Mezinárodní symposium o genové regulaci v Praze
Moderní aplikovaná medicína se stále více opírá o komplexní výzkumné poznatky získané vysokokapacitními technikami molekulárního profilování a zejména o jejich integraci, jež vede k hlubšímu porozumění principům fungování lidského organismu, k porozumění vzájemným interakcím mezi jednotlivými geny a jejich regulačními produkty a k porozumění vlivu životního prostředí na zdraví a nemoci na molekulární úrovni. S cílem představit novinky ve výzkumu komplexních mechanismů genové regulace a jejich uplatnění ve studiu fyziologických a patologických buněčných procesů se ve dnech 10. a 11. května na půdě 1. LF UK v Praze konalo biomedicínské vědecké symposium Genes, Genetics & Genomics (G3), kterého se zúčastnila řada odborníků z České republiky a z předních vědeckých pracovišť v zahraničí.
Symposium poskytlo náhled do významného pokroku na poli metodologických a technologických inovací biomedicínského výzkumu dosažených v posledních letech, se zvláštním zaměřením na vysokokapacitní genomické a proteomické aplikace a jejich využití při studiu řízení aktivity genů na transkripční a epigenetické úrovni či prostřednictvím metabolických a signálních drah.
Symposium Genes, Genetics & Genomics bylo organizováno společně 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a pod ní spadajícím Ústavem patologické fyziologie (ÚPF). Přímou organizační záštitu nad konáním symposia převzali dr. Tomáš Stopka z uvedeného pracoviště a dr. Jiří Zavadil z New York University Langone Medical Center v USA. Úvodní přednášku, věnovanou historii a současnosti pořadatelské instituce, přednesl přednosta ÚPF, prof. Emanuel Nečas. Program symposia byl tematicky rozdělen do čtyř sekcí, z nichž první dvě proběhly ve čtvrtek 10. 5. a další dvě pak o den později.V první sekci byly představeny příspěvky věnované genové regulaci v buňkách nádorů. Peter Laslo z Univerzity v Leedsu se věnoval patofyziologii chronické myeloidní leukémie a molekulárním mechanismům, jimiž se tato nemoc udržuje nezávisle na působení vnějších podnětů. Soustředil se na výzkum onkogenních vlastností fuzního transkriptu BCR‑ABL a jeho roli v počátečních fázích onemocnění a dále ukázal jeho postradatelnost v transformaci do akutní leukémie. Marek Mráz z Masarykovy univerzity v Brně přednášel o regulační úloze nekódujících RNA označovaných jako mikroRNA v patogenezi nejčastější lidské leukémie, chronické lymfatické leukémie (CLL). Výsledky jeho práce ukazují, že regulace exprese mikroRNA pravděpodobně ovlivňuje osud pacientů s CLL. Vít Pospíšil z ÚPF navázal na tuto přednášku příspěvkem o fyziologickém významu mikroRNA v tělních tekutinách (v séru a mozkomíšním moku) a jejich možném využití jako prognostických ukazatelů průběhu onkogenních onemocnění a úspěšnosti jejich léčby.
Příspěvek Tomáše Stopky zdůraznil roli diferenciačních vlastností progenitorových a kmenových buněk ve vývoji akutní myeloidní leukémie (AML) a v agresivitě tohoto onemocnění. S využitím myších modelů prokázal vliv exprese vybraných transkripčních faktorů na agresivitu AML.
Druhá přednášková sekce zahrnovala vystoupení týkající se buněčné biologie a patofyziologie. Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty UK informoval o významu proteinové fosforylace v buněčné migraci a invazivitě karcinomových buněk. Přednáška Jana Molínského z ÚPF analyzovala molekulární mechanismy spolupracujícího cytotoxického účinku pro‑apoptotické látky TRAIL a roskovitinu, inhibitoru cyklin‑dependentních kináz. Na základě studia vzorků izolovaných z pacientů s rozličnými krevními nádory, především lymfomy, ukázal potenciaci efektu roskovitinu a TRAIL. Metodologický příspěvek proteomika Jiřího Petráka (ÚPF) se věnoval problematice analýzy membránových proteinů založené na jejich transmembránových peptidech. Fran Borovečki z Univerzity v Záhřebu se věnuje dlouhodobě genomice Parkinsonovy choroby. Poukázal na význam α‑synukleinu a molekulárních mechanismů transkripční deregulace (mimo jiné i zapojení rozličných mikroRNA) pro patogenezi Parkinsonovy choroby. Sekci zakončilo vystoupení Viktora Kožicha z Ústavu dědičných metabolických poruch, které se zaměřilo na roli nesprávného skládání proteinů při vzniku metabolických onemocnění a možné léčbě těchto chorob opravou struktury postižených a nefunkčních enzymů. Tato přednáška také informovala o možném využití kandidátních molekul, jež jsou testovány u pacientů s poruchami metabolické dráhy homocysteinu.
