Nadějná data ocrelizumabu u RS
Ocrelizumab je humanizovanou monoklonální protilátkou proti CD‑20 pozitivním B‑lymfocytům. Cílem publikované studie bylo zjistit účinnost, bezpečnost a snášenlivost tohoto přípravku u pacientů s roztroušenou sklerózou v dlouhodobějším horizontu. Její výsledky byly též prezentovány na 65. výročním sjezdu AAN (American Academy of Neurology). Studie probíhala v několika fázích. Do úvodní fáze bylo zařazeno 220 pacientů s relabující‑remitentní formou roztroušené sklerózy, kteří byli náhodně rozděleni do čtyř léčebných skupin. Léčba byla podávána ve čtyřech léčebných cyklech, přičemž jeden cyklus trval 24 týdnů – celkem tedy 96 týdnů. První skupina účastníků dostala placebo, druhá skupina ocrelizumab v dávce 600 mg, třetí skupina ocrelizumab v dávce 2 000 mg a čtvrtá skupina interferon beta. Ocrelizumab byl podáván ve formě jedné injekce na začátku každého cyklu. V dalších třech cyklech terapie dostali pacienti z prvních tří skupin ocrelizumab v dávce 600 mg a pacienti ze čtvrté skupiny obdrželi dvě injekce ocrelizumabu v dávce 1 000 mg, po nichž následovala další 600mg dávka ocrelizumabu. Výsledky této 24týdenní fáze byly publikovány již v listopadu 2011 v odborném periodiku The Lancet. Vyplynulo z nich, že ocrelizumab významně snížil počet lézí zvýrazněných gadoliniem při vyšetření magnetickou rezonancí (dále jen MRI) a rovněž byl dokumentován významný pokles počtu klinických relapsů, a to bez větších rozdílů mezi oběma dávkami ocrelizumabu. Ze závažných nežádoucích účinků bylo hlášeno jedno úmrtí ve skupině s vysokou dávkou ocrelizumabu. Jednalo se o pacienta hospitalizovaného se syndromem systémové zánětlivé odpovědi. Hlavní zkoušející lékař však při hodnocení kauzality vyhodnotil příčinnou souvislost s hodnoceným léčivem jako nejistou.
Pokračovací fáze studie, jejíž výsledky byly prezentovány teprve nedávno, trvala 144 týdnů. Této extenze se zúčastnilo cca 90 % původně zařazených pacientů, celou studii dokončilo 168 účastníků. Výsledky potvrdily, že u pacientů, kteří obdrželi až čtyři léčebné cykly ocrelizumabu a byli sledováni po dobu 18 měsíců od poslední dávky, byla pozorována minimální nová aktivita onemocnění na MRI snímcích i nízká klinická aktivita onemocnění. Navíc se u nich neprojevily žádné podstatné nežádoucí účinky ani oportunní infekce.
Hlavní zkoušející lékař Stephen Hauser, M.D., k dlouhodobým výsledkům studie poskytl následující komentář: „Na konci této fáze, tedy při hodnocení pacientů do 144. týdne, jsme stále pozorovali téměř úplné vymizení aktivity onemocnění. Pouze u tří pacientů byly podle vyšetření MRI identifikovány známky aktivity onemocnění. Ve skupině s nižší dávkou ocrelizumabu, která bude použita v plánovaném klinickém hodnocení III. fáze, dokonce nebyly při MRI vyšetření přítomny příznaky aktivity choroby ani po jednom roce od ukončení čtvrtého cyklu léčby.“ Příznivé výsledky jsou dále podpořeny i tím, že celkový roční výskyt relapsů byl nízký ve všech čtyřech hodnocených skupinách. V průběhu studie navíc nebyly identifikovány žádné závažné bezpečnostní signály.
Dr. Hauser dále poukazuje na to, že ocrelizumab nepotlačuje veškerou imunitu, nýbrž tlumí expresi pouze těch B‑lymfocytů, které mají na povrchu CD-20 molekulu. Proč účinek přetrvává i dlouhodobě, dosud není zcela jasné, mohlo by se jednat o mechanismus „rebootingu“ autoimunitního procesu. Ostatní B‑lymfocyty nejsou touto léčbou nijak zasaženy. Výhodou ocrelizumabu by kromě příznivého bezpečnostního profilu mohla být i vysoká compliance s léčbou. Podání infuze jednou za šest měsíců je pro pacienty jistě výhodnější než každodenní užívání léčiv.
V současné době již byly s ocrelizumabem zahájeny klinické studie III. fáze. Jedná se o studii ORATORIO, do níž je zařazeno 630 pacientů s primárně progresivní formou roztroušené sklerózy, a o studie OPERA I a II, do níž byli zařazeni pacienti s relabující‑remitentní formou roztroušené sklerózy. Výsledky těchto studií jsou očekávány v průběhu roku 2015.
Zdroj: Medical Tribune