nebo operace oka, vysoký i nízký krevní tlak, diabetes, užívání kortikoidů a zejména genetická zátěž. Obecně platí, že má‑li někdo v pacientově rodině glaukom, šance, že jej pacient bude mít také, je až šestkrát vyšší; v těchto případech je třeba preventivní vyšetření již i ve 20. či 30. roce věku. Platí, že s věkem riziko vzniku onemocnění roste.

Léčba zeleného zákalu je nejúčinnější v počátečních stadiích, kdy je cílem oddálit nebo zpomalit progresivní ztrátu zraku. Jelikož se jedná o chronické onemocnění, je léčba dlouhodobá a u většiny pacientů trvalá. Nejběžnější léčbou je pravidelné kapání očních kapek. Méně se používají tablety k vnitřnímu užití. Dle typu glaukomu lze provést některý z laserových výkonů. Není‑li léčba účinná, přistupuje se k operaci glaukomu, přičemž všechny uvedené léčebné možnosti lze kombinovat. Velmi důležitá je osvěta. Jak totiž MUDr. Karhanová připomíná, i když je pacient zachycen včas, často se stává, že nepociťuje žádné problémy, a proto v nasazené léčbě polevuje. Až 50 procent léčených přestane medikaci užívat úplně a 25 procent ji neužívá tak, jak bylo předepsáno.

Glaukom a metabolická onemocnění

Obdobných onemocnění, jako je glaukom, je v ČR hodně. Jde o závažná onemocnění provázející střední nebo druhou část života. Proto by na glaukom měli pomýšlet praktičtí lékaři v rámci preventivních prohlídek a v případě přítomnosti rizikových faktorů pacienta poslat na preventivní vyšetření k oftalmologovi. Glaukom se může vyskytovat spolu s metabolickým syndromem (MS). Ten byl takto pojmenován v roce 1988, když si britský profesor Reaven povšiml, že některé nemoci se vyskytují společně. V té době jeho definice zahrnovala:

• inzulinorezistenci
• diabetes
• hyperinzulinismus
• zvýšené lipoproteiny VLDL snížený HDL cholesterol
• hypertenzi.

„Obezita tehdy ještě v definici přítomna nebyla. Dnes se pojem metabolický syndrom používá v situacích, kde je hodně abdominálního tuku, který působí metabolické změny v celém těle a vede k rozvoji různých onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta 3. interní kliniky 1. LF UK v Praze.

V roce 2005 vznikla zcela nová definice IDF a EASD, kdy základní podmínkou je právě přítomnost abdominální obezity (muži 94 cm, ženy 80 cm) a přítomnost alespoň dvou z následujících faktorů:

• triglyceridy nad 1,7 mmol/l
• hypertenze nad 130/85 mm Hg
• glykémie nad 5,6 mmol/l nebo OGTT 2 hod 7,8–11 mmol/l
• HDL cholesterol pod 1,1 mmol/l pro ženy, pod 0,9 mmol/l pro muže.

Jak prof. Svačina vysvětluje, dnes k původním složkám MS, tedy TG, HDL, cholesterolu, hypertenzi, DM2 a obezitě přibyly složky nové, mezi něž patří psoriáza, CHOPN, demence, paradentóza, výskyt nádorů a prediabetes.

Očních komplikací MS je daleko více než jen glaukom, častá je i hypertenzní retinopatie, diabetická nefropatie, makulární degenerace a katarakta. K interakcím MS a glaukomu patří zejména několikanásobně vyšší riziko. „Je třeba, aby si jak praktičtí lékaři, tak internisté uvědomili, že pacient s MS by měl mít oční kontrolu,“ říká prof. Svačina s tím, že velkou pozornost je třeba věnovat i tomu, že glaukom představuje kontraindikaci některých léků.

Zdroj: MT