Druhý den zahajovala sekce na téma Transkripce a osud buňky, v níž jako první zaznělo sdělení Hynka Wichterleho z Columbia University Medical Center v New Yorku o programování a reprogramování míšních motorických neuronů. Tato přednáška ukázala, že příprava motoneuronů a pochopení mechanismů, jež se účastní vzniku těchto buněk z embryonálních kmenových buněk, je příslibem možné aplikace pro pacienty s míšními defekty. Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přednesl příspěvek věnovaný posttranskripčním regulačním mechanismům genové exprese v časném vývoji oplodněného vajíčka. Tato přednáška doplňovala předchozí přednášky o roli mikroRNA s využitím myších modelů. Vladimír Kořínek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR studoval patogenetické souvislosti vzniku kolorektálního karcinomu a soustředil se na popsání Wnt‑signalizační dráhy v kmenových střevních buňkách, jež se nacházejí v takzvaných střevních kryptách. Christian Lanctôt z Ústavu buněčné biologie a patologie 1. LF UK prezentoval fenomén transkripčního pulsování jako mechanismus regulace genové exprese a ukázal, že neexistuje takzvaná „průměrně se chovající buňka“, ale že je nutné ve studiu regulace genové exprese simultánně sledovat buňku jako nezávisle se chovající entitu. Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přednášel o roli fosfatidylinositolu‑bisfosfátu v řízení transkripce ribosomálních genů. Ukázal na význam role lipidů v jaderných strukturách buňky.
V závěrečné části symposia přišlo na pořad téma genetika a integrita genomu. Stefan Bohlander z Centra lidské genetiky Philippsovy univerzity v německém Marburgu se zaměřil na využití celogenomového sekvenování k odhalení mutací definujících geneticky odlišitelné podskupiny AML. Ukázal, že rozličné mutace v AML kooperují a ovlivňují výsledný fenotyp AML. Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty UK promluvil o vzácných genetických variantách v mendelovských a komplexních onemocněních. Ukázal, že vhodná kombinace globálních přístupů může napomoci odhalit mutace u vzácných chorob. Příspěvek Jiřího Zavadila byl věnován molekulárním mechanismům a mutacím zodpovědným za karcinogenní účinek aristolochové kyseliny na buňky močového epitelu. S využitím vysokokapacitních přístupů dokázal přispět k pochopení patogeneze globálně rozšířeného onemocnění ledvin. Zdeněk Kleibl z Ústavu biochemie a experimentální onkologie ve svém vystoupení popsal biologický význam alternativně sestřižených variant mRNA genu BRCA1, jenž bývá mutován u dědičných forem karcinomu prsu. Závěrečným příspěvkem genetické sekce byla prezentace Ondřeje Šedy z výzkumného centra Univerzity v Montrealu o roli kontextu genomického pozadí v projevu mutace translokázy mastných kyselin Cd36 v metabolickém syndromu.
Konference pořádaná Ústavem patologické fyziologie 1. LF UK v Praze vzbudila nemalý zájem domácích vědeckých pracovníků. O kvalitě symposia svědčila i bohatá diskuse k jednotlivým sdělením. Zájemcům o podrobnější informace o konaném symposiu Genes, Genetics & Genomics lze doporučit návštěvu webových stránek konference http://g3.lf1.cuni.cz/ nebo kontaktování spoluorganizátora symposia doc. MUDr. Tomáše Stopky, Ph.D., na e‑mailové adrese: tstopka@lf1.cuni.cz.
Medical Tribune Doc. MUDr. Tomáš Stopka, Ph.D.,
RNDr. Ing. Jiří Zavadil, CSc.,
Zdroj: Medical Tribune