Nástup inovací do anesteziologie je utlumen
Letošní kongres ČSARIM byl výjimečný nejen svým jubileem, ale i tím, že mezi jeho účastníky byli prezidentka Evropské anesteziologické společnosti profesorka Daniela Filipescu a prezident Světové federace anesteziologických společností profesor David J. Wilkinson z Velké Británie. „Program kongresu pokrývá všechny čtyři větve našeho oboru – anestezii v těch nejmodernějších formách, intenzivní a resuscitační péči, bolest a problematiku urgentní medicíny a urgentních příjmů,“ řekl předseda programového výboru prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.
Nápadné bylo, jak velkou část publika i přednášejících tvořili mladí lidé. „Jako obor se těšíme zájmu absolventů. To se snažíme maximálně podporovat, i proto mají studenti vždy přístup na kongres zdarma. Doufáme, že ti, kteří ještě nejsou rozhodnuti, uvidí v anesteziologii cestu, která je pro lékaře zajímavá a pro pacienty prospěšná,“ uvedl předseda ČSARIM prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc.
Během kongresu se každoročně předávají některá ocenění. Nejvyšší pocta, kterou ČSARIM uděluje, je medaile Celestýna Opitze. Letos ji dostala doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. (na snímku). „Jarmila Drábková je velká dáma, vynikající klinik a pedagog, průkopnice v mnoha směrech, neznám nikoho, kdo by naší společnosti pomohl více. Velmi si jí cením i za to, že myšlenky důležité pro anesteziology šíří i mimo náš obor, ať už k jiným specializacím, nebo k nelékařským zdravotnickým pracovníkům,“ řekl v této souvislosti prof. Cvachovec.
„Začínali jsme jako komise pod chirurgickou společností, nebyli jsme anesteziologové, ale například chirurgové nebo porodníci. Vlastně jsme se naučili zcela nový obor. Mám opravdu velkou radost, když dnes vidím anesteziologii jako samostatnou a prestižní specializaci,“ reagovala doc. Drábková.
Podfinancovaná páteř medicíny
Výroční zasedání ČSARIM je příležitostí i pro zamyšlení nad směřováním oboru v širším kontextu.„Není nadsázkou, když se o anesteziologii mluví jako o páteři nemocniční medicíny. Obrazně řečeno, bez anesteziologa nespadne ani lístek ze stromu v žádné nemocnici, na našem oboru je závislá veškerá operativa, péče o kriticky nemocné, velká část diagnostických výkonů a také algeziologická péče. Naše výsledky jsou přitom srovnatelné s vyspělou Evropou,“ shrnul prof. Cvachovec. „Každý rok projde našima rukama desetina populace. Podáváme 850 000 anestezií, zbytek připadá na urgentní příjmy a hospitalizace na resuscitačních lůžkách,“ dodal prof. Ševčík.
Vnější problémy se však nevyhýbají ani tomuto oboru. „Naše zdravotnictví je chronicky podfinancováno, v takové situaci mají politici jen dvě možnosti – buď zvýšit daně, nebo platit sliby. Ty se velmi snadno učiní a těžko v praxi plní,“ řekl prof. Cvachovec.
Rozhodně ale podle něj není na místě panika, že lidé v těžkém stavu nebudou ošetřováni. „Ti, kteří jsou bezprostředně ohroženi, musejí pomoc dostat. Jsme ale čím dál častěji nuceni přemýšlet o prioritách a odkládat, co lze, což je zatěžující pro zdravotníky a především pro pacienty.“
Přístroje jdou koupit rychle, erudice ale chce čas
Dalším negativním důsledkem současné ekonomické situace je potlačení nástupu inovativních technologií. „Úhradové mechanismy nepočítají s tím, že techniku je nutné obnovovat, a především s tím, že stále přicházejí nové technologie. Jde například o ultrazvukové metody, které dnes začínají být vnímány jako podmínka bezpečného vstupu do cévního řečiště nebo některých forem místního znecitlivění. Tento deficit se za několik let ukáže – nebudou nám ani tak chybět samotné přístroje, ty lze obstarat poměrně snadno, ale budou chybět lidé, kteří s nimi budou umět pracovat. Mluví se o tom, co to stojí, ale méně se hovoří o tom, co to přinese – třeba ve snížení počtu komplikací, které násobí výdaje,“ upozornil prof. Cvachovec s tím, že otázka úhrad není nikde na světě otázkou představ lékařů. „Ti vždy chtějí více, a to hlavně protože chtějí lepší péči pro pacienty. Veřejnost také čeká nové postupy a léčebné metody, není ale schopná za ně platit.“
Většina těžkých pacientů je pro nemocnici ztrátová
Zcela reálná data o ekonomickém propadu v péči o nemocné v závažném stavu ukázala v rámci kongresu FN Brno. Ta od začátku roku přijala v rámci traumacentra a popáleninového centra 1 093 pacientů s těmi nejtěžšími diagnózami (strukturováno podle DRG), 891 z nich přitom bylo pro nemocnici ztrátových. Za prvních osm měsíců roku tak vznikla ztráta přes 36 milionů korun. Příkladem je pacient čtyři měsíce po poranění páteře, jehož léčba nemocnici stála 1,1 milionu a nyní je zřejmé, že podle nové úhradové vyhlášky dostane zdravotnické zařízení maximálně 550 000 korun.
Zdroj: Medical Tribune