Moravskoslezský kraj diskutoval o KV péči. Pacienty je třeba efektivně předávat

Kraj s největším podílem obyvatel s kardiovaskulárním onemocněním a zároveň kraj, kde víc lidí než jinde chodí na preventivní prohlídky – Moravskoslezský kraj. Z diskuse o zdraví srdce, která se konala v Ostravě, vyplynulo, že kromě nastavení preventivních prohlídek je možné také zlepšit cestu pacienta. Pokud bude jasněji vymezeno, jaký pacient má zůstat v péči praktického lékaře, kterého má naopak specialista mít v péči dlouhodobě a který potřebuje třeba krátkodobou hospitalizaci pro nastavení léčby, mohly by se dostupné kapacity lépe využít. 

Projekt Cesta ke zdravému srdci odstartoval v Ostravě svou sérii regionálních kulatých stolů na téma kardiovaskulární péče. Odborná setkání navazují na Národní kardiovaskulární plán 2023–2033, který vzniká ve spolupráci České kardiologické společnosti a Ministerstva zdravotnictví ČR. Projekt organizuje poradenská společnost Efcare.

Kardiovaskulární onemocnění představují velmi významnou ekonomickou a zdravotní zátěž, zlepšení v této oblasti by tedy mohlo mít pozitivní dopady na dostupnost zdravotnictví i celkového zdravotního stavu obyvatel.

JUDr. Václav Janalík, jednatel Efcare, citoval loňskou analýzu Evropské kardiologické společnosti, podle níž roční celkové náklady na kardiovaskulární onemocnění (včetně ztrát kvůli předčasným úmrtím i nákladů na neformální péči) představují 630 eur na občana EU. V České republice pak v roce 2022 šlo o 125,5 miliardy korun. Kardiovaskulární nemoci jsou také nejčastější příčinou morbidity i mortality v EU.

Moravskoslezský kraj je čtvrtý nejlidnatější český kraj, po Praze má druhou nejvyšší hustotu zalidnění a je krajem s nejnižším podílem obyvatel žijících v obcích menších než 500 obyvatel. Má nejvyšší podíl nezaměstnaných, shrnul základní charakteristiky kraje Janalík. Kromě fakultní nemocnice a nemocnic krajských tu funguje také množství soukromých i městských nemocnic.

Pro každý kraj v rámci projektu Cesta ke zdravému srdci vzniká soubor dat, který poukazuje na hrozby i na silné stránky daného kraje v kardiovaskulární prevenci a léčbě.  

Projekt nashromážděná data analyzuje formou skórkaret. V těch se jednotlivé kraje srovnávají podle třinácti kritérií tak, že čtyři kraje s nejlepší hodnotou získávají za dané kritérium plusový bod, čtyři kraje s nejhorší hodnotou minusový bod a ostatní nezískávají žádný bod. Celkové skóre pak může vypovídat o tom, ve kterých krajích je největší potenciál ke zlepšení kardiovaskulární prevence a péče a ve kterých je naopak možné najít nejvíce inspirace k následování.

Moravskoslezský kraj ve své skórkartě získal celkově minus čtyři body. Výhodou proti ostatním krajům tu je poměrně vysoká účast pacientů na preventivních prohlídkách a slušná kapacita sítě kardiologů. Na druhé straně nevýhodou je, že kraj má nejvyšší podíl osob s hypertenzí, nejvyšší podíl osob s kardiovaskulárním onemocněním a také s prodělanou cévní mozkovou příhodou i s prodělaným infarktem. Je tu také třetí nejvyšší podíl osob s diabetem a vysoký podíl lidí s obezitou.

Janalík vyzdvihl zjištění, že v kraji je dobrá návštěvnost preventivních prohlídek. „Považuji to za zajímavý a pozitivní fakt a určitý příslib. Když je populace zvyklá chodit na preventivní prohlídky, může jejich nastavení ovlivnit další faktory,“ myslí si.

Další pozitivní zjištění, tedy poměrně silnou síť kardiologů, ovšem autoři projektu sami zpochybnili, když se formou mystery shoppingu pokusili ověřit reálnou dostupnost objednacích termínů kardiologických ambulancí. Jménem fiktivního pacienta se žádankou od praktického lékaře oslovili celkem 60 ambulancí. V tomto průzkumu se do 26 ordinací ani po opakovaných pokusech ve třech pracovních dnech vůbec nedovolali. Ze zbývajících 34 je devět ambulancí odmítlo s tím, že nepřijímají nové pacienty. Jen v 25 ambulancích pacient získal termín, to je 42 procent oslovených ambulancí. V průměru přitom pacientovi nabídli termín vyšetření za 34,16 dne. Z telefonátů mimo jiné vyplynulo, že některé ambulance aplikují princip spádovosti a jsou ochotny vyšetřit jen osoby s bydlištěm v určité lokalitě, v jednom případě jen osoby určitého zaměstnavatele.

Prevence a podpora regionů

Kardiovaskulární plán směřuje mimo jiné k podpoře pacientů v slabších regionech. „Vizí nového národního plánu je zajistit každému obyvateli České republiky možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stadium nemoci,“ uvedl Marian Branny, primář kardiologického oddělení ostravské fakultní nemocnice a člen výboru České kardiologické společnosti. Připomněl, že se stárnutím obyvatel bude potřeba kardiologické péče ještě růst, přitom i kardiologové stárnou a téměř 30 procent jich je starších 60 let.

„Jsem přesvědčen, že je důležité mluvit o kardiovaskulárním zdraví a rozšiřovat povědomí laické i odborné veřejnosti,“ uvedl na diskusi v Ostravě MUDr. Martin Gebauer, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví.

Také Ing. Aleš Zbožínek, ředitel VZP pro Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj, zdůraznil význam prevence. Připomněl, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nově podmiňuje čerpání bonusů z fondu prevence pojištěnci jejich zapojením do skutečné prevence, ať už u praktického lékaře, nebo na screeninzích. Čerpání příspěvků klienty zdravotních pojišťoven je přitom v Moravskoslezském kraji vyšší, nejspíš i díky silné konkurenci zdravotních pojišťoven. Na rozdíl od jiných krajů tu působí tři srovnatelně silné pojišťovny a o různých bonusech z fondu prevence své pojištěnce intenzivně informují

Zlepšit organizaci a předávání pacientů

Krajský předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Moravskoslezského kraje MUDr. Zdeněk Hromek upozornil, že pokud mají praktičtí lékaři zlepšit prevenci kardiovaskulárních onemocnění a péči o tyto pacienty, potřebují k tomu vhodně nastavené podmínky. Jinak než dnes by měly vypadat preventivní prohlídky. „Pokud bychom měli zlepšit péči o srdeční onemocnění, měl by se změnit obsah preventivních prohlídek, odběry krve u prevencí a jejich frekvence. To nemůžeme udělat sami. Dnes když nastavím preventivní vyšetření individuálně s ohledem na riziko konkrétního pacienta, revizní lékař mi to neuzná a úhradu mi strhnou,“ uvedl Hromek. Například náklady pořízení přístroje na POCT měření troponinu jako kardiomarkeru se podle něj ordinaci nevrátí. Je to také otázka priorit zdravotní politiky, protože ani ordinace praktických lékařů nemají kapacitu navyšovat množství práce, kterou dělají, a někteří lékaři ani nemají velký zájem příliš měnit zaběhlé postupy. „Je toho hodně, co se po nás praktických lékařích požaduje,“ podotkl Hromek.

Potvrdil také, že v regionu bývá problém sehnat pro pacienta v rozumném termínu vyšetření ambulantního kardiologa.

Praktická lékařka a okresní předsedkyně SPL MUDr. Lucie Šragová zmínila, že se jí u některých lehčích pacientů stalo, že po vyžádaném vyšetření echokardiografie u ambulantního kardiologa už zůstali v jeho péči, ačkoli je chtěla dispenzarizovat sama. To pak může mít vliv na kapacity specialistů, když zbytečně drží v péči lehčí pacienty.

Také MUDr. Sabina Pavlíková, ostravská ambulantní kardioložka a jednatelka ambulancí Kardiokri, vnímá, že někdy nejsou kapacity využívány ve prospěch právě těch pacientů, kteří je nejvíce potřebují. „Mělo by se přesně říct, o jaké pacienty se kdo jak stará,“ podotkla.

Těchto nejasností si jsou vědomi i ve Fakultní nemocnici Ostrava a snaží se proto s ambulancemi ve svém regionu o optimálním předávání pacientů komunikovat. MUDr. Jiří Havrlant, ředitel ostravské fakultní nemocnice, zmínil, že pacientů je čím dál více, podle něj k tomu přispívá i lepší diagnostika. „Jsem rád, že přednosta našeho kardiovaskulárního oddělení profesor Jan Václavík se snaží v regionu objet města a komunikovat s praktickými lékaři a ambulantními kardiology. Jedno téma je, kteří pacienti patří do ordinací praktických lékařů, pokud se podaří vyřešit preskripční omezení. Druhé téma také na druhou stranu je, jak dostat pacienty, kteří to potřebují, na vyšetření do nemocnice,“ uvedl.

V ambulancích fakultní nemocnice si pacienty nenechávají déle, než je potřeba, tvrdí primář Marian Branny: „Naše úloha jako fakultní nemocnici je dotáhnout případ do určitého rozhodnutí, udělat jedno následné sledování a pak pacienta předat zpátky. Dnes máme pět ambulancí. Kdybychom to tak nedělali, za dva roky jich budeme potřebovat deset, za tři roky patnáct…“

Optimalizaci péče a nastavení jasné cesty pacienta systémem považuje za zásadní Mgr. Kristýna Čillíková z pacientské organizace ČAKO. „Pacient by měl mít koordinátora, který mu pomůže zajistit specializovanou péči,“ řekla na kulatém stole v Ostravě.

Co by mohlo pomoci?

Dobrým krokem ke zlepšení péče o pacienty se srdečním onemocněním se podle doktorky Pavlíkové stala možnost nahlédnout do lékového záznamu pacienta. Určitou úlevu napjatým kapacitám a zároveň zlepšení kvality by mohly přinést některé projekty telemedicíny.

Primář kardiovaskulárního oddělení FN Ostrava MUDr. Marián Branny zmínil některé projekty telemedicíny v kardiologii, které se v regionu již využívají. „U srdečního selhání telemedicína dovede snížit nároky na lidské zdroje,“ uvedl například. Pacienti používají váhy, které odesílají data, a systém alarmuje zdravotníka pouze při překročení určitých nastavených hranic, pak zdravotník s pacientem komunikuje například o navýšení dávky diuretika.

Významně by, i když v delším časovém horizontu, pomohlo snížit rizikové faktory. Že by se ale životní styl populace v tomto směru zlepšoval, to zatím data nenasvědčují. Proběhlá šetření EHES (European Health Examination Survey) a EHIS (European Health Interview Survey) z období před covidovou pandemií ukázala naopak varovná data. Jak upozornila MUDr. Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu, součástí EHES 2019 byl odhad kardiovaskulárního rizika u osob nad 40 let podle věku, pohlaví, kouření, tlaku a cholesterolu. Vysoké a velmi vysoké riziko bylo identifikováno u 38 procent mužů a 15 procent žen v Česku. V roce 2025 by mělo proběhnout další kolo šetření, které by mělo poskytnout data, jak se situace vyvíjí. „Alarmující je, že téměř 70 procent lidí o své dyslipidémii nevědělo,“ podotkla Macková a zmínila, že považuje za potřebné přepracovat koncepci preventivních prohlídek u praktických lékařů